Chráněná krajinná oblast České středohoří

Z Multimediaexpo.cz

(Přesměrováno)



Chráněná krajinná oblast České středohoří se rozkládá mezi Louny a Českou Lípou. Je součástí podkrušnohorské subprovincie. Rozloha je 1063,17 km²[1] (celé pohoří 1600 km²), což jí řadí co do velikosti na druhé místo v Česku. Přirozeně ji dělí řeka Labe. CHKO byla založena v roce 1976.

Zaujímá části území sedmi okresů (Česká Lípa, Děčín, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem) Nejvyšším bodem je vrchol Milešovky (836,5 m n.m) a naopak nejnižším je hladina Labe v Děčíně (121,9 m n.m).

Správa CHKO České středohoří sídlí v Litoměřicích. Mezi hlavní body, které vedly k vyhlášení CHKO patří středoevropská jedinečnost krajinného reliéfu mladotřetihorního vulkanického pohoří, pestrost geologické stavby, druhové bohatství rostlinstva a odpovídající oživení krajiny charakteristickou faunou. Genové lesní základny v CHKO jsou zaměřeny především na buk, avšak je tu dále udržován a reprodukován genetický materiál jilmu, javoru, lípy a jeřábu.

Obsah

Založení, sídlo CHKO

Mapa s obrysem CHKO České středohoří

CHKO České středohoří byla založena 19. března 1976 výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j. 6.883/76. Při svém založení měla ve své působnosti 1071 km² a sídlo v Litoměřicích, Michalské ulici. Měla na starosti 21 SPR - Státních přírodních rezervací, 2 CHN - chráněná naleziště, 10 CHPV - chráněný přírodní výtvor a 2 naučné stezky.[2]

Nynější stav

Správa CHKO České středohoří pečuje a řadu maloplošných chráněných území. Naprostá většina lokalit ve správě CHKO České středohoří je v pohoří České středohoří, některé i v sousedních, např. v Lužických horách. Dále uvedený výčet není kompletní.

Národní přírodní rezervace - NPR

Velmi cenné jsou tyto lokality: Lovoš, Milešovka, Oblík, Raná, Sedlo

Národní přírodní památka - NPP

Řada dalších je zařazena zde: Bílé stráně, Boreč, NPP Březinské tisy, Dubí hora, Jánský vrch, Kamenná slunce, Panská skála a Vrkoč.

Přírodní rezervace - PR

Předmětem ochrany jsou dále: PR Bohyňská lada, PR Březina, PR Číčov, Holý vrch u Hlinné, PR Hradišťanská louka, Kalvárie, PR Kamenná hůra, PR Kozí vrch, Lipská hora, PR Milá, PR Sluneční stráň a Vrabinec

Přírodní památka - PP

Poslední ze skupin patřících pod maloplošná ochranná území: Babinské louky, Bobří soutěska, PP Divoká rokle, Farská louka, PP Hradiště, PP Jílovské tisy, Košťálov, Kuzov, PP Loupežnická jeskyně, Lužické šipáky, PP Magnetovec - skalní hřib, PP Nebočadský luh, Plešivec, Radobýl, PP Stříbrný roh, Štěpánovská hora, Tobiášův vrch, PP Třtěnské stráně

Turistika

Oblast má velmi dobré a husté turistické značení, zejména v části na západ od spojnice LitoměřiceVelké Březno. Na významnějších vrcholech jsou rozhledny a turistické restaurace. Autobusové a železniční spojení jsou taktéž na dobré úrovni, i když plánované přerušení provozu na tratích Čížkovice–Obrnice a Lovosice–Teplice spojení zhorší. Tratě z Velkého Března do Verneřic a Úštěka byly zrušeny již v roce 1978. Na části této trati je snaha o obnovu provozu.[3]

Turisticky významnými body jsou například Opárenské údolí, Milešovka nebo Vaňovský vodopád.

Dálnice D8

Podle plánu by měla v roce 2010 západní část CHKO České středohoří přetnout dálnice D8. V roce 1996 byla schválena dokumentace Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). Pro vedení dálnice přes CHKO bylo nutná výjimka Ministerstva životního prostředí, jejíž pravomocné vyřízení trvalo šest let. Ministerstvo, i s ohledem na střídání ministrů, několikrát změnilo názor, poslední ministr Miloš Kužvart ovšem výjimku nakonec udělil. Ve vlastních správních řízeních docházelo k řetězům odvolání a mimořádných opravných prostředků. Přestože se prověřovalo několik variant vedení trasy, zvolen byl přímý průjezd Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří, k čemuž však byla potřebná výjimka, jejíž schválení trvalo šest let.

Původní požadavek neziskových organizací byl postavit dálnici západně od centra Českého Středohoří, tedy přenést hlavní tah na R7 a již dokončenou dálnici k Lovosicím protáhnou právě k tomuto novému tahu. Když bylo rozhodnuto o stavbě úseků v Krušných horách, v Německu přišli s tunelem pod celým Českým Středohořím. Tento návrh byl také odmítnut, a tak v současnosti neziskové organizace požadují, aby alespoň v nejcennější části CHKO, které se má dálnice dotýkat, komunikace vedla souvislým 3 km dlouhým tunelem Kubačka.[4] Varianta s tunelem Kubačka nebyla ovšem dosud nijak projektově připravována, a tak by dle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) došlo k odsunu stavby o 4,5 roku. Právě proto jsou proti této variantě obce na současné trase I/8. Vedle nákladné výstavby proti ní hovoří i energetická náročnost provozu v dlouhém tunelu a nutnost výstavby drahého a kvalitního ventilačního i protipožárního systému.

Varianta navrhovaná ŘSD zasahuje do 2. a 3. zóny CHKO, do geologicky cenných profilů bývalého čedičového lomu Prackovice a do nadregionálního biokoridoru řeky Labe (v části nazývané Porta Bohemica). Právě tyto nejvíce chráněné zóny překračuje pomocí plánované kombinace tunel Prackovice (270 m) + most + tunel Radejčín (620 m). ŘSD bude prosazovat svou variantu, kterou podpořil i Ústecký kraj, když 9. března 2005 zamítl návrh na změnu územního plánu.

Prodlužování jednání kolem této dálnice bylo jedním z hlavních důvodů, proč poslanci schválili v novele Zákona o ochraně přírody a krajiny převedení pravomocí udělování výjimek ze zákona na vládu ČR (rozhodování samotného Ministerstva ŽP se jim jevilo jako velmi podjaté a ovlivněné ekologicky orientovanými neziskovými organizacemi).

Zahájení stavby proběhne v roce 2007, ke zprovoznění by pak mělo dojít v prosinci 2010.

Těžba kamene

V CHKO České středohoří se na několika místech těží kámen. Lomy ohrožují, nebo již z velké části zlikvidovaly některé vrchy.

Reference

  1. http://www.ceskestredohori.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=259
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3 : Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola CHKO Kokořínsko, s. 57.  
  3. Zubrnická museální železnice
  4. „ANO výstavbě tunelu Kubačka na dálnici D8 v Českém středohoří“

Externí odkazy