Chlumec nad Cidlinou

Z Multimediaexpo.cz


Chlumec nad Cidlinou je město v okrese Hradec Králové. Nachází se asi 28 km západně od okresního města Hradec Králové. K městu Chlumec nad Cidlinou patří také tři předměstí - Hradecké Předměstí, Kolínské Předměstí a Pražské Předměstí. Novodobě spadají pod městský úřad v Chlumci nad Cidlinou také okolní vesnice Pamětník, Kladruby a Lučice. Ve městě a v připojených vesnicích je evidováno celkem 1680 domů s 5 298 obyvateli.

Obsah

Původ jména

Jméno města je odvozeno od od názvu kopce (Chlum 254 m) na kterém bylo založeno.

Historie

Osada a později město Chlumec nad Cidlinou bylo založeno na kopci Chlum pravděpodobně někdy v 11. století. První písemná zmínka pochází z roku 1110 u příležitosti bojů Vladislava I. s polským králem Boleslavem III. Křivoústým. Další písemná zmínka pochází z roku 1130, kdy se na zdejší vodní tvrzi vybudované u brodu přes řeku Cidlinu připomínají Zdeslav a Diviš z Chlumce. V roce 1167 je Zdeslav titulován jako purkrabí kouřimský a v roce 1170 jako purkrabí na Žatci. Když jeho bohatnoucí rod vybudoval v polovině 13. století hrad Český Šternberk, začali se psát ze Šternberka. Šternberkové drželi Chlumec nad Cidlinou do roku 1393. V letech 1400 - 1461 držel Chlumec rod pánů z Bergova, po nich se vystřídali v roce 1469 Samuel z Hrádku, 1472 Vaněk z Valečova, Jan a Vilém z Landštejna do roku 1517. Od roku 1547 do roku 1611 byl Chlumec komorním panstvím. Od roku 1611 patřil Chlumec s přerušením v letech 1618 - 1620 rodu Kinských z Vchynic a Tetova. V roce 1948 byl jim majetek znárodněn a po roce 1989 vrácen v restituci.

Památky v městě

  • Nejstarší památkou ve městě je kostel Sv. Trojice založený ve 12. století a v pozdějších dobách mnohokrát přestavovaný. Stavba je plochostropá s trojbokým presbytářem a dřevěnou hranolovou věží. Vnitřní výzdoba pochází ze 17. století. Kolem vnějších zdí presbytáře jsou umístěny empírové pomníky z dílny sochaře Suchardy.
  • Hřbitovní kaple v městském parku zvaná Subatovská byla postavena v polovině 19. století v empírovém slohu.
  • Zámek Karlova Koruna - postaven v letech 1721 - 1723 v barokním slohu stavitelem Františkem Maximiliánem Kaňkou podle plánů G. Santiniho. Jedná se o válcovitou centrální stavbu ke které paprskovitě přiléhají tři křídla čtvercového půdorysu. Zámek tvoří dominantu širokého okolí
  • Zámecká kaple Panny Marie Sedmibolestné z poloviny 18. století sloužila jako rodinná hrobka Kinských.
  • Děkanský chrám Svaté Voršily na Klicperově náměstí byl založen v roce 1538 ve stylu pozdní gotiky a dokončen roku 1543 ve stylu renesance. Je trojlodní s hranolovou věží a cibulovou bání s trojbokým presbytářem . Trojlodí je sklenuto křížovou klenbou a vnitřní zařízení je po požáru z roku 1774 rokokové
  • Barokní mariánský sloup z roku 1710
  • Bývalý klášter Loreta - byl vystavěn v letech 1717 - 1719 stavitelem Františkem Maximiliánem Kaňkou v barokním slohu pro piaristy. Uprostřed čtvercového nádvoří stávala Svatá chýše se čtyřmi oltáři. Za Josefa II. byl klášter zrušen, budova převedena ve špitál a po po první světové válce na byty. Po roce 1989 byla rekonstruována a v současné době je zde umístěna expozice zemědělského náčiní a historie města.
  • Starý vodní hrad byl ve středověku obehnán dvojím valem, za vlády Pernštejnů byly vybudovány velké zemní bašty. Hrad byl založen nejspíše v průběhu 70.-80. let 15. století za Samuela z Hrádku. V roce 1521 ho koupil Vojtěch z Perštejna který ho velkolepě přestavěl. V roce 1547 hrad získala královská komora, která ho nechala upravit a vystavěla zde pivovar. Za třicetileté války hrál hrad významnou roli a byl poškozen,jeho opevnění bylo posilováno. V dalším vývoji byl hrad změněn na zámek a stal se rezidencí rodu Vchynských. Po roce 1745 hrad vyhořel a nebyl již opravován. Poslední zbytky valů byly rozvezeny v roce 1956.
  • V blízkosti města je umístěna socha rebelujícího sedláka - památník selského povstání v roce 1775
  • Kaple sv. Jana se nachází při cestě mezi Chlumcem a Mlékosrby v lese Na Luhách.

Pověsti

O zvonu z kaple sv. Jana se vypráví následující pověst. Kraska, dcera rytíře Sosnomila, se nepohodla s čarodějnicí Moranou, která jí za to slíbila pomstu. Sosnomilovi se pak při honu zaběhl jeho milovaný chrt Rychlan. Morana slíbí rytíři, že mu jej vrátí, ale jen pokud si z jeho poddaných bude moci vybrat jednoho mladíka. Rytíř se zdráhá, ale nakonec svolí. Čarodějnice si schválně vybere panoše Jana, milého rytířovy dcery. Kraska pak z hradu uprchne hledat svého milého, chrt brzy na to zemře a rytíř je stíhán výčitkami svědomí, a tak nechá jako pokání vystavět kapli a ulít do ní stříbrný zvon jménem Jan. Zvon však místo zvonění volá: „Jan! Jan, za chrta dán!“ Sosnomil to nemůže slyšet a nechá zvon sejmout z věže. Při snášení ale zvon řemeslníkům vyklouzne a skutálí se do blízké tůně. Když to rytíř zjistí, nedokáže se smířit se svým svědomím a spáchá sebevraždu. Zvon se prý jednou zjevil selce, jíž se zachytil do máchané příze a vyděsil ji k smrti, když na ni strašlivým hlasem volal: „Jan, Jan za chrta dán!“ Pověst byla u místního lidu velmi populární, když byla v r. 1890 čištěna tůň, mnoho lidí tam čekalo, zda se ztracený zvon neobjeví. Místní rodák Václav Kliment Klicpera tuto pověst dokonce zvěčnil v jedné ze svých her, avšak uzavřel ji šťastným zakončením – v jeho verzi Kráska svého milého nalezne a Sosnomilovi je odpuštěno.

Významní rodáci

  • Václav Kliment Klicpera - významný český dramatik
  • Klaret - autor velkého česko-latinského slovníku
  • Berta von Suttner rozená Kinská - nositelka Nobelovy ceny za mír 1905
  • Jan Říha - pomolog evropského významu

Galerie

Literatura

  • VLASÁKOVÁ, Julie. Jan za chrta dán. IN: Český lid 1905, str. 202 – 203.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Chlumec nad Cidlinou