Cyklon B

Z Multimediaexpo.cz

Plechovka s Cyklonem B

Cyklon B (německy Zyklon B) je obchodní název insekticidu německé firmy IG Farben. Je to granulovaná křemelina nasycená kyanovodíkem, ze které se po otevření obalu začal uvolňovat plynný kyanovodík (HCN) – účinky jeho uvolňování jsou proporcionální jeho jemnosti a míry kontaktu se vzduchem. Jeho původní zamýšlené použití spočívalo v dezinfekci a dezinsekci.

Obsah

Cyklon B a genocida

Od roku 1941 začal být používán jako nástroj genocidy v plynových komorách koncentračních táborů během druhé světové války, především v táborech Auschwitz-Birkenau a Majdanek.

Kurt Gerstein

Klíčovým mužem, který pověřen optimalizací zabíjení Cyklonem B ve vyhlazovacích táborech byl německý důstojník SS Kurt Gerstein – konkrétně měl zvýšit jeho smrtící efektivitu a zkrátit jak dobu působení tak čištění „po použití“. Gerstein se původně staral o dezinfekci vody, s hromadným vyvražďováním nesouhlasil a jakmile se o něm dozvěděl, snažil se tuto informaci vyvést z nacistického Německa (konkrétně do Vatikánu k papeži). Ke konci války se šel vzdát francouzské armádě a ve vazbě sepsal tzv. Gersteinovu zprávu, která použití Cyklonu B podrobně popisuje.

Výroba Cyklonu B

Producentem Cyklonu B byla firma Deutsche Gesellschaft für Schädlingsbekämpfung GmbH (zkráceně Degesch) z Frankfurtu nad Mohanem, součást koncernu IG Farben AG, který byl v roce 1951 rozdělen a v roce 2003 poslán do likvidace. Průmyslově začala poprvé Cyklon B vyrábět továrna Dessauer Werke für Zucker und chemische Industrie (DZR) v obchodním roce 1924/25; až do roku 1935 byla tato továrna jediným výrobcem tohoto plynu.[1] Cyklon B vyráběla i její tehdejší pobočka Draslovka v Kolíně. V letech 1941–1943 byla drtivá většina tohoto plynu vyrobena v Desavě (např. v roce 1943 399,2 tun v Desavě oproti 58,4 tunám v Kolíně), údaje pro léta 1944 a 1945 neznáme.[2] Produkce Cyklonu B v Lučebních závodech Draslovka, a. s., Kolín, dále pokračuje pod změněným obchodním názvem Uragan D2, který se používá jako dezinsekční a deratizační prostředek.[3]

Související články

Reference

  1. Miloš Hořejš, Ivana Lorencová (eds.). Věda a technika v českých zemích v období 2. světové války. Praha : Národní technické muzeum, s. 326
  2. Hořejš, Lorencová (eds.), s. 329 a 332
  3. Lučební závody Draslovka, a. s., Kolín

Externí odkazy