Black-Friday-2019-12-Multimediaexpo.png

Chlumec nad Cidlinou

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání


Chlumec nad Cidlinou je město v okrese Hradec Králové. Nachází se asi 28 km západně od okresního města Hradec Králové. K městu Chlumec nad Cidlinou patří také tři předměstí - Hradecké Předměstí, Kolínské Předměstí a Pražské Předměstí. Novodobě spadají pod městský úřad v Chlumci nad Cidlinou také okolní vesnice Pamětník, Kladruby a Lučice. Ve městě a v připojených vesnicích je evidováno celkem 1680 domů s 5 298 obyvateli.

Obsah

Původ jména

Jméno města je odvozeno od od názvu kopce (Chlum 254 m) na kterém bylo založeno.

Historie

Osada a později město Chlumec nad Cidlinou bylo založeno na kopci Chlum pravděpodobně někdy v 11. století. První písemná zmínka pochází z roku 1110 u příležitosti bojů Vladislava I. s polským králem Boleslavem III. Křivoústým. Další písemná zmínka pochází z roku 1130, kdy se na zdejší vodní tvrzi vybudované u brodu přes řeku Cidlinu připomínají Zdeslav a Diviš z Chlumce. V roce 1167 je Zdeslav titulován jako purkrabí kouřimský a v roce 1170 jako purkrabí na Žatci. Když jeho bohatnoucí rod vybudoval v polovině 13. století hrad Český Šternberk, začali se psát ze Šternberka. Šternberkové drželi Chlumec nad Cidlinou do roku 1393. V letech 1400 - 1461 držel Chlumec rod pánů z Bergova, po nich se vystřídali v roce 1469 Samuel z Hrádku, 1472 Vaněk z Valečova, Jan a Vilém z Landštejna do roku 1517. Od roku 1547 do roku 1611 byl Chlumec komorním panstvím. Od roku 1611 patřil Chlumec s přerušením v letech 1618 - 1620 rodu Kinských z Vchynic a Tetova. V roce 1948 byl jim majetek znárodněn a po roce 1989 vrácen v restituci.

Památky v městě

Pověsti

O zvonu z kaple sv. Jana se vypráví následující pověst. Kraska, dcera rytíře Sosnomila, se nepohodla s čarodějnicí Moranou, která jí za to slíbila pomstu. Sosnomilovi se pak při honu zaběhl jeho milovaný chrt Rychlan. Morana slíbí rytíři, že mu jej vrátí, ale jen pokud si z jeho poddaných bude moci vybrat jednoho mladíka. Rytíř se zdráhá, ale nakonec svolí. Čarodějnice si schválně vybere panoše Jana, milého rytířovy dcery. Kraska pak z hradu uprchne hledat svého milého, chrt brzy na to zemře a rytíř je stíhán výčitkami svědomí, a tak nechá jako pokání vystavět kapli a ulít do ní stříbrný zvon jménem Jan. Zvon však místo zvonění volá: „Jan! Jan, za chrta dán!“ Sosnomil to nemůže slyšet a nechá zvon sejmout z věže. Při snášení ale zvon řemeslníkům vyklouzne a skutálí se do blízké tůně. Když to rytíř zjistí, nedokáže se smířit se svým svědomím a spáchá sebevraždu. Zvon se prý jednou zjevil selce, jíž se zachytil do máchané příze a vyděsil ji k smrti, když na ni strašlivým hlasem volal: „Jan, Jan za chrta dán!“ Pověst byla u místního lidu velmi populární, když byla v r. 1890 čištěna tůň, mnoho lidí tam čekalo, zda se ztracený zvon neobjeví. Místní rodák Václav Kliment Klicpera tuto pověst dokonce zvěčnil v jedné ze svých her, avšak uzavřel ji šťastným zakončením – v jeho verzi Kráska svého milého nalezne a Sosnomilovi je odpuštěno.

Významní rodáci

Galerie

Literatura

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Chlumec nad Cidlinou
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace