Autonomie

Z Multimediaexpo.cz

Autonomie (z řec. autonomos, řídící se vlastními zákony) znamená samosprávnost, v širším smyslu samostatnost, svébytnost. Odtud autonomní, s vlastním zákonodárstvím, samosprávný.

Ve filosofii

V morální filosofi Immanuela Kanta se rozlišuje autonomní morálka, jejíž pravidla si člověk určuje nebo přijímá sám, od morálky heteronomní, určené a stanovené někým jiným.

Autonomní území

Autonomní území nebo také autonomie je určitá část území státu, spravovaná odlišně a s vyšší mírou pravomocí než jiné území. Autonomie je však součástí unitárního státu, ne subjektem federace, i když může být jejím předstupněm. Autonomie je forma rozsáhlé samosprávy části státu v jeho rámci. Na rozdíl od pouhé samosprávy, kde dotyčné celky mají zastupitelstva s relativně omezenými pravomocemi a vydávají jen podzákonné právní předpisy (obecně závazná vyhláška), mohou mít autonomní území také legislativní (zákonodárné) kompetence, vládu a v novověku i parlament. V jednom státě se může vysktytovat více autonomních území s různou mírou pravomocí autonomie - např. silnější postavení Skotska než Walesu v Británii. Příklady států s autonomním územím:

Když bylo Československo unitárním státem, mělo také své autonomní části - Podkarpatská Rus 1920-39 (fakticky až od 1938) a Slovensko (1938-39 a 1945-68). V širším slova smyslu se autonomií rozumí jakákoliv nadstandardní volnost jednání a samosprávy části nějaké organizace ve vztahu k organizaci jako celku.