Black-Friday-2019-06-Multimediaexpo.png

Okres Louny

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání


Okres Louny – poloha v rámci kraje a ČR

Okres Louny (Lounsko) se nachází v severních Čechách, v Ústeckém kraji. Okresním městem jsou Louny v severovýchodní části regionu. Území Lounska má přibližně tvar kosodélníka táhnoucího se od jihozápadu k severovýchodu o délce asi 62 km a průměrné šířce cca 20 km. Rozlohou 1 117,65 km2 je Lounsko největším okresem Ústeckého kraje, naopak počtem obyvatel 87 tisíc se řadí až na poslední místo v kraji. Hustota zalidnění okresu přibližně 78 obyv./km2 je v rámci kraje i ČR spíše podprůměrná. Okres Louny sousedí v rámci Ústeckého kraje na severozápadě s okresem Chomutov, na severu s okresy Most a Teplice, na severovýchodě pak s okresem Litoměřice, Na jihovýchodě a jihu jsou jeho sousedy okresy Kladno a Rakovník kraje Středočeského, na jihozápadě hraničí s okresem Plzeň-sever kraje Plzeňského a na západě s okresem Karlovy Vary kraje Karlovarského. Od reformy státní správy, která proběhla na počátku roku 2003 je okres rozčleněn do 3 správních obvodů obce s rozšířenou působností (obcí III. stupně) – Louny, Žatec a Podbořany.

Obsah

Přírodní podmínky

Podnebí

Lounský okres je charakterem podnebí v rámci naší republiky extrémním územím. Vlivem srážkového stínu Krušných hor se jedná o nejsušší okres České republiky. Průměrné roční srážkové úhrny činí 300 – 500 mm, dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek v Žatci činí 410 mm, republikový průměr je cca 700 mm.

Dominantou krajiny severně od Loun jsou čedičové kupy prvních vrcholů Českého Středohoří. Na snímku hora Raná, která se nad stejnojmennou obcí tyčí do výšky 457 m.

Teplotně spadá téměř celé Lounsko do teplé podnebné oblasti s průměrnou roční teplotou asi 8 ˚C. Nízké srážkové úhrny v kombinaci s vysokou odlesněností a severozápadními větry vedou k vysoušení zemědělské půdy, kterou je třeba uměle zavlažovat.

Reliéf

Okres Louny se rozprostírá na rozhraní tří vyšších geomorfologických celků Českého masivuČeské tabule, Krušnohorské subprovincie a Poberounské subprovincie. Do České tabule patří Dolnooharská tabule, která zahrnuje údolí Ohře od východní hranice okresu až přibližně po Postoloprty. Krušnohorská subprovincie zabírá sever a západ okresu – patří sem svahy a vrcholy sopečného Českého středohoří vystupující severně od Loun, jižní výběžek Mostecké pánve zasahující až k Žatci a Podbořanům a podhůří Doupovských hor v západní a jihozápadní části okresu (Nepomyšl, Lubenec). Pod Poberounskou subprovincii spadá Rakovnická pahorkatina a hřeben Džbánu v jižní části okresu. Nejvýše položené partie Lounska se nacházejí na protilehlých stranách okresu – na jihozápadě v Malměřickém lese u Lubence (vrchol Čertovka, 587 m) a na severozápadě v Českém středohoří na úpatí vrcholu Ostrý v katastru obce Libčeves (cca 610 m). Pro oblast severně od Loun je charakteristický výskyt osamělých kup sopečných vrcholů – Raná (457 m) a Oblík (507 m) náležících již k Českému středohoří. V pohoří Džbán je na Lounsku nejvyšší Pískový vrch u Domoušic (526 m). Naopak nejníže položeným územím je oharské údolí, které postupně od západu klesá od cca 220 m pod Nechranickou přehradou až po 162 m u Koštic na hranicích s litoměřickým okresem. Tam se nachází také nejníže položený bod okresu.

Vodstvo

Téměř celý okres Louny je odvodňován postupně do řeky Ohře, která se u Litoměřic vlévá zleva do Labe. Ohře protéká okresem v délce 72 kilometrů a tvoří přirozenou „páteř“ okresu, oddělující Džbán a České středohoří. Na území okresu vstupuje řeka těsně pod hrází nechranické přehrady. Protéká oběma největšími městy okresu – Žatcem i Louny. Tok řeky měl značný význam pro rozvoj oblasti již ve středověku, úrodné údolí Ohře na Lounsku a Litoměřicku lákalo však k osídlení již v době kamenné.

Řeka Ohře je po Vltavě českým nejmohutnějším přítokem Labe. Na jejím dolním toku najdeme také města Žatec a Louny. Krajina Dolního Poohří byla již od pravěku svým charakterem předurčena k lidskému osídlení. Na snímku tok řeky u osady Hradiště nedaleko Žatce.

Významnými přítoky této řeky na území okresu jsou Blšanka, Hasina a Chomutovka. Říčka Blšanka odvodňuje celý jihozápad okresu – Podbořansko – pramení v Doupovských horách a protéká Lubencem, Kryry, Očihovem a Měcholupy. Do Ohře ústí zprava v Trnovanech. Potok Hasina pramení v pohoří Džbán, je relativně krátký a má rychlejší spád. Odvodňuje údolí mezi Domoušicemi a Jimlínem, u Postoloprt ústí zprava do Ohře. Nedaleko ústí Hasiny se do Ohře, tentokrát však zleva vlévá říčka Chomutovka přitékající ze severozápadu, jak už název odpovídá od Chomutova. Pramení však až vysoko v Krušných horách nedaleko Hory Sv. Šebestiána. Vlivem celkového nedostatku vody je území lounského okresu relativně chudé na umělé nádrže. Největší (a jeden z mála) rybníků na okrese se nachází u Lenešic nedaleko od Loun. Několik drobnějších rybníků je také v oblasti Kryr, Lubence a Petrohradu. Za zmínku však stojí uměle vybudované závlahové nádrže, které se nacházejí např. u Blatna, u Blšan nebo u Očíhova.

Územní struktura

Vznik a vývoj okresu Louny

Lounský okres v dnešní podobě začal fungovat 1. července 1960 v souvislosti s reformou veřejné správy zakotvenou v nové, tzv. „socialistické“ ústavě. Stal se nástupcem tří původních okresů – Louny, Žatec a Podbořany, jež v tehdejší podobě existovaly od první poválečné reformy veřejné správy z roku 1949.

Největším městem okresu Louny je paradoxně Žatec. Dnes je již rozdíl v počtu obyvatel obou měst minimální, ale v době zřízení okresu v roce 1960 byl Žatec téměř o 4 tisíce obyvatel větší. O důvodech, proč byly za středisko okresu zvoleny právě Louny panují různé dohady. Jedním z důvodů byla prý větší členská základna KSČ v Lounech, příčinou mohla být také stále ještě krátká doba uplynulá od dosídlení města (zatímco Louny dosidlovat nepotřebovaly a byly tím pádem "stabilnější").

Lounský a žatecký okres byly před reformou součástí kraje Ústí nad Labem, podbořanský okres spadal pod kraj Karlovarský. Do nově vzniklého lounského okresu byly začleněny také některé obce původně patřící do okresů Bílina a Lovosice. Celý nově vzniklý okres se stal součástí Severočeského kraje se sídlem v Ústí nad Labem. Vznik lounského okresu s sebou přinesl nepříjemný problém, kdy tehdy větší okresní město Žatec o svůj status přišlo a připadlo pod město menší – Louny. [1] Po roce 1960 bylo zároveň započato s procesem integrace obcí do větších celků – tzv. střediskových obcí. A tak pokud bylo v roce 1961 na území Lounska 113 místních nebo městských národních výborů, do roku 1979 klesl jejich na počet na 87. V letech 1980 - 1981 byla provedena nejširší vlna integrace obcí v ČSSR a na Lounsku tak zbylo jenom 29 městských a místních národních výborů (integrace provedena k 1. lednu 1981). Tento stav vydržel až do roku 1990, kdy se při prvních svobodných komunálních volbách velké množství obcí opět osamostatnilo, a tak bylo při sčítání lidu v roce 1991 na okrese Louny již 61 obcí. V současné době je samostatných obcí v okrese 70, části obce s více než dvěma sty obyvateli na okrese stále ještě zůstávají, ale vzhledem k faktu, že má ČR jeden z nejvyšších počtů obcí v EU, nedá se již zřejmě počítat s dalšími vlnami osamostatňování. Téměř po celou padesátiletou dobu existence dnešního lounského okresu padají z Žatce mnohá kritická slova na adresu okresního města Loun. Jednalo se zejména o údajné přerozdělování investic ve značný neprospěch Žatce, ať už co se týče památkové péče, úřadů státní správy nebo výstavby a rozvoje města. Pravda je taková, že i nezaujatý pozorovatel po návštěvě měst Žatce a Loun donedávna jasně poznal, kam se více (či snad lépe) investovalo. Svůj problém chtěl Žatec řešit po revoluci, v roce 1994, vyhlášením vlastního okresu. [2] Žádost byla však, stejně jako požadavek Rumburku na osamostatnění od okresu Děčín, zamítnuta. (Tehdy uspěl jedině okres Jeseník, který se s platností od 31. 12. 1995 odtrhnul od okr. Šumperk). A tak se Žatec větší „rehabilitace“ dočkal až v roce 2003 při reformě státní správy, kdy se stal obcí s rozšířenou působností v rámci Ústeckého kraje. Lounský okres však nezaniknul a dodnes je správním obvodem mnoha státních institucí.

Zaniklé obce ve 20. století

Území Lounska na rozdíl od svých severních sousedících okresů (Chomutov a Most) bylo ušetřeno likvidace vesnic kvůli těžbě hnědého uhlí. Jedinou výjimkou byly Třískolupy, bývalá obec v severní části okresu u počeradské tepelné elektrárny, která byla zrušena v roce 1973 kvůli zřízení úložiště popílku právě pro elektrárnu v Počeradech. Zlikvidovány byly ještě malé vísky Klíčín a Hůrka nacházející se u Žatce. Důvodem jejich zániku však bylo vysídlení původních obyvatel.

Obce s rozšířenou působností

Jak již bylo zmíněno výše, lounský okres se od ledna 2003 člení na 3 správní obvody obce s rozšířenou působností: Louny, Žatec a Podbořany.

Okresní město Louny se po reformě veřejné správy stalo obcí s rozšířenou působností, jejíž obvod čítá téměř 45 tisíc obyvatel. Louny jsou však dodnes sídlem mnohých státních institucí pro celý okres - např. soudu, policie, státního zastupitelství, úřadu práce, aj. Na snímku Žatecká brána, která v roce 2000 "oslavila" půl tisíciletí své existence.

Obvod obce s rozšířenou působností (dále jen obvod) Louny zahrnuje 41 obcí okresu v jeho severovýchodní části. Kromě města Louny pod něj patří i Postoloprty. Na rozloze 473 km2 žije asi 44 tisíc obyvatel, což představuje hustotu zalidnění asi 92 obyv./km2. Žatecký obvod zabírá „prostředek“ lounského okresu. Jeho rozloha činí 307 km2 s 23 tisíci obyvateli. Průměrná lidnatost dosahuje 76 obyv./km2. Obvod je tvořen územím 18 obcí, Žatec je jediným městem obvodu. Obvod Podbořany leží na hranici 4 krajů a 4 okresů (Louny, Rakovník, Plzeň-sever a Karlovy Vary). Je tedy nejodlehlejším obvodem Lounska. Na rozloze 338 km2 zde žije 16 tisíc obyvatel. Hustota zalidnění je velmi nízká – 48 obyv./km2. Na území obvodu se nacházejí 4 menší města – Podbořany, Vroutek, Kryry a Blšany.

Tabulka vzdáleností (km)

Vzdálenost z obce
ve správním
obvodě
do stř.
obvodu
do okr.
města
(LN)
do kraj.
města
(U)
Žatec Žatec --- 21 62
Podbořany Podbořany --- 35 78
Postoloprty Louny --- 8 52
Kryry Podbořany 9 39 85
Peruc Louny --- 15 45
Blatno Podbořany 20 51 97
Měcholupy Žatec 8 24 70
Nepomyšl Podbořany 8 43 86
Libčeves Louny --- 13 34
Velemyšleves Žatec 10 20 55
Blatno u Jesenice je významnou železniční křižovatkou na rozhraní čtyř krajů. Setkávají se tam železniční tratě Plzeň - Žatec a Bečov nad Teplou - Rakovník. Vzdálenosti do správních středisek jsou z této obce extrémní - např. do okresního města Loun je to nejrychlejší cestou po silnici 51 km, což představuje jednu z největších vzdáleností obce od okresního města v ČR. Blíže je to paradoxně i do krajského města Plzeňského kraje - 46 km. Blatno se nachází v turisticky atraktivní oblasti Rakovnické vrchoviny s hustými lesy plnými různých kamenných útvarů.

Obyvatelstvo

Na počátku roku 2010 bylo na území Lounska k trvalému pobytu přihlášeno 87 263 obyvatel. Tento počet se již téměř od konce druhé světové války příliš nemění – stále se drží mezi 85 a 90 tisíci. Mění se jen rozmístění obyvatelstva v rámci okresu – venkovské oblasti v periferních oblastech okresu se vylidňují, zatímco v perspektivně rozvíjejících se oblastech podél významných dopravních tahů a v aglomeracích největších měst okresu populace roste.

Zámek v Krásném Dvoře severně od Podbořan v podhůří Doupovských hor patří mezi nejvýznamnější stavební památky okresu. Rozlehlá souměrná barokní stavba je doplněna nádherným anglickým parkem s různými ozdobnými krajinnými prvky.

Průměrný věk

Z hlediska věkového průměru má okres relativně příznivou strukturuprůměrný věk činil v roce 2009 39,6 let, což se shodovalo s průměrným věkem Ústeckého kraje. Věkový průměr ČR tehdy činil 40,5 let. Nižší průměrný věk je však částečně ovlivněn na republikové poměry velmi nízkou nadějí dožití při narození, která byla v roce 2008 71,3 let u mužů a 78,1 roku u žen. Ve srovnání s ostatními okresy byla průměrná naděje dožití na Lounsku čtvrtá nejnižší ze 76 okresů republiky. Nejpříznivější demografickou strukturu spojenou s nízkým věkovým průměrem mají obce nacházející se mezi Louny a Žatcem a severně od těchto měst. Nejnižší věkový průměr měla v roce 2009 obec Blažim (34,4 let), velmi nízký průměr měly také Postoloprty (36,6 let). Naopak nepříznivou věkovou strukturu mají malé obce nacházející se zejm. v oblasti jižně od Loun. Nejvyšší průměrný věk (46,6 let) měla obec Nová Ves. Z větších obcí měla nejnepříznivější věkovou strukturu Peruc (42,2 let). Průměrný věk v největších městech okresu – v Lounech i Žatci byl velmi podobný celkovému průměrnému věku okresu i kraje (kolem 39,5 let).

Největší obce a vývoj počtu jejich obyvatel

Název obce
[3]
1869
1930
1950
1961
1971
1981
1991
2001
2009
1. Žatec 10 050
8 869
19 757
18 100
14 088
13 174
15 661
14 779
16 525
15 792
19 145
21 271
20 320
21 428
19 919 19 346
2. Louny 4 260
3 843
12 413
11 896
12 356
11 596
12 537
12 209
13 452
13 132
17 543
23 130
20 812
22 680
19 639 18 822
3. Podbořany 5 221
1 649
8 289
3 730
5 792
3 600
5 851
4 162
5 723
4 328
5 917 5 913 6 112 6 448
4. Postoloprty 5 023
2 566
6 251
3 311
4 168
2 366
3 972
2 401
4 889
3 377
4 886
5 317
4 483 4 836 5 151
5. Kryry 2 914
1 430
4 124
2 550
2 384
1 606
2 638
1 774
2 485
1 746
2 573
3 428
2 454 2 446 2 422
6. Peruc 4 124
1 015
4 974
1 279
3 612
1 003
3 390
970
3 043
909
2 565
2 784
2 085 2 068 2 138
7. Vroutek 2 670
1 198
3 421
2 148
1 938
1 231
2 169
1 460
1 839
1 370
1 942 1 922 1 877 2 017
8. Černčice 341 1 426 1 329 1 286 1 234
1 515
1 396 [4] 1 287 1 402 1 506
9. Lubenec 3 051
932
2 766
1 164
1 598
856
1 731
1 281
1 628
1 265
1 609 1 508 1 555 1 505
10. Lenešice 882 2 539 1 779 1 779 1 591 1 379
1 746
1 206 1 313 1 340
11. Dobroměřice 305 1 230 1 020 1 003 957 1 133 [5] 1 269 1 292 1 386
12. Měcholupy 2 216
966
2 509
1 061
1 243
585
1 283
526
1 178
527
1 141
2 366
945 1 045 1 025
13. Cítoliby 900 1 305 1 084 1 060
1 228
982
1 148
994 [6] 918 955 998
14. Blšany 3 021
1 020
3 434
980
1 410
401
1 559
569
1 488
553
1 207
1 563
969 926 977
15. Libčeves 2 120
519
2 022
595
1 255
499
1 112
614
1 011
667
976
1 199
912
1 099
858 921
S městem Žatec ze západní strany stavebně splývají Libočany - asi pětisethlavá obec na návrší nad soutokem řeky Ohře s drobnější říčkou Liboc, která odvodňuje centrální oblasti Doupovských hor. Libočany se mohou pochlubit nejen pěkným barokním kostelem a zámkem, ale také jedním slavným rodákem - českým kronikářem Václavem Hájkem, který sepsal Hájkovu kroniku českou, významné dílo české renesanční literatury. Ačkoliv obsahuje kronika velké množství přinejmenším neověřených informací, bývala mezi lidem velmi oblíbena pro svoji vysokou čtivost.

Vývoj počtu obyvatel okresu v letech

Rok 1869 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
Počet obyvatel 90 051 127 261 86 540 88 064 85 853 88 472 86 640 86 020 87 263
Hustota zalidnění 80,6 113,9 77,4 78,8 76,8 79,2 77,5 77,0 78,1

Cizinci

Počet cizinců evidovaných na území okresu Louny se v období let 19962008 zdvojnásobil. Stále však nedosahuje alarmující výše jako v některých jiných srovnatelně velkých okresech. Zatímco na okrese Louny pobývalo v roce 2008 asi 2 100 cizinců, ve stejném období se např. na území podobně lidnatého okr. Cheb zdržovalo 8 200 cizinců, na území Jablonecka pak 3 800. Počet legálně se zdržujících cizích státních příslušníků byl na Lounsku srovnatelný s Benešovskem nebo Klatovskem. Podstatně nižší počet cizinců byl však evidován na území téměř stejně velkého okr. Vyškov – 1 400 osob. Z hlediska národnostního složení cizinců bylo asi 28 % Ukrajinců, 24 % Slováků a 16 % Vietnamců.

Kriminalita

Kriminalita byla v roce 2008 v okrese Louny nejnižší z celého Ústeckého kraje. Zatímco v kraji připadá na 1 000 obyvatel téměř 40 trestných činů, v okrese Louny to bylo „pouze“ 28 trestných činů. Ze cca 2 400 zjištěných trestných činů se jich asi 300 řadilo mezi kriminalitu hospodářskou a 1 600 mezi obecnou. Ve srovnání se sousedními okresy z jiných krajů (Karlovy Vary, Plzeň – sever, Rakovník a Kladno) má Lounsko srovnatelnou úroveň kriminality s Rakovnickem. Podstatně nižší kriminalita je zaznamenána na území Severního Plzeňska, naopak o něco vyšší je zločinnost na Karlovarsku a Kladensku.

Hospodářství

Hospodářská skladba Lounska je charakteristická nadprůměrným podílem pracovníků zaměstnaných v zemědělství, okres Louny lze tedy označit za zemědělský. To však zdaleka neznamená, že by počet pracovníků zaměstnaných v zemědělství převažoval. Podle údajů z roku 2001 byl z pětačtyřiceti tisíc ekonomicky aktivních obyvatel okresu zaměstnán nejvyšší podíl v průmyslu– 25 %. Deset procent pracovníků zaměstnávala sféra veřejných služeb zahrnující školství, zdravotnictví a ostatní služby sociálního rázu. Přibližně stejný podíl pracovníků (po osmi až devíti procentech) zaujímal obchod a opravárenské služby, stavebnictví, veřejná správa a zemědělství. 7 % ekonomicky aktivních pracovalo v oboru dopravy a komunikačních služeb (pošta, telekomunikace).

Zemědělství hraje na Lounsku i po všech změnách stále významnou roli. Okres je po celé republice známý pěstováním "zeleného zlata" - chmele, suroviny potřebné k výrobě našeho národního nápoje - piva. Žatecký chmel odebírá většina našich významných pivovarů, vč. Plzeňského prazdroje nebo Krušovic. Na snímku chmelnice u osady Malá Černoc, části obce Blšany.

Podle hospodářských sektorů připadalo na Lounsku 34 % pracujících na sekundární, 34 % pracovníků na terciární a 9 % na primární hospodářský sektor. Míra nezaměstnanosti činila v roce 2001 téměř 16 % ekonomicky aktivních obyvatel.

Zemědělství

Podílem 84 % orné půdy (počítáno z výměry zemědělské půdy, ne z celkové výměry okresu) náleží Lounsku deváté místo v republice. Naopak zalesněním, které tvoří 55 % půdy nezemědělské, patří okres až na poslední místa v republice. Z těchto čísel vyplývá vysoký význam zemědělství. Půdy na okrese jsou převážně hlinité až jílovitohlinité, typově se jedná o kvalitní hnědozemě. Relativně příhodné podnební podmínky (alespoň co se teploty týče) umožňují pěstování i náročnějších zemědělských plodin. Okres Louny je však po celé republice známý díky pěstování chmele, pro které jsou vhodné zdejší červené půdy. Chmelnice zabírají 6,1 % zemědělské půdy, což představuje jejich nejvyšší výměru v celé republice (na druhém místě je sousední okres Rakovník). Pěstování chmele se věnuje většina zemědělských podniků a družstev okresu. Chmel se pěstuje převážně jižně od toku řeky Ohře, především pod svahy pohoří Džbán. Střediskem jeho pěstování je město Žatec, kde také sídlí chmelařský institut, který se zabývá šlechtěním a výzkumem biologických vlastností této rostliny. Přes stále vysoký význam chmelařství je nutné uvést, že jeho celková produkce klesla za posledních dvacet let téměř o 40 %. Mimo chmele se na okrese pěstují samozřejmě také obiloviny (zejm. pšenice) a olejniny (hořčice, řepka, slunečnice). Na severovýchodě okresu v podhůří Českého středohoří je rozšířené ovocnářství (zejm. pěstování jablek). Zemědělské podniky okresu vznikly většinou transformací z původních JZD a státních statků. Po revoluci však začalo nově podnikat nebo obnovilo svoji živnost velké množství soukromých zemědělců. Chmel i jiné zemědělské plodiny pěstují zemědělská družstva a společnosti v Tuchořicích (Hoppex), Blšanech, Hřivicích, Ročově (ZD PODLESÍ), Číňově, Dobroměřicích, i v jiných obcích okresu. Obchod s chmelem zajišťuje několik firem sídlících zejména v Žatci. Větší zemědělská družstva sídlí také v Peruci, Očihově a Orasicích. ZD Želkovice se specializuje na pěstování ovoce v sadech. Drtivá většina zemědělských podniků se nezabývá pouze rostlinnou, ale také živočišnou výrobou (chovem prasat a drůbeže).

Na Podbořansku se těží nejen keramická hlína kaolín, ale také jíly potřebné k výrobě cihel. Jedna z cihelen sídlí například v Kryrech.

Průmysl

Průmyslová výroba se koncentruje do tří největších měst okresu – Loun, Žatce a Podbořan. Nejvýznamnějším průmyslovým střediskem jsou Louny se strojírenským, potravinářským a keramickým průmyslem. Mezi největší lounské podniky patří tradiční Elektroporcelán vyrábějící keramické izolátory pro energetické přenosové sítě a Praga, která se zabývá výrobou součástek do dopravních prostředků a obráběním kovů. Další strojírenské závody zabývající se také výrobou součástek pro automobilový průmysl vznikly v nové lounské průmyslové zóně – jedná se o japonské fimy Ishimitsu a Nachi. Závod MTI navazuje na tradici výroby naftových motorů. Velký význam mají pro Louny také zdejší železniční opravny. Z potravinářských provozů jmenujme pivovar, založený roku 1861, jehož vlastníkem je v současné době koncern Drinks Union se sídlem v Ústí nad Labem. Starobylým pivovarem, založeným již roku 1261, se může pochlubit také Žatec, který je jinak zejm. střediskem stavebnictví (betonárka, Inženýrské stavby). Po roce 2000 byla zahájena výstavba nové průmyslové zóny TRIANGLE na území bývalého vojenského letiště severně od města v katastru obce Velemyšleves při silnici č. 7. Největší závod sídlící v zóně (IPS Alpha Technology) se zabývá moderní výrobou LCD obrazovek. Výstavba žatecké průmyslové zóny výrazně dopomohla ke snížení nezaměstnanosti nejen na Žatecku, ale pozitivně ovlivnila také zaměstnanost sousedních okresů Most a Chomutov. Na těžbu keramických jílů v okolí Podbořan navazuje výroba zdejší porcelánky. Nejvýznamnějším podbořanským závodem je firma CONTA, součást nadnárodního koncernu CANDY, která v novém výrobním areálu vyrábí od roku 2002 ledničky. Značný význam v našem energetickém systému má tepelná elektrárna v Počeradech, jejíž areál se nachází těsně za hranicí okresu Louny, v okrese Most. (Samotná vesnicePočerady je však součástí obce Výškov, okr. Louny). Elektrárna o úhrnném výkonu 1 000 MW je v provozu od roku 1970 a také její „zásluhou“ bylo životní prostředí Lounska dlouhou dobu v dost mizerném stavu (vysoká koncentrace oxidů síry a dusíku v ovzduší). Po zřízení odsiřovacího zařízení v roce 1996 se množství emisí vypouštěných elektrárnou snížilo.

Služby

Úroveň služeb se stejně jako ve všech ostatních oblastech republiky i na Lounsku po roce 1989 postatně zlepšila. Došlo k rozšíření sítě obchodů a drobných živností, poněkud se zvýšila i ubytovací kapacita, došlo i ke zkvalitnění služeb.

Klenotnicí barokní architektury by se daly nazvat Cítoliby - městečko jižně od Loun, které bylo dokonce v letech 1981 - 1990 jejich součástí. V obci najdeme barokní zámek, kostel se sochami Matyáše Bernarda Brauna a i tento pěkný sloup Sv. trojice.

V okrese je v provozu na 42 poštovních úřadoven nacházejících se ve všech městech, městečkách a obcích „střediskového charakteru“. Jen v Lounech jsou pošty 4, v Žatci 3. Na bezpečnost v okrese dohlíží Územní odbor Policie ČR Louny, pod který spadá 9 obvodních oddělení rovnoměrně rozmístěných po celém území okresu. Obchodní síť je logicky nejhustější v Žatci a Lounech. V obou těchto městech byly v nedávné minulosti zřízeny pobočky několika obchodních řetězců BILLA (Žatec, Louny), Kaufland (Žatec, Louny), Lidl (Louny), albert (Louny), Norma (Žatec), Penny Market (Louny) a Plus (Louny, Žatec). Tradiční síť prodejen Spotřebního družstva Jednota má pro lounský okres sídlo v Podbořanech. Na území okresu zřizuje 15 provozoven (v roce 2010). Ubytovací kapacity okresu jsou soustředěny zejm. do Žatce a Loun. V Lounech najdeme největší hotel okresu „Oharka“ s 216 lůžky. V Žatci i v Lounech je možné se v centru města ubytovat v hotelích až čtyřhvězdičkové kategorie.

Statistické údaje o hospodářství okresu

Průměrná hrubá měsíční mzda pracovníků činila na Lounsku v roce 2008 asi 18 tisíc korun, což bylo pod krajským i republikovým průměrem. Pro srovnání, průměrná hrubá mzda v Ústeckém kraji byla v tom roce 21 tisíc, v sousedním Plzeňském kraji 22 tisíc a ve Středočeském 23 tisíc korun. Republiková průměrná mzda se pak pohybovala okolo 24 tisíc korun (zejména vlivem vysokých průměrných mezd v Praze). Lounsko mělo dlouhá léta značné problémy s nezaměstnaností. V posledních několika letech došlo k částečnému zlepšení situace, zejména pod vlivem přílivu zahraničních investic do okresu a výstavby nových průmyslových komplexů. A tak zatímco v roce 2001 byla na Lounsku sedmnáctiprocentní nezaměstnanost, na počátku roku 2010 činila nezaměstnanost i přes veškeré celosvětové hospodářské problémy 12,4 % (před hospodářskou krizí se pohybovala dokonce jen kolem osmi procent). Z územního hlediska je nejhorší situace ohledně nezaměstnanosti dlouhodobě v severních obcích okresu na hranici s Mosteckem. V lednu 2010 měla nejvyšší nezaměstnanost obec Velemyšleves - 38 %. Více než třicetiprocentní nezaměstnanost měly také blízké obce Bitozeves a Blažim. Z hlediska správních obvodů obcí s rozšířenou působností byla nezaměstnanost na Žatecku a Podbořansku přibližně na stejné úrovni 14,5 %, na Lounsku byla poněkud nižší – 13 %. Nejnižší nezaměstnanost v okrese mají obce v blízkém sousedství Loun – Chlumčany, Blšany u Loun a Černčice a Ročov, který využívá své výhodné polohy na rozhraní tří okresů. V těchto obcích dosahovala nezaměstnanost méně než deseti procent.

Školství a zdravotnictví

Síť škol je tvořena školami mateřskými, základními a středními. Mateřské a základní školy jsou ve všech obcích „střediskového charakteru“ v okrese (většinou nad 500 obyvatel), některé ze ZŠ však mají pouze „malotřídní“ charakter pouze s prvním stupněm ZŠ. Základních škol bylo na okrese v roce 2005 jednačtyřicet, jejich síť je doplněna třemi zvláštními školami (dnes z důvodu politické korektnosti tzv. „ZŠ praktickými“) v Lounech, Žatci a Podbořanech.

K tomuto tisíciletému stromu v zámeckém parku v Peruci se váže jedna z notoricky známých Starých pověstí českých o knížeti Oldřichovi a prosté selce Boženě. U tohoto dnes "Oldřichova" dubu se měl podle pověsti český kníže Oldřich s Boženou setkat a následovně si ji odvézt do Prahy, kde ji pojal za svou ženu.

Střední školství je v okrese zastoupeno širokým spektrem škol státních i soukromých se sídly ve třech největších městech okresu. Lounské a žatecké gymnázium umožňují studovat osmileté i čtyřleté obory, podbořanské gymnázium je pouze osmileté. Obchodní akademie je možné studovat v Lounech a Žatci, ve třech největších městech okresu jsou v provozu střední odborné školy a učiliště různých zaměření. Úroveň zdravotní péče na okrese Louny se bohužel v poslední době velmi zhoršila. Největší „ranou“ bylo uzavření lůžkových oddělení lounské nemocnice v únoru roku 2010 v důsledku nedostatku lékařů. V rozsáhlém a moderním objektu (vybudovaném v roce 1986) tak zůstaly pouze ambulance a LDN a zařízení slouží už spíše pouze jak poliklinika. Nemocnice v Podbořanech, provozovaná soukromou firmou již také delší slouží pouze jako LDN a rehabilitace, a tak jediným „plnohodnotným“ zařízením nemocničního charakteru v okrese zůstala nemocnice v Žatci. Lidé z Loun a blízkého okolí tak musí za účelem delší hospitalizace využít buďto služeb žatecké nemocnice, nebo využít nemocnici v Mostě nebo ve Slaném, které jsou však obě v jiných okresech. Zdravotní střediska a ambulantní lékařské praxe fungují ve větších obcích okresu. Statisticky připadá na jednoho lékaře lounského okresu 334 obyvatel, což je číslo relativně vysoké. Pro srovnání, v sousedním okrese Most to bylo 295, v okrese Kladno 283 osob.

Doprava

Okresem Louny procházejí dva celorepublikově významné dopravní tahy, které mají podobný směr jak v silniční, tak i v železniční dopravě. Prvním z nich je dopravní tah Praha Chomutov reprezentovaný silnicí I/7 a železniční tratí 124. Druhá významná dopravní trasa směřuje z Plzně přes Žatec do Mostu a představuje jednu ze dvou nejvýznamnějších spojnic západních a severních Čech. Tato trasa je v silniční dopravě tvořena silnicí I/27 z Plzně přes Jesenici na Rakovnicku a Žatec do Mostu, v železniční dopravě potom tratí č. 160 z Plzně přes Podbořany do Žatce (s návaznou tratí č. 123 do Postoloprt a Mostu).

Silniční doprava

Úhrnná délka silniční sítě Lounska je 928 km. Z toho 11 % tvoří silnice I. třídy a 22 % silnice II. třídy. Na území okresu ještě oficiálně není vedena žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Prakticky vzato zde však postupně vznikají úseky rychlostní silnice R7, která je prozatím budována pouze v polovičním profilu. Její nově vybudované úseky operativně nahrazují starou nevyhovující „státní“ silnici Praha – Chomutov. Na přelomu 20. a 21. století (cca 1999 – 2001) byly na této silnici vybudovány obchvaty Loun a Postoloprt, které odvedly tranzitní dopravy z center těchto měst. V prostoru nové průmyslové zóny Triangle u Velemyšlevse severně od Žatce se nachází rušná křižovatka silnic I/7 a I/27.

Tato fotografie z Očihova u Podbořan jasně dokumentuje stav autobusové dopravy nejen na Lounsku, ale také v celém Ústeckém kraji. Po pádu téměř monopolního dopravce Dopravního podniku Ústeckého kraje nastal na trhu autobusových linek tvrdý konkurenční boj, který zapříčinil mimo jiné také naprostou ztrátu přehlednosti o provozu autobusových linek na zastávkách. V Očihově mají pro jistotu zastávkové označníky rovnou 4. Organizace nebo jen obyčejná domluva autobusových dopravců zřejmě nepřichází v úvahu.

Druhá jmenovaná dopravní cesta vstupuje na území okresu severně od Jesenice v prostoru křižovatky se silnicí č. I/6 (Praha – Karlovy Vary). Prochází Blšany a Žatcem a za velemyšlevskou křižovatkou směřuje na sever do Mostu. Výše zmíněná silnice I/6 prochází lounským okresem také, avšak pouze jeho jihozápadní, okrajovou částí a pro dopravní obsluhu regionu nemá větší význam. Z větších obcí okresu tečuje severní okraj Petrohradu (Černčice) a vede prostředkem obce Lubenec. Z Loun vychází severním směrem silnice I/28, která funguje pouze jako spojka silnic Praha – Chomutov a Lovosice – Most. Ze silnic druhé třídy, které spojují jednotlivé oblasti na krajské úrovni, mají vyšší význam silnice II/224 (Kadaň – Podbořany – Očihov), II/225 (Kadaň – Žatec – Louny přes Drahomyšl), II/226 (Žlutice – Podbořany – Pšov - I/27 přes Lubenec), II/229 (Rakovník – Louny přes Ročov) a II/246 (Roudnice n. L. – Louny přes Libochovice). Silnice III. třídy (tzv. „okresní silnice“) měří více než 600 km. Na správě a údržbě silnic se nejvíce podílí okresní středisko údržby se sídlem v Žatci.

Železniční doprava

Síť železničních tratí v okrese Louny je hustá a poněkud nepřehledná. Tvoří ji 3 rychlíkové a 4 lokální tratě. Z technického hlediska je trať Most – Postoloprty (část tratě 123) dvoukolejná a elektrifikovaná a trať Postoloprty – Žatec – Březno u Chomutova, vč. žateckého železničního uzlu jednokolejná a elektrifikovaná. Zbývající tratě na území okresu jsou jednokolejné s nezávislou trakcí. Z hlediska vnitrostátní rychlíkové přepravy projíždí územím lounského okresu pouze několik párů rychlíků na trase Plzeň – Podbořany – Žatec – Chomutov – Most. Provoz rychlíků na trati Praha – Kladno – Žatec – Chomutov je od „přeložení“ traťového úseku 120 z trasy Praha – Chomutov pouze na trasu Praha – Rakovník minulostí. Dnes jsou na trati v provozu pouze spěšné vlaky z Lužné u Rakovníka do Žatce. Tento druh vlaků je v provozu také o víkendech na trati z Prahy přes Kralupy nad Vltavou do Loun. Osobní vlaková doprava nezažívá díky svérázné dopravní politice Ústeckého kraje své právě nejlepší časy. Vždyť od roku 2006 byla zcela zastavena osobní doprava na tratích Lovosice – Most (přes Libčeves) a Kaštice – Kadaň. Na hlavní trati 160 Plzeň – Žatec v úseku Žatec – Podbořany byly zrušeny veškeré osobní vlaky a v úseku jsou tak v současné době vedeny pouze rychlíky (osobní vlaky od Plzně končí v Podbořanech). Provoz osobních vlaků na trati Lužná – Žatec byl také dost seškrtán. V rámci zavádění integrovaného dopravního systému v Ústeckém kraji byly některé úseky železnic pro krajské potřeby neoficiálně přečíslovány: úsek Most – Louny – Domoušice (trať dále pokračuje do Rakovníka) na U12, úsek Most – Postoloprty – Žatec západ na U13, úsek Deštnice (trať vede z Lužné u Rakovníka) – Žatec – Chomutov na U14, úsek Telce (trať vede z Kralup n. Vlt.) – Louny na U40 a celá trať Česká Lípa – Litoměřice – Lovosice – Libochovice – Louny – Postoloprty na U11. Traťové úseky, s jejichž dalším provozem se zřejmě nepočítá (Podbořany – Žatec a Kaštice – Kadaň) a úseky bez vyššího významu pro Ústecký kraj (Rakovník – Blatno – Lubenec – Bečov nad Teplou a Plzeň – Blatno – Kryry – Podbořany) své „krajské“ označení neobdržely.

Autobusová doprava

Až do roku 2006 měla autobusová doprava na lounském okrese podobný charakter jako ve většině oblastí ČR. Všechny místní autobusové linky zajišťoval podnik ČSAD Ústí nad Labem, později přejmenovaný na Dopravní podnik Ústeckého kraje. V srpnu roku 2006 však došlo k tzv. „autobusové krizi“ , kdy DPÚK v reakci na spory s krajem ohledně dotací nevyslal na své linky autobusy a kraj následovně ukončil s podnikem spolupráci a snažil se v co možná nejrychlejším termínu sehnat dopravce pro krajské autobusové linky. Po několika problémových měsících se podařilo najít pro většinu linek původně provozovaných DPÚK nové dopravce, často však i z naprosto odlišných koutů republiky (např. ZDAR ze Žďáru nad Sázavou). „Převrat“ v autobusové dopravě sice znamenal úsporu kraje a zrušení monopolu DPÚK, na druhou stranu ale přinesl snížení kvality služeb, snížení přehlednosti a spojitosti sítě autobusových linek a celkově špatnou image pro dopravní politiku kraje.

Obec Ročov na pomezí Lounska a Rakovnicka je příjemným východištěm tras do oblasti Džbánu. Dominantou malebně poženého městečka je augustiniánský klášter barokně přestavěný na počátku 18. století architektem Janem Blažejem Santinim. Klášter byl dlouhá léta významným mariánským poutním místem.

A tak na jaře roku 2010 vypadá situace v autobusové dopravě na Lounsku přibližně následovně: asi 10 dopravců, kteří si v mnoha případech vzájemně nesmyslně konkurují (např. vysílají na stejné linky ve stejný čas své autobusy, takže často platí „kdo dřív přijde, ten dřív mele“), nepřehledná situace, kdy jsou na zastávkách vyvěšena kvanta jízdních řádů, z nichž některé jsou pouhými nic neříkajícími cáry papíru, kterými si chce Dopravní podnik Ústeckého kraje zajistit udržení licencí na linky (většinou vyšle na již neprovozovanou linku v polovině prosince, v období změn jízdních řádů, jeden autobus, „aby se neřeklo“), nejednotný ceník i nástupní zastávky ve městech. Celkově vzato lze situaci v autobusové dopravě i po třech letech od „krize“ hodnotit spíše záporně. Na druhé straně však zajisté došlo k ekonomickým úsporám kraje, zvýšení konkurence dopravců může přinést snížení jízdného a postupem času lze s trochou optimismu očekávat i zlepšení kvality služeb (lepší vozy, sjednocení označníků zastávek, odstranění „prázdných“ jízdních řádů, které jen matou náhodné cestující). Ve výčtu dopravců provozující autobusové spoje na Lounsku jsou, co se týče frekvence a významu, na předních místech Dopravní podnik Most (zajišťující obslužnost v okolí Loun – Peruc, Třebívlice, Koštice, Lenešice, Výškov); BUSMAT (provozující spoje v oblasti Žatce, Loun, Postoloprt a Domoušic) a Autobusová doprava Podbořany, která zajišťuje jako jediná dopravní obslužnost na Podbořansku a v oblastech jižně od Žatce. Mezi další dopravce patří KAVKA z Mostu, který provozuje linku Litvínov – Most – Louny – Praha; Dopravní podnik Chomutov, provozující autobusy na linkách vyjíždějících z Žatce a ČSAD Semily, který konkuruje společnosti BUSMAT na linkách do Domoušic, Ročova a Třeboce (posílá své autobusy ve stejné časy jako BUSMAT). Bývalý téměř monopolní dopravce DPÚK provozuje kromě prakticky již téměř neexistujících autobusových linek několik skutečných spojů z Prahy do Loun a z Prahy do Litvínova, linku z Žatce do Ústí nad Labem a linky městské hromadné dopravy v Lounech. Stav, kdy je na trhu autobusové dopravy více dopravců by měl být za normálních podmínek pro zákazníka spíše přínosem. Na severu Čech však zatím ještě zdaleka nejsou vychytány všechny mouchy. Co se týče Lounska, je například naprosto zjevné, že zatímco někde spoje očividně „přebývají“ (zvlášť, když se na jedné lince jezdí „dvojmo“), jinde naopak chybí. Příkladem může být chybějící spojení Loun s třetím největším městem okresu Podbořany a s Podbořanskem vůbec.

Historie

Historický vývoj okresu Louny

Mezi nejstarší obce okresu Louny patří Slavětín nad Ohří, jehož nejvýznamnější památkou je tento původně románský kostel Sv. Jakuba Většího. Slavětín je známý také jako rodiště významného českého básníka, představitele symbolismu a surrealismu Konstantina Biebla.

Archeologické nálezy v oblasti dolního Poohří svědčí o osídlení již ve starší době kamenné. Příznivé přírodní podmínky oblasti způsobily, že právě oblast Lounska se stala starobylým jádrem českého státu. Právě v těchto končinách se již v 6. stol. usídlil slovanský kmen Lučanů. Jejich hradiště se nacházelo například i v prostoru dnešního Žatce, kde se nacházelo hlavní středisko kmene. Podle Starých pověstí českých vycházejících částečně z Kosmovy kroniky obýval kmen Lučanů území podél dolního toku Ohře, z čehož vyplývá, že sousedil na východě s kmenem Litoměřiců, na jihu s kmeny Čechů a na západě se Sedličany. Podle Starých pověstí českých zaniklo lucké knížectví po bájné bitvě u Turska, kdy měla přemyslovská vojska pod vedením knížete Neklana porazit lucká vojska vedená knížetem Vlastislavem. Po pádu údajného knížectví vznikla na území Lucka Žatecká župa knížectví přemyslovského. Z počátku 2. tisíciletí, konkrétně z roku 1004 pochází první písemná zmínka o Žatci v souvislosti s obsazením města Poláky a jejich následovným vytlačením. V tomto století jsou poprvé zmiňovány také Louny (1070), ale například také Lubenec (1056). Okolo roku 1121 vznikl u Postoloprt rozsáhlý benediktinský klášter nazývaný „Apolostolum Porta“, z roku 1256 byla založena jedna z nejstarších škol v českých zemích – v Žatci. Za vlády krále Přemysla Otakara II. začala tzv. „vnitřní kolonizace“, kdy byly řídce obydlené oblasti českého království kolonizovány Němci. To se dotklo především Žatecka a Podbořanska. V té době se stávají Louny i Žatec královskými městy a získávají mnohá privilegia. Žatec patří v té době mezi nejvýznamnější města českých zemí. Významnou roli hrál region za doby husitské revoluce, kdy se města Žatec a Louny, ještě společně se Slaným stala středisky tzv. severočeského městského svazu, jenž stál pevně na straně husitů. 10. května 1420 vydrancovala spojená vojska Žateckých, Lounských a Slánských klášter v Postoloprtech. Husitské hnutí znamenalo posílení českého živlu v celém kraji. „Národnostní“ hranice se posunula západním směrem, počet Čechů převážil počet Němců v Žatci a okolí. Koncem 15. století se na Lounsku (zejm. v oblasti Vroutku a Kryr) rozšířila morová epidemie. Jednou z památek na toto období jsou tzv. „morové kameny“ nacházející se mezi Vroutkem a Kryry, ke kterým nosili vroutečtí obyvatelům Kryr, kde epidemie vypukla, jídlo. Na počátku 16. století začal velký stavební rozkvět Loun, kdy byl uplatněn sloh pozdní gotiky. Výstavbu paradoxně urychlil i požár města v roce 1517. Od poloviny 16. století význam měst i celého regionu upadal, a to také v souvislosti s povstáním obyvatel proti vládě císaře Ferdinanda I. V roce 1575 byly na město povýšeny Podbořany (do té doby byly pouze poddanským městečkem). Třicetiletá válka přinesla celému regionu obrovské škody. Lounskem prošlo několik armád, mnoho vesnic i města byla zpustošena. Válka měla za následek také značný úbytek obyvatelstva, který byl kompenzován opět německým dosídlováním. A tak v oblasti Žatce a Podbořan opět převládla německá národnost. Po roce 1680 vypukly na mnoha místech českého království selské bouře. Povstání sedláků vypuklo také na Podbořansku v roce 1682. Bylo však krvavě potlačeno. V 18. století vzniká na území okresu velké množství cenných barokních památek – např. zámky v Petrohradě, v Krásném Dvoře, klášter v Ročově, aj. Za průmyslové revoluce v 19. století v oblasti dochází zejm. k rozvoji keramické výroby a dopravy. Na významných zemských stezkách vznikají přepřahací stanice, rozvíjí se pošta, ve druhé polovině století pak i železnice. V únoru 1871 se začalo jezdit z Prahy přes Lužnou a Žatec do Chomutova, v září 1872 byla dokončena trať z Žatce do Mostu, v lednu 1873 byla zahájena železniční doprava z Loun do Zlonic, a konečně v srpnu téhož roku se rozjely poprvé vlaky z Plzně do Žatce.

Na Lounsku a Žatecku propukla husitská revoluce naplno a ve vší síle, a tak není divu, že jí padlo za oběť několik cenných církevních staveb. Mezi největší z nich patřil postoloprtský klášter a také klášter pannen klarisek v Panenském Týnci. Na snímku zdejší nedostavěné torzo gotického klášterního kostela.

V první polovině 20. století se vlivem vzrůstající průmyslové výroby zvyšuje počet obyvatel okresu na historické maximum – až na cca 127 tisíc v roce 1930. V té době však také vrcholí národnostní problémy v oblasti. Zatímco oblast kolem Loun s obcemi Cítoliby, Peruc, Lenešice nebo Panenský Týnec je tradičně česká a Češi tam tvoří naprostou převahu, obce v okolí Žatce a Podbořan (Nové Sedlo, Měcholupy, Nepomyšl, Kryry, Lubenec) jsou až z 80 % obydleny osobami německé národnosti. Přechodnou „zónou“ téměř předurčenou k dalším problémům bylo okolí Postoloprt, kde sice byla převaha Němců, ale zdaleka ne tak zřejmá jako v okolí Žatce. Po Mnichovské dohodě v září 1938 bylo Lounsko rozděleno hranicí – německé oblasti, vč. Postoloprt připadly „Reichu“, zatímco Louny a okolí zůstaly součástí okleštěného Československa, po roce 1939 se staly součástí Protektorátu. České obyvatelstvo žijící na území odstoupeném Německé říši bylo vysídleno. Za druhé světové války byl v bažantnici v Postoloprtech zřízen koncentrační tábor, od roku 1943 využívaný pro židovské míšence z celého území Protektorátu. Právě toto místo se po osvobození v roce 1945 stalo dějištěm jednoho z největších masakrů Sudetských Němců, kteří sem byli před odsunem internováni. Masakr měli na svědomí členové tehdejších revolučních gard v čele s hodnostáři Československé armády. V bažantnici bylo postříleno nejméně 800 Němců, v další „vlně“ divokého odsunu bylo zavražděno i několik dětí. Také územím Lounska prošlo několik nacistických „pochodů smrti“, 60 obětí jednoho z nich je pochováno na hřbitově v Lubenci.

V období národního obrození v 19. století se stal hrad Pravda v lesích nedaleko od Domoušic cílem táborů českého lidu.

Po roce 1945 bylo nutné vybydlené oblasti Žatecka a Podbořanska dosídlit. V rámci Československa se do těchto oblastí přestěhovalo největší množství Volyňských Čechů, nicméně stěhovali se sem i Češi z vnitrozemí (vč. občanů odsunutých v roce 1938), Slováci nebo Ukrajinci. Již po únorovém převratu z roku 1948 byla provedena reforma územní správy, jejíž součástí bylo vytvoření okresů Louny, Žatec a Podbořany. Tento stav však vydržel pouze 11 let do roku 1960, kdy byl ustanoven okres Louny v dodnes známé podobě. V období socialistické výstavby došlo ke značnému rozvoji průmyslu, zejm. v Lounech a okolí. Na venkově vznikala v průběhu 50. let často násilnou kolektivizací JZD, která byla později slučována do větších, ekonomicky výhodnějších celků. Okres Louny vstoupil v období vlády jedné strany do širokého povědomí zejména díky známým povinným chmelovým brigádám, kdy celé třídy středních škol z celé republiky vyjížděly pomáhat do JZD se sklizní chmelu. Právě tematika chmelové brigády se objevuje i v prvním českém muzikálu Starci na chmelu z roku 1965. Ve všech městech okresu, zejm. v Lounech rostou velkokapacitní sídliště. V Lounech jim padá za oběť původní a velmi hodnotné Žatecké předměstí [7], naopak historické jádro Žatce zůstává díky svému „perifernímu“ postavení demolic uchráněno. Od 70. let patřil okres Louny kvůli blízkosti Mostecké hnědouhelné pánve a všech jejích elektráren k oblastem s velmi znečištěným ovzduším. Po roce 1989 nastávají převratné změny – velké průmyslové závody jsou privatizovány a mnohé z nich končí, což vede ke strmému nárůstu nezaměstnanosti (v nejkrizovějším období až téměř k hranici 20 %). Omezena je také zemědělská výroba, vč. pěstování chmelu. Na druhou stranu se podstatně zlepšuje životní prostředí okresu, zvyšuje se úroveň poskytovaných služeb, zejm. v oblasti obchodu. Historická centra měst i vesnice dostávají postupem času novou, přívětivější tvář. Po roce 2000 se také na Lounsku objevují zahraniční investoři, díky nimž vznikají nové průmyslové závody, a tak klesá nezaměstnanost. V rámci reformy veřejné správy zaniká postupně v roce 1990 Severočeský krajský národní výbor, v roce 2000 vzniká nový Ústecký kraj a konečně v roce 2002 je zrušen Okresní úřad v Lounech a nahrazen Městskými úřady obcí s rozšířenou působností Louny, Žatec a Podbořany. Lounský okres však i nadále zůstává územní jednotkou i obvodem mnohých jiných státních úřadů i institucí.

Osobnosti lounského okresu

Tento cenný snímek z německých archivů z října 1938 jasně dokumentuje radostné vítání okupantské německé armády místními Sudetskými Němci v Žatci. Svým způsobem se jednalo o začátek konce tohoto etnika na českém území.
Postoloprtská kasárna. Budova, která se těsně po skončení války v červnu 1945 stala svědkem excesů divokých odsunů. Zvěrstev se tentokrát dopouštěli Češi na odsunovaných sudetských Němcích, kteří byli do Postoloprt dočasně internováni. Při masakru v bažantnici bylo postříleno na 800 Sudetských Němců, v další vlně vražd ve zdejších kasárnách nebyly ušetřeny ani děti.

Kultura

V 50. letech začalo období socialistického rozvoje Loun, ještě umocněné zvýšením významu tohoto města po roce 1960. Stavěly se nové závody Praga a Elektroporcelán, přibývalo lidí a ti museli mít, kde bydlet. V Lounech proto začala růst velká panelová sídliště. Jedno z nich dost nemilosrdným způsobem nahradilo v letech 1968 - 1979 původní starobylé Žatecké předměstí, které bylo nejstarším jádrem Loun. Nízkopodlažní zástavba byla zbourána a nahradily ji sedmipatrové panelové domy. Ušetřeny zůstaly pouze barokní špitál a 2 kostely, které dnes uprostřed sídliště působí až poněkud nepatřičně.

Z hlediska množství a kvality kulturních zařízení je lounský okres na velmi vysoké úrovni. Vždyť například různá divadla působí na okrese v Lounech, v Žatci a v Postoloprtech. V Lounech sídlí v pěkné funkcionalistické budově v centru města Vrchlického divadlo, budova žateckého městského divadla v klasicistním slohu se nachází ve Dvořákově ulici. V Postoloprtech provozuje divadlo městské kulturní středisko. Kina se nachází ve většině velkých obcí okresu. V centru Loun můžeme navštívit kino Svět, v Žatci je kromě standardního kina v provozu také kino letní. Další kina sídlí v Podbořanech, v Peruci, ve Vroutku a v Lubenci. Síť knihoven okresu je velmi hustá, téměř každá větší vesnice má svoji knihovnu. Vlastní městské knihovny mají Louny, Žatec, Podbořany a Postoloprty. Největším zařízením tohoto druhu je Okresní knihovna v Lounech. Z dalších kulturních institucí jmenujme Okresní muzeum v Lounech, Muzeum K. A. Poláka a Chmelařské muzeum v Žatci, Muzeum České vesnice v Peruci s pamětní síní K. Filly a Galerii Benedikta Reita v Lounech. Nejtradičnější kulturní akcí na Lounsku je každoroční žatecký festival Dočesná.

Památky

Po revoluci v roce 1989 se začalo konečně trochu více investovat také do obnovy historického centra Žatce, který byl sice již od roku 1961 státně chráněnou památkovou rezervací, ale stav jeho historických památek byl tristní. Snnímek z roku 2006 zachycuje přestavbu hlavního žateckého náměstí Svobody.
Tajemstvím jsou opředeny Kounovské kamenné řady nacházející se v pohoří Džbán na jižní hranici okresu. Jednalo se zřejmě o jistou prehistorickou observatoř, padly však také názory, že mohlo jít o něco jako dnešní závodiště.
Pozdně gotický chrám Sv. Mikuláše v Lounech patří mezi nejcennější stavby svého druhu u nás i ve střední Evropě. Budova vystavěná podle návrhu architekta Benedikta Rejta v první polovině 16. století je nejvíce zajímavá svou stanovou střechou, která při pohledu od jihu jakoby dotváří horizont prudkých kopců Českého středohoří.
Empírový Pánův templ patří mezi ozdobné objekty krásnodvorského zámeckého parku. Na zámku pobývalo mnoho známých osobností, snad nejznámější z nich byl v době druhé světové války nechvalně proslulý německý ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop.

Ochrana přírody

Na území Lounska se nachází 2 velkoplošně chráněná území: CHKO České středohoří a Přírodní park Džbán. Správa CHKO České středohoří sídlí v Litoměřicích, což je také okres, ve kterém se největší část oblasti nachází. Z celkové výměry 1 063 km2 je součástí Lounska pouze asi 8 % výměry. CHKO zasahuje do severovýchodní části okresu a zahrnuje zejména vrcholy Oblík, Raná a okolí Libčevsi. Přírodní park Džbán byl vytvořen v roce 1994 a rozkládá se na území okresů Rakovník, Louny a Kladno. Rozloha parku je 416 km2. Na Lounsku zahrnuje území mezi Měcholupy, Dobříčany, Tuchořicemi, Panenským Týncem a jižní hranicí okresu.

Seznam obcí a jejich částí

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Související články

Zdroje a literatura

Reference

  1. http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/zatec_beseda_okres_20100413.html
  2. http://www.izatec.cz/pruvvyv9.php
  3. Údaje v poznámkách odpovídají počtu obyvatel obce podle jejich katastru k danému roku. (Jaké dané obce zahrnovaly a nezahrnovaly osady.
  4. Spadaly pod MěNV Louny
  5. Spadaly pod MěNV Louny
  6. Spadaly pod MěNV Louny
  7. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/20756226805-pribeh-jedne-asanace/

Externí odkazy


        Ústecký kraj
Okresy kraje:

Děčín • Chomutov • Litoměřice • Louny • Most • Teplice • Ústí nad Labem

   Největší města:

Ústí nad Labem • Most • Děčín • Teplice • Chomutov • Litvínov • Litoměřice • Jirkov • Žatec • Louny

  Města a obce okresu Louny  

Bitozeves • Blatno • Blažim • Blšany u Loun • Blšany • Brodec • Břvany • Cítoliby • Čeradice • Černčice • Deštnice • Dobroměřice • Domoušice • Holedeč • Hříškov • Hřivice • Chlumčany • Chožov • Chraberce • Jimlín • Koštice • Kozly • Krásný Dvůr • Kryry • Lenešice • Libčeves • Liběšice • Libočany • Libořice • Lipno • Lišany • Líšťany • Louny • Lubenec • Měcholupy • Nepomyšl • Nová Ves • Nové Sedlo • Obora • Očihov • Opočno • Panenský Týnec • Peruc • Petrohrad • Pnětluky • Počedělice • Podbořanský Rohozec • Podbořany • Postoloprty • Raná • Ročov • Slavětín • Smolnice • Staňkovice • Toužetín • Tuchořice • Úherce • Velemyšleves • Veltěže • Vinařice • Vrbno nad Lesy • Vroutek • Vršovice • Výškov • Zálužice • Zbrašín • Žatec • Želkovice • Žerotín • Žiželice

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace