Bitva o Rostov

Z Multimediaexpo.cz

Bitva o Rostov

Bitva o Rostov (rusky: Ростовская операция) bylo střetnutí německých a sovětských vojsk ve Velké vlastenecké válce. Bitva se odehrávala mezi 21. a 29. listopadem 1941, kdy došlo nejprve k obsazení Rostova německou armádou a poté bylo město Rudou armádou dobyto zpět.

Po katastrofální porážce sovětských vojsk v Kyjevském kotli pokračovalo tažení německé armádní skupiny Jih dále na Východ. Část vosk pod vedením Ericha von Mansteina zaútočila na Krym, ostatní armády útočily na území mezi Dněprem a Donem. Zde je čekala zkonsolidovaná sovětská obrana, která způsobovala německým jednotkám velké ztráty. Po těžkých a urputných bojích padl 17. října 1941 do německých rukou přístav Taganrog u Azovského moře. 17. listopadu zahálily německé síly útok na Rostov na Donu, který dobyly o čtyři dny později. Německé jednotky pronikly až k řece Donu a obsadily zde jeden neporušený most. To znamenalo pro sovětské vedení katastrofu, protože kromě toho, že Němcům padlo do rukou průmyslové město, dostala se jim do rukou křižovatka dopravních tepen směrem ke Stalingradu a naftovým polím na Kavkaze. Proto Stalin nařídil město dobýt zpět.

25. listopadu 1941 začal sovětský protiútok, ve kterém si dokázala Rudá armáda vytvořit místní početní převahu. Počáteční útoky však byly neúspěšné, válečné štěstí se přiklonilo k Sovětům až 27. listopadu, kdy prolomili nepřátelskou obranu. Tvrdé boje pokračovaly další dva dny a jednotkám Rudé armády se podařilo Rostov 29. listopadu osvobodit. Útok proti Němcům dále pokračoval a hrozilo jim úplné zničení nebo obklíčení. Proto se velitel skupiny armád Jih maršál von Rundstedt chtěl stáhnout, ale Adolf Hitler to zamítl a kvůli dalšímu naléhání na stažení Rundstedta odvolal z funkce. Velení skupiny armád Jih převzal polní maršál von Reichenau, který též rychle pochopil situaci a žádal Hitlera o ústup. Hitler nakonec stažení jednotek 1. prosince povolil. Zbytky německých sil se proto organizovaně stáhly daleko na západ za řeku Mius.

Bitva o Rostov znamenala pro Rudou armádu jedno z prvních vítězství ve Velké vlastenecké válce.


Operace a bitvy na východní frontě druhé světové války

Operace Barbarossa • Obrana Brestské pevnosti • Bitva u Białystoku a Minsku • Bitva u Brodů • Bitva u Smolenska • Bitva o Kyjevský kotel • Bitva před Moskvou • Pokračovací válka • Obležení Leningradu • Bitva o Sevastopol • Bitva o Rostov • Kerčsko-feodosijská operace • Děmjanský kotel • Druhá bitva o Charkov • Operace Blau • Bitva u Voroněže • Bitva o Ržev • Bitva o Kavkaz • Bitva u Stalingradu • Operace Uran • Operace Saturn • Bitva o Velikije Luki • Operace Mars • Mansteinova jarní ofenzíva • Bitva u Sokolova • Bitva u Kurska • Operace Kutuzov • Operace Suvorov • Bitva o Dněpr • Bitva o Kyjev • Žytomyrsko-berdyčevská operace • Leningradsko-novgorodská operace • Korsuň-ševčenkovská operace • Bitva u Kamence Podolského • Krymská operace • Operace Bagration • Bitva v oblasti Tali-Ihantala • Lvovsko-sandoměřská operace • Jasko-kišiněvská operace • Karpatsko-dukelská operace • Baltická operace • Bělehradská operace • Budapešťská operace • Viselsko-oderská operace • Západokarpatská operace • Východopruská operace • Bitva u Jasla • Boje o Liptovský Mikuláš • Východopomořanská operace • Operace Jarní probuzení • Ostravská operace • Hornoslezská operace • Bratislavsko-brněnská operace • Vídeňská operace • Bitva o Berlín • Pražská operace

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Bitva_o_Rostov“