Švábská Alba

Z Multimediaexpo.cz

Švábská Alba poblíž Tübingenu
Vodopády u Bad Urach

Švábská Alba (německy Schwäbische Alb nebo Schwabenalb), někdy také nazývaná Švábská Jura, je německé pohoří na jihu spolkové země Bádensko-Württembersko, s malým přesahem do Švýcarska.

Obsah

Geografie

Topografická mapa pohoří

Švábskou Albu na západě odděluje úzký pruh tzv. Gäuplatten od Schwarzwaldu. Na severovýchodě na ni navazuje Franská Alba, na jihu začíná podhůří Alp. Stejně jako Franská Alba, i Švábská na severu přechází v tzv. Keuperland, tedy nižší celky tvořené už nikoli jurskými, ale staršími triasovými vápenci.

Od Bodamského jezera se hřeben pohoří táhne severovýchodním směrem až k městu Aalen. Nejvyšší horou je pohoří je Lembergnadmořskou výškou 1015 m. Celé pohoří je významným nalezištěm jurských fosílií a současně jedním velikým krasovým územím.

Vzhledem ke geologickým podobnostem byl v 19. století prosazován názor, že Franská Alba, Švábská Alba, Švýcarská a Francouzská Jura tvoří jediné pohoří; toto pojetí se ale neujalo a dnes se s ním setkáváme jen zřídka.[1] Všechny tyto horské celky jsou sice tvořené z větší části usazeninami z mělkého tropického moře z období jury, ale zatímco v případě Franské a Švábské Alby (a menších přilehlých území ve Švýcarsku) jsou to jen rozlámané a vyzvednuté tabule, podstatná část Jury je ukázkově zvrásněná alpinským vrásněním. Obě Alby tedy patří do Jihoněmecké stupňoviny (Süddeutsches Schichtstufenland), zatímco Jura se už řadí k Alpám.[2]

Členění

německém členění má Schwäbische Alb číslo D60, resp. podle starého systému 09. Podle staršího systému Emila Meynena se oblast dělí takto:

Orograficky lze vyčlenit také tyto celky:

Hydrologie

Severozápadní svahy pohoří jsou odvodňovány řekou Neckar, která pramení v rašeliništi ve městě Schwenningen. Tok Neckaru kopíruje přibližně severozápadní svah pohoří a u města Plochingenu se prudce stáčí na západ směrem k řece Rýn, do níž se později vlévá. Mírnější jihovýchodní svahy jsou odvodňovány prostřednictvím menších toků do Dunaje. V celé oblasti se nachází množství podzemních toků, z nichž některé nejsou dosud podrobně zmapovány. Zvláštností je, že většina místních toků vytéká naráz z podzemních prostor už jako hotová řeka či říčka, aniž by sbírala na svému toku drobné přítoky z jednotlivých malých pramenů. Těmto prameništím de německy říká „Töpfe“ (doslovný překlad do češtiny by znamenal „hrnce“) a jedná se o vyvěračky.

Turistické lokality

Osídlení

Nejstarší doklady pravěkého osídlení dosahují stáří až 35 000 let. Patří mezi ně píšťala vyrobená z labutí kosti, dvě sošky lvího muže či koňská hlava. Od 1. do 3. století tudy probíhala hranice Římské říše, tzv. Limes Romanus.

Města Gönningen a Reutlingen (vzadu)

Sídla

Panorama

Panorama pohoří
Panoramatický pohled na vrcholy pohoří (2013)


Reference

  1. http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Jura_(Gebirge)&oldid=59770085#Bedeutungsfeld_Jura-H.C3.B6henz.C3.BCge
  2. Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2 Str. 131.

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Švábská Alba
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Švábská Alba