V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Krymská operace

Z Multimediaexpo.cz

Bitva na Krymu
Konflikt: Velká vlastenecká válka
Eastern Front 1943-08 to 1944-12.png
Mapa východní fronty 1944
Trvání: 8. duben 1944 - 12. květen 1944
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Krym
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Vítězství SSSR
Změny území: {{{Území}}}
Strany
SSSR Německo, Rumunsko
Velitelé
Stalin, Fjodor Ivanovič Tolbuchin, Andrej Ivanovič Jeremenko Adolf Hitler, Karl Allmendinger
Síla
470 000 mužů, 560 tanků a samohybných děl, 6 000 děl a minometů 200 000 mužů, 215 tanků a samohybných děl, 3 600 děl a minometů
Ztráty
84 000 mužů, z toho 17 700 padlých 97 000 mužů, z toho 62 000 zajatých
{{{poznámky}}}

Krymská operace (též Bitva na Krymu) byla vojenská operace Velké vlastenecké války, která probíhala od 8. dubna 1944 do 12. května 1944.

Situace před bitvou

Od 4. července 1942, kdy německá armáda dobyla Sevastopol, okupovali Němci (tehdy ještě ruský) poloostrov Krym. V září roku 1943, kdy se válečná karta obrátila, opustila 17. německá armáda Kubáňské předmostí a stáhla se přes Kerčskou úžinu na Krym. Bylo plánováno, že tato vojska budou přesunuta k obraně Dněpru před postupem sovětských vojsk a uvažovalo se i opuštění krymského poloostrova. Hrozilo však nebezpečí, že by z Krymu mohla sovětská vojska podnikat nálety proti rumunským naftovým polím, Adolf Hitler musel brát ohledy i na rumunské, bulharské a turecké spojence, takže jeho vojska na krymském poloostrově zůstala. Když v říjnu 1943 prolomila vojska Rudé armády německou obranu a postupovala k Dněpru, byl vypracován plán na případný únik 17. armády z poloostrova na pevninskou část SSSR, který se měl uskutečnit v samém závěru měsíce října. Adolf Hitler však tuto ústupovou akci 28. října zakázal, což však v důsledku na konečné situaci nic neměnilo. 2. gardová tanková armáda 4. ukrajinského frontu totiž dorazila 30. října před Perekopskou šíji a německá a rumunská vojska na Krymu uzamkla. Velkoadmirál Dönitz se zavázal Hitlerovi, že zásobování 17. armády německým loďstvem není problém a že vše zabezpečí, což se mu dařilo. Německé lodě i letectvo drželo v ruských přístavech sovětské vojenské lodi, které se německá zásobovací plavidla ani nepokoušela napadat. Až do dubna 1944 se dařilo 17. armádě vzdorovat sovětským vojskům, které se pokoušely proniknout na Krym u Perekopu. U Kerče se Sovětům podařilo vytvořit malé předmostí na Sivaši.

Bitva

Sovětský útok na německá a rumunská vojska začal 8. dubna 1944. Z Perekopské šíje zaútočila vojska 4. ukrajinského frontu, další útok byl proveden z předmostí Sivaše na východní části poloostrova. Do 10. dubna byly provedeny průlomy fronty a německé a rumunské jednotky začaly ustupovat. Vojska Rudé armády však nezahálela a začaly nepřítele pronásledovat. Na německá a rumunská vojska začaly dotírat i partyzánské skupiny, které jim způsobily menší škody. Německá vojska vedla postupné ústupové boje a stahovala se směrem k Sevastopolu, kde se formovala obrana s opevněním a s těžkými děly. 16. dubna 1944 zahájena 17. armáda obranný boj na území sevastopolské pevnosti. Mezitím docházelo k evakuaci raněných vojáků a členů týlového zabezpečení, přičemž do 20. dubna se podařilo odvézt 67 tisíc mužů. Do této situace se vložil Adolf Hitler, který si přál Sevastopol udržet. Evakuace byla zastavena a Hitler slíbil dodat posily. Až do 4. května odstřelovalo sovětské dělostřelectvo Sevastopol a podnikalo průzkumné výpady. 5. května začala za podpory dělostřelectva a letectva rozhodující sovětská ofenzíva. 8. května 1944 obsadily jednotky Rudé armády Sapunské výšiny, čímž získaly důležitý strategický bod. Situace již byla neudržitelná a Hitler musel dát na základě žádosti generálplukovníka Schörnera souhlas k vyklizení pevnosti a města Sevastopol. 9. května se bránící vojska stáhly na novou linii v Taurském Chersonesu, kterou však Sověti začali odstřelovat těžkými kanóny. 10. května 1944 začaly na naloďující se Němce a Rumuny útočit sovětské bitevní, torpédové a bombardovací letouny a potopily dvě dopravní lodě i s naloděnými vojáky. O den později nemohly najít německé přepravní lodě vojáky kvůli mlze, která byla v přístavu vyvolána zničením sudů s umělou mlhou sovětským dělostřelectvem. Evakuační plavidla odplula prázdná zpět do Rumunska. 12. května zaútočily sovětské tanky proti poslednímu zajišťujícímu postavení nepřítele, které prolomily a nepřátelská vojska tak byla poražena.

Související články