Řeholnice

Z Multimediaexpo.cz

Římskokatolická řádová sestra v Krakově

Řeholnice (z latinského regula, pravidlo) je členka ženského církevního řádu, řehole. Významově podobné slovo jeptiška (ze středolatinského abbatisa, abatyše) označovalo původně úžeji členku řádu žijícího v klášterní klausuře a vyžadujícího takzvané slavné sliby, šlo tedy o ženský protějšek mnicha.[1] Jako novicka se označuje žena, která ještě nesložila řádové sliby a na plnoprávné členství v řádu se připravuje. Řeholnice se obvykle oslovuje jako „sestra“ nebo „ctihodná sestra“. Ženské řeholní společenství vede matka představená či – v některých řádech – abatyše. Stejně jako mužští mniši se řeholnice mají řídit evangelijními radami chudoby, čistoty, a poslušnosti, k nimž se zavazují řeholními sliby, a dodržovat řeholi, pravidla svého řádu. Zpravidla oblékají řeholní roucho typické pro daný řád či kongregaci. Ženy, žijící v jiných náboženstvích (buddhismus, taoismus) podobným způsobem života jako křesťanské řeholnice, se zpravidla označují jako mnišky, někdy se však podle křesťanských vzorů označují i jako jeptišky či řeholnice.[2] Mniška je ženská forma slova mnich (ze starohornoněmeckého munih, původně přes latinské monicus, monachus z řečtiny monachós = poustevník, jediný, samotný).

Obsah

Křesťanské řeholnice

Křesťanské řeholnice existují zejména v církvi římskokatolické a pravoslavné, nicméně existují i u některých protestantských denominací, např. u luteránů či anglikánů. Nejčastěji konají charitativní činnost v nemocnicích, ozdravovnách, sirotčincích, v ústavech pro tělesně a duševně postižené nebo učí a vychovávají dětí ve školách a jiných zařízeních. Všechny řeholnice se kromě toho věnují modlitbě a kontemplací, pro příslušnice kontemplativních řádů je to hlavní náplň činnosti. Oděv křesťanských řeholnic, nošený na znamení zasvěcení a jako svědectví o chudobě,[3] se tradičně nazýval hábit (z latinského habitus), v současné době se používají spíše slova řeholní oděv nebo řeholní šat.

Buddhistické mnišky

Některé buddhistické tradice rovněž znají ženské mnišky. Tradice se liší i stupněm důstojnosti a oprávnění, jež ženám poskytují – například v Thajsku nejsou ženské příslušnice klášterů považovány za požívající stejných práv jako mužští mnichové, zatímco v Japonsku jsou považovány za plně rovnoprávné.

Slavné řeholnice

Související články

Reference

  1. „Kněžie, gepticzky i mnišie,“ Husova Postila 28b, citováno dle J. Gebauer, Slovník staročeský, online na Vokablář webový
  2. Teorie a dějiny náboženství, Dagmar Demjančuková
  3. Codex iuris canonici, can. 669, §1 překlad prof. Zedníčka