Tryskové proudění

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 18. 10. 2013, 11:10; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Ilustrace tryskového proudění

Tryskové proudění neboli jet stream je proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ. Vyskytuje se v prostoru tvaru přibližně trubice podél rovnoběžek, která bývá navíc meandrovitě zvlněná ve směru od jihu k severu.

Vlastnosti

Tryskové proudění je charakteristické rychlostmi větru přes 30 m.s^-1 (108 km.h^-1, 67 mph), v extrémních případech dokonce i přes 700 km/h^[1]. Prostor vymezený izotachami vymezujícími tryskové proudění má značně protáhlý zploštělý tvar. Charakteristickým znakem je také vertikální střih větru kolem 10 m.s^-1 (36 km.h^-1, 22 mph) na 1 km výšky. Tryskové proudění se vyskytuje v troposféře, stratosféře i mezosféře tj. ve výškách 7 až 12 km. V troposféře se vyskytuje nejčastěji 1 až 2 km pod tropopauzou na hranici sousedících vzduchových hmot, jejichž teploty jsou výrazně rozdílné. Jsou tedy mezi polární, Ferrelovou a Hadleyovou buňkou.

Historie

Proudění bylo objeveno letci během druhé světové války.

Využití

Příklad využití tryskového proudění pro lety z Tokya do Los Angeles. Zatímco dráha letu západním směrem sleduje ortodromu (červeně), let na východ je snazší na dráze tryskového proudění (zeleně).

Tryskové proudění má značný význam v letecké dopravě, respektive letectví, protože usnadňuje let a snižuje náklady na množství spotřebovaného paliva - to platí při letu s tryskovým prouděním. Pokud letadlo letí proti tryskovému proudění, pak se zvyšuje spotřeba a roste čas potřebný k přepravě. Pokud se letadlo snaží vyhnout tryskovému proudění, pak většinou opouští ortodromu, tedy nejkratší spojnici dvou bodů na sférické ploše. Piloti musí brát v úvahu i to, že tryskové proudění ve svém okolí vyvolává turbulence.

Vliv na počasí

Proudění má vliv na počasí v Evropě a Asii. Severojižní zvlnění oblasti tryskového proudění způsobují tzv. Rossbyho vlny, které vyvolávají navíc tlak směrem k západu. Síla větru tryskového proudění je obvykle větší; proto se vlny tryskového proudění pohybují k východu. Důsledkem jsou pak mj. frontální poruchy přicházející od západu.

V určitých případech však Rossbyho vlny mohou být dostatečně silné na to, aby zastavily postup meandrů tryskového proudění; to pak vyvolá situaci, kdy oblast tryskového proudění je stacionární, což má za následek dlouhodobě stejné rozložení atmosférického tlaku a může to vést k extrémům počasí. Meandry vyklenuté k severu přitahují od jihu horký vzduch, naopak meandry směřující k jihu vyvolávají proudění studený vzduch od severu. Taková situace nastala např. v červenci 2010. Tehdy do střední Evropy pronikl chladný vzduch ze Skandinávie, horký vzduch ze severní Afriky silně ohřál značnou část Ruska, což mělo za následek zničující požáry lesů a rašelinišť a chladný vzduch z oblasti Karského moře vyvolal v Pákistánu rozsáhlé povodně.^[2] V oblasti Karibiku pak stacionární situace zabránila přílivu vlhkého vzduchu, což mělo za následek výrazné snížení výskytu i intenzity hurikánů, v protikladu s očekávanou velmi aktivní hurikánovou sezónou související s výskytem klimatického jevu La Niña.^[3]

Naopak v zimním období tento jev může vyvolat delší období mrazivého počasí. Někdy se vyskytuje také ve spojitosti s jevem La Niña, který na tryskové proudění může mít vliv.^[4]

Příčiny častějšího výskytu stacionární polohy proudění dosud nejsou známé. Podle výzkumů britských vědců, kteří srovnávali historické záznamy počasí s historií aktivity Slunce, se tento jev zřejmě vyskytuje častěji v letech, kdy je sluneční aktivita nižší ^[2].

Externí odkazy

(anglicky) San Francisco State University - California Regional Weather Server

Literatura

↑ MUNZAR, Jan, a kolektiv. Malý průvodce meteorologií. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1989. 248 s. Heslo letecká meteorologie, s. 86–87.
↑ ^2,0 ^2,1 MARSHALL, Michael. Frozen jet stream, violent weather. New Scientist, srpen 2010, čís. 2773, s. 14–15. Dostupné online. ISSN 0262-4079. (anglicky)
↑ Missing hurricanes explained. New Scientist, září 2010, čís. 2777, s. 7. Dostupné online. ISSN 0262-4079. (anglicky)
↑ Václav Cílek. Období nedostatku. Respekt, 21. únor 2011, čís. 8, s. 71 -73.

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Tryskové proudění

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] MUNZAR, Jan, a kolektiv. Malý průvodce meteorologií. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1989. 248 s. Heslo letecká meteorologie, s. 86–87.

[Frozen-1] 2,0 ^2,1 MARSHALL, Michael. Frozen jet stream, violent weather. New Scientist, srpen 2010, čís. 2773, s. 14–15. Dostupné online. ISSN 0262-4079. (anglicky)

[2] Missing hurricanes explained. New Scientist, září 2010, čís. 2777, s. 7. Dostupné online. ISSN 0262-4079. (anglicky)

[3] Václav Cílek. Období nedostatku. Respekt, 21. únor 2011, čís. 8, s. 71 -73.

[1]

[2]

[3]

[4]