Slíbený gigantický balík 125 085 souborů byl včera přidán (7. ledna 2021) !
Nyní začíname budovat další super balíček 128 000 souborů,
který brzy rozdrtí všechny rekordy naší Encyklopedie...FFresh emotion cool.png

Kolín

Z Multimediaexpo.cz



Kolín (německy: Kolin, popř. Köln an der Elbe) je okresní město na východě Středočeského kraje na řece Labi. Má přes 30 000 obyvatel a rozlohu 35 km² s průměrnou nadmořskou výškou 220 metrů. Je důležitou železniční křižovatkou. Je zde průmysl chemický, automobilový, strojírenský, potravinářský a polygrafický.

Obsah

Etymologie

Název Kolín patrně pochází ze staročeského slova „koliti“, tj. „zatloukat kolíky, kůly“, a souvisí s polohou Starého Kolína v často zaplavované oblasti na soutoku Klejnárky a Labe, v jehož okolí se pomocí dřevěných kůlů zpevňovala půda. Později byla pro rozvíjející se trhovou osadu vybrána výhodnější poloha na vyvýšeném místě 7 km západním směrem. Nová osada (a pozdější královské město) si ponechala jméno původní osady.

Existují i další, méně pravděpodobné výklady. Název by mohl také být odvozen ze své polohy na vyvýšeném místě, pahorku – latinsky „colinus“, což je ovšem v rozporu s existencí Starého Kolína. Podle jiné teorie latinská podoba Colonia souvisí s příchodem německých kolonistů do Čech.

Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Kolína
Starý židovský hřbitov v Kolíně, založen 1418

Kolín byl založen relokací před rokem 1261 (první písemná zmínka) pravděpodobně Přemyslem Otakarem II., osídlena je však tato oblast nepřetržitě už od pravěku, přítomnost Slovanů lze doložit už v 6. století našeho letopočtu. Z příkazu krále Přemysla Otakara II. bylo vybudováno městské opevnění z dvojitého pásu kamenných hradeb. Středověké město bylo chráněno i mohutným tokem Labe, ale i jeho protější břeh byl opevněn. Pozůstatkem hradební soustavy je zálabská bašta – Práchovna z 15. století. Asi v první polovině 14. století se zde usídlili Židé, jsou doloženi v městských knihách k roku 1377. Židovská obec v Kolíně postupně nabyla značného významu, řadí se mezi největší a nejvlivnější do poloviny 19. století. Za vlády Marie Terezie žil v Kolíně vlivný městský úředník Tumlíř. Nařízení císařovny o vystěhování Židů z českých měst odmítl uposlechnout. Proto Židé v Kolíně zůstali a o každém velkém svátku se pak za svého dobrodince modlili v synagoze.

Roku 1437 byl na místě vypáleného dominikánského kláštera založen knězem a hejtmanem Hynkem ze Strážnice hrad Lapis Refugii, později byl rodem Žerotínů přestavěn na zámek a od 19. století sloužil pouze jako hospodářské budovy a pivovar. Královské město leželo na obchodní cestě a mělo značný význam. V roce 1757 se zde odehrála jedna z největších bitev sedmileté války mezi Pruskem a Rakouskem. V době národního obrození byl Kolín jedním z prvních měst s vlasteneckým ruchem. V roce 1932 dokončena elektrárna s tehdy nejvyšším komínem v Čechách. Elektrárnu navrhl architekt Jaroslav Fragner (spolu s řadou dalších objektů ve městě).

Pověst o zvonu

Rytíř Vužan se chystal vykonat pouť do Jeruzaléma. Aby na něj mezitím jeho žena nezapomněla, nechal jí ulít zvon do kostela sv. Bartoloměje. Jeho žena prý do zvonoviny vhodila několik stříbrných mincí, aby hlasu zvonu přidala na mohutnosti. Rytíř pravil, že se do deseti let vrátí. Když se rytíř nevrátil ani po deseti letech, jeho žena začala pomýšlet na nové vdavky. Když kráčela s ženichem do kostela, myslela více na svého ztraceného muže než na nastávající svatbu, když náhle začal její zvon vyzvánět: „Hola, tam z vojny se vrací můj pán!“ Rytíř se vrátil a žil se svou ženou šťastně, jak dlouho mohl.

Zvon v roce 1796 spadl při požáru z věže, roztloukl se na kusy a byl přelit. Pověst o Vužanovi zachytil Josef Svatopluk Machar v básni Zvon ve své sbírce Golgatha.

Adresář 1932

Živnosti a obchody uvedené v adresáři firem z roku 1932 pro město Kolín, kde žilo 18509 obyvatel: [1] (pouze výběr)

Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, hlavní celní úřad, cejchovní úřad, finanční technická kontrola, důchodkový kontrolní úřad, katastrální zeměměřičský úřad, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 3 katolické kostely, evangelický kostel, kostel československé církve, synagoga, státní reálné gymnázium, obchodní akademie, zemská průmyslová škola, okresní chudobinec, okresní nemocnice, sbor dobrovolných hasičů

Živnosti a průmysl: obchodní grémium, společenstvo cukrářů, holičů, hostinských, kolářů, kovářů, lakýrníků, malířů pokojů, obuvníků, pekařů, řezníků a uzenářů, sedlářů a čalouníků, stavebních živností, živností oděvních a živností kovy zpracujícícha společenstvo truhlářů, řezbářů, soustružníků a dřevozvorkářů 7 cihelen, cukrovar, 3 továrny na cukrovinky, chemická továrna, továrna na káble, na kávoviny, 2 lihovary, továrna na nábytek, na minerální oleje, továrna na stroje, na váhy, vozy a železářské zboží

Služby: 19 lékařů, 4 zubní lékaři, 3 zvěrolékaři, 13 advokátů, 2 notáři, Anglo-československá aa Pražská úvěrní banka, Banka československých legií, Moravská banka, Národní banka, Živnostenská banka, výýroba filmů, 2 geometři, 8 hotelů, 3 kavárny, 3 lékárny, 7 restaurací, Lidová záložna, Okresní hospodářská záložna, Reifeissenova záložna, Spořitelna města, Středočeská záložna, Záložna v Kolíně, Živnostenská záložna

Živnosti a obchody uvedené v adresáři firem z roku 1932 pro obec Sendražice, kde žilo 1551 obyvatel: [2] (pouze výběr)

2 holiči, 4 hostince, jednatelství, kolář, obuvník, pekař, 2 rolníci, 3 řezníci, sedlář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, 2 sběrny starého materiálu, 2 trafiky, truhlář, velkostatek, zahradnictví, zámečník

Živnosti a obchody uvedené v adresáři firem z roku 1932 pro obec Štítary, kde žilo 380 obyvatel: [3]

cukrář, obecní elektrárna, 2 hostince, kovář, 11 rolníků, 2 sadaři, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek, trafika

Živnosti a obchody uvedené v adresáři firem z roku 1932 pro obec Zibohlavy, kde žilo 277 obyvatel: [4]

3 hostince, kolář, kovář, obuvník, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika, vápenka

Geografie

Kolín se nachází ve Středočeském kraji, asi 60 km východně od Prahy. Město se rozprostírá na obou březích Labe v místě, kde řeka velkým obloukem mění svůj směr ze západního na severní. Leží na okraji Polabské nížiny, která se rozprostírá severně a východně od města a náleží ke Středolabské tabuli. Od jihu a západu se do města svažují výběžky Českomoravské vrchoviny. Pozvolně klesající rovina je narušena údolími Poleského a Pekelského potoka. Severovýchodně zasahuje k městu vrchem Vinice (237 m n. m.) Východolabská tabule. Centrum města leží na skále na levém břehu Labe.

V okolí města se nacházejí lužní lesy, dnes státem chráněny (Veltrubský luh). Taktéž na východ od města se nachází přírodní památka Kolínské tůně.

Členění města

Zálabí – kostel sv. Víta.
Katastrální území Kolína

Území města je rozděleno do 10 částí na 4 katastrálních územích:

  • Kolín I – historické centrum města (Viz též Památky). Leží spolu s částmi Kolín II–IV a Kolín VI na levém břehu Labe.
  • Kolín II – Pražské Předměstí. Leží západně od centra a jedná se o nejlidnatější část města, neboť se zde nachází největší kolínské sídliště. Dominantou na západním okraji města je vodárna, která však v současnosti již neplní svůj původní účel.
  • Kolín III – Kouřimské Předměstí. Leží jižně od centra. Dominanta je budova gymnázia s věží.
  • Kolín IV – Kutnohorské Předměstí. Leží východně od centra. Nachází se zde vlakové a autobusové nádraží.
  • Kolín V – Zálabí. Největší kolínské předměstí, které leží na pravém břehu Labe. Vyznačuje se vějířovitým rozvržením ulic, narušeným výstavbou Nového mostu. Nachází se zde hlavní městský hřbitov. Zálabí bylo připojeno ke Kolínu v 15. století, předtím bylo v majetku sedleckého kláštera. Vzniklo spojením zaniklých obcí Brankovice a Mnichovice.
  • Kolín VI – Štítarské předměstí. Nazývané místními lidmi Vejfuk. Leží mezi Kolínem II a Štítary. Vzniklo jako vilová čtvrť v meziválečném období 20. století.
  • Štítary – původně samostatná obec, ležící jihozápadně od centra města.
  • Zibohlavy – původně samostatná obec, ležící na konci Štítarského údolí jihozápadně od centra města.
  • Šťáralka – původně samostatná osada leží na východním okraji města při hlavní silnici I/38 ve směru na Čáslav. Bezprostředně navazuje na Kutnohorské předměstí.
  • Sendražice – původně samostatná obec. Leží severně od města směrem na Ovčáry, navazuje na Zálabí.
Katastrální území

Územněsprávní začlenění

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Kolín [5]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kolín [5]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Kolín [5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Kolín [6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kolín [7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kolín [8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín [9][10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín [11]

Památky

Bašta středověkého opevnění

Historické jádro je od roku 1989 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Zachovalo si původní středověký půdorys. Na Karlově náměstí se nacházejí barokní domy, novorenesanční radnice, morový sloup a kašna. Jihozápadní část tvoří bývalé židovské ghetto se synagogou ze 17. století. Centrum je obehnáno dvojitým pásem hradeb (částečně zachovaným) s parkánem. Práchovna je předsunutá součást městského opevnění na pravém břehu Labe. Pochází z 15. století. Později sloužila jako sklad střelného prachu.

Chrám sv. Bartoloměje

Dominantou města je chrám sv. Bartoloměje, původně raně gotický z 2. poloviny 13. století. Na jeho přestavbě se koncem 14. století podílel Petr Parléř. Je národní kulturní památkou.

Další kostely ve městě jsou barokní kostel svatého Víta na Zálabí (původně gotický ze 14. století), kostel Nejsvětější trojice s kapucínským klášterem, kostel sv. Jana Křtitele a kostel církve československé z roku 1932.

Západně od centra města se nachází druhý nejstarší a druhý největší židovský hřbitovČechách z roku 1418 s více než 2600 náhrobky. Je zde náhrobek také syna známého pražského rabína Löwa z roku 1599. Na Zálabí se nachází nový židovský hřbitov, založený na konci 19. století. Byl značně poškozen během 2. světové války a při stavbě mostu přes Labe.

Od roku 2007 je v provozu obnovená Kolínská řepařská drážka.

Společnost a kultura

Na počest místního kapelníka a hudebního skladatele Františka Kmocha se zde vždy v polovině června koná mezinárodní festival dechové hudby Kmochův Kolín.

Tvorbu slavného českého fotografa Jaromíra Funkeho připomíná fotografických festival výstav a přednášek Funkeho Kolín, který se pořádá jednou za dva roky.

Školství

Gymnázium

V Kolíně obstarává základní vzdělání sedm základních škol označených číslicí 1–7, obvykle se k pořadovému číslu školy přidává i název ulice – například „6. Základní škola Ovčárecká“. Základní školy připojených obcí – například Sendražice – se do číslování kolínských základních škol nepočítají. V Kolíně také působí škola zvláštní.

Střední vzdělávání zajišťují Gymnázium Kolín, Obchodní akademie, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště stavební, Střední odborná škola informatiky a spojů a Střední odborné učiliště, Střední odborná škola strojírenská, Střední škola obchodní, Střední zdravotnická škola a Dívčí katolická střední škola a Mateřská škola. Soukromými školami jsou Střední odborná škola podnikatelská Kolín a Střední odborná škola managementu a práva.[12]

V oblasti vyššího školství v Kolíně působí Vyšší odborná škola misijní a teologická, Academia Rerum Civilium – Vysoká škola politických a společenských věd a Vyšší odborná škola zdravotnická.

3.ZŠ Kolín Internetový portál Školních noviny na 3.ZŠ Kolín

Církve

Ekonomika

Elektrárna ESSO Kolín, projekt Jaroslava Fragnera, 1930-1932

Na jaře 2005 byla na severním okraji města otevřena automobilka konsorcia TPCA (Toyota-Peugeot-Citroën), která zaměstnává 3 000 lidí, s výrobní kapacitou 300 000 vozů ročně. Prvním modelem je trojice Toyota Aygo, Peugeot 107 a Citroën C1, společně vyvinutá a z 92 % identická, uvedená na trh kolem poloviny roku 2005.

Z chemického průmyslu je to kolínská Draslovka, Lučební závody a rafinerie PARAMO (dříve KORAMO).

Na Zálabí se nachází tepelná elektrárna s původním názvem ESSO, kterou podle projektu architekta Jaroslava Fragnera realizoval v roce 1932 Elektrárenský svaz středolabských okresů. Při pravém břehu Labe je součástí Masarykova mostu na Horním ostrově hydroelektrárna. Obě elektrárny provozuje Dalkia a.s. Kolín ,což je závod fancouzké firmy Dalkia a její české pobočky Dalkia ČR, která se v současné době zabývá také výrobou a rozvodem tepelné energie, kterou zásobuje průmysl a obyvatele v Kolíně.

Doprava

Kolínské nádraží

Město Kolín je důležitým železničním uzlem nejen Středočeského kraje, prochází jím první i třetí železniční koridor, tedy trať 010/011 z Prahy do Olomouce. V Kolíně také začíná trať 231 do Prahy přes Nymburk, trať 230 do Havlíčkůva Brodu a regionální trať 014 do Ledečka. V Kolíně se nachází pět nádraží a zastávek, z toho nejdůležitějsí je nádraží Kolín, které bylo obnoveno v rámci projektu Českých drah Živá nádraží.

Kolín leží na křižovatce silnic I/38 a II/125. S Prahou je spojen silnicí I/12. V roce 2008 byla zahájena výstavba jižního obchvatu města.

Spojení obou částí města zajišťují dva silniční mosty (Masarykův a Nový) a železniční most. Pro pěší a cyklisty slouží též lávky vedoucí přes Kmochův ostrov.

Autobusové spojení podrobně

  • příměstské autobusové linky vedly v pracovních dnech ledna 2011 do těchto míst: Bystřice nad Pernštejnem, Čáslav, České Budějovice, Chlumec nad Cidlinou, Kouřim, Kutná Hora, Liberec, Měste Králové, Mladá Boleslav, Nymburk, Poděbrady, Tábor, Týnec nad Labem, Uhlířské Janovice, Vlašim, Zásmuky, Žďár nad Sázavou, Žiželice
  • městem projížděly v běžných pracovních dnech ledna 2011 tyto dálkové autobusové linky:
    • Praha-Chotěboř-Hlinsko-Svratka-Polička a Lanškroun-Česká Třebová-Litomyšl-Vysoké Mýto-Chrudim-Pardubice-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha (dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s.)
    • Ždírec n.Doubravou-Chotěboř-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha a Chrudim-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a.s.)
    • Polička-Čáslav-Praha (dopravce Zlatováneknbsp;s.r.o.)
    • Mrákotín-Telč-Jihlava-Praha (dopravce ICOM transport, a.s.) [14]
  • městem projížděly v běžných pracovních dnech ledna 2011 tyto mezinárodní autobusové linky:
    • Plzeň-Praha-Drogobyč,
    • Praha-Chust,
    • Plzeň-Praha-Kolín-Hradec Králové-Iv.Frankivsk-Kolomyja,
    • Kráľ.Chlmec-Michalovce-Vranov n/T.-Košice-Prešov-Poprad-Kolín-Mladá Boleslav-Liberec,
    • Stropkov-Bardejov-St.Ľubovňa-Pardubice-Kolín-Praha-Ml.Boleslav-Liberec

Městská autobusová doprava v Kolíně existuje už od první republiky, od reformy linkového vedení v září 2009 je tvořena 15 linkami, z čehož jsou 4 hlavní, 3 posilové, 2 doplňkové, 4 k TPCA a 2 víkendové.

V Kolíně se též nachází říční přístav a plavební komora.

Kolínem prochází také Labská cyklistická magistrála.

Železnice podrobně

Železniční trať 010 Kolín - Pardubice - Česká Třebová

  • dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 1. koridoru
  • doprava byla zahájena roku 1845, max. traťová rychlost je 160 km/h, stejnosměrná trakční soustava 3 kV od roku 1957

Stanice:

  • odbočná železniční stanice Kolín, přepravní zatížení v párech vlaků je 27 expresů + 18 rychlíků + 2 spěšné vlaky + 16 osobních vlaků v pracovní dny
  • železniční zastávka Kolín dílny, přepravní zatížení 16 párů osobních vlaků v pracovní dny

Železniční trať 011 Praha - Český Brod - Pečky - Kolín

  • dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 1. koridoru
  • doprava byla zahájena roku 1845, max. traťová rychlost 160 km/h, stejnosměrná trakční soustava 3 kV od roku 1957

Stanice:

  • odbočná železniční stanice Kolín, přepravní zatížení v párech vlaků je 27 expresů + 28 rychlíků + 2 spěšné vlaky + 30 osobních vlaků v pracovní dny
  • železniční zastávka Kolín zastávka, přepravní zatížení 2 páry spěšných vlaků + 30 párů osobních vlaků v pracovní dny

Železniční trať 014 Kolín - Uhlířské Janovice - Ledečko

  • jednokolejná regionální trať
  • doprava byla zahájena roku 1900, max. traťová rychlost 60 km/h

Stanice:

  • odbočná železniční stanice Kolín, přepravní zatížení 11 osobních vlaků v pracovní dny
  • zastávka a nákladiště Kolín místní nádraží, přepravní zatížení 11 osobních vlaků v pracovní dny

Železniční trať 230 Kolín - Kutná Hora - Havlíčkův Brod

  • dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému
  • doprava byla zahájena roku 1869, max. traťová rychlost 120 km/h, stejnosměrná trakční soustava 3 kV od roku 1958

Stanice:

  • odbočná železniční stanice Kolín, přepravní zatížení 12 párů rychlíků + 15 párů osobních vlaků v pracovní dny

Železniční trať 231 Praha - Čelákovice - Lysá nad Labem - Nymburk - Poděbrady - Kolín

  • dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému
  • doprava byla zahájena roku 1870, max. traťová rychlost 120 km/h, stejnosměrná trakční soustava 3 kV od roku 1958

Stanice:

  • odbočná železniční stanice Kolín, přepravní zatížení v párech vlaků je 13 rychlíků + 6 spěšných vlaků + 25 osobních vlaků v pracovní dny
  • železniční zastávka Kolín-Zálabí, přepravní zatížení 25 párů osobních vlaků v pracovní dny

Přímé vlakové spojení z Kolína (cíle mimo tratě 010,011,014,230,231): Beograd, Berlin, Bohumín, Bratislava, Brno, Budapest, Český Těšín, Hamburg, Havlíčkův Brod, Cheb, Jihlava, Košice, Krakow, Luhačovice, Moskva, Plzeň, Praha, Rumburk, Trutnov, Ústí nad Labem, Veselí nad Moravou, Villach, Vsetín, Warszawa, Zlín, Žilina

Přepravní údaje odpovídají jízdnímu řádu drah 2010/2011 [15]

Osobnosti

  • Petr Parléř (1332/1333 – 1399), architekt a stavitel
  • Jakub Vlk († 1439), radikální husitský kněz
  • Ambrož z Hradce († 1439), kněz, jedna z nejvýznamnějších osobností husitství, duchovní vůdce orebitů a později sirotků, horlivý prosazovatel Čtyř artikulí pražských
  • Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (1535 – 1604), rybníkář
  • Jean Gaspard Deburau (1796 – 1846), francouzský mim českého původu
  • Vincenc Morstadt (1802 – 1875), malíř
  • František Kmoch (1848 – 1912), skladatel a kapelník
  • Ignaz Petschek (1857 – 1934), obchodník, průmyslník, uhlobaron a mecenáš
  • Karel Leger (1859 – 1934), básník
  • Josef Svatopluk Machar (1864 – 1942), spisovatel
  • Václav Radimský (1867 – 1946), malíř
  • Vincenc Červinka (1877 – 1942), novinář, publicista, překladatel, divadelní a literární kritik
  • Bedřich Hrozný (1879 – 1952), jazykovědec, orientalista, který rozluštil chetitský jazyk a položil základy samostatného oboru chetitologie
  • Otokar Fischer (1883 – 1938), básník, překladatel a kritik
  • Lev Borský (1883 – 1944), novinár a filozof
  • Rudolf Kremlička (1886 – 1932), malíř
  • Alfons von Czibulka (1888 – 1969), česko-rakouský spisovatel a malíř
  • Jaromír Funke (1896 – 1945), fotograf
  • Josef Sudek (1896 – 1976), fotograf
  • Otakar Štorch-Marien (1897-1974), nakladatel a spisovatel
  • Petr Den (vl. jm. Ladislav Radimský) (1898 – 1970), právník, diplomat, publicista a esejista
  • Jaroslav Fragner (1898–1967), architekt
  • Václav Morávek (19041942), voják a hrdina protinacistického odboje
  • Eva Randová (* 1936), operní pěvkyně
  • Miloš Zeman (* 1944), bývalý předseda vlády
  • Bohdan Ulihrach (* 1975), tenista

Správní území

Kolín je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Kolín se skládá ze 89 obcí, ORP z 69 obcí.

Partnerská města

Literatura

  • FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha : Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8.
  • PROCHÁZKA, Jiří. Kolín ve fotografii. [s. l.] : Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1972. S. 5–35.
  • ŠORM, A. Pověsti o českých zvonech. Praha : V. Kotrba, 1926.

Reference

  1. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 589-595. (česky a německy)
  2. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1533. (česky a německy)
  3. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1660. (česky a německy)
  4. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1920. (česky a německy)
  5. 5,0 5,1 5,2 Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Zákon č. 280/1948 Sb.
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  11. Zákon č. 36/1960 Sb.
  12. Atlas školství - Kolín
  13. Kolín - církve
  14. Portál CIS o jízdních řádech
  15. Knižní jízdní řády

Externí odkazy

Kolín I (Kolín) | Kolín II (Kolín-Pražské Předměstí) | Kolín III (Kolín-Kouřimské Předměstí) | Kolín IV (Kolín-Kutnohorské Předměstí) | Kolín V (Kolín-Zálabí) | Kolín VI (Kolín-Štítarské Předměstí) | Sendražice | Štítary | Šťáralka | Zibohlavy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kolín
  Města a obce okresu Kolín  

Barchovice • Bečváry • Bělušice • Břežany I • Břežany II • Býchory • Cerhenice • Církvice • Červené Pečky • Český Brod • Dobřichov • Dolní Chvatliny • Dománovice • Doubravčice • Drahobudice • Grunta • Horní Kruty • Hradešín • Choťovice • Chotutice • Chrášťany • Jestřabí Lhota • Kbel • Klášterní Skalice • Klučov • Kolín • Konárovice • Kořenice • Kouřim • Krakovany • Krupá • Krychnov • Křečhoř • Kšely • Libenice • Libodřice • Lipec • Lošany • Malotice • Masojedy • Mrzky • Nebovidy • Němčice • Nová Ves I • Ohaře • Ovčáry • Pašinka • Pečky • Plaňany • Pňov-Předhradí • Polepy • Polní Chrčice • Polní Voděrady • Poříčany • Přehvozdí • Přistoupim • Přišimasy • Radim • Radovesnice I • Radovesnice II • Ratboř • Ratenice • Rostoklaty • Skvrňov • Starý Kolín • Svojšice • Tatce • Tismice • Toušice • Třebovle • Tři Dvory • Tuchoraz • Tuklaty • Týnec nad Labem • Uhlířská Lhota • Veletov • Velim • Velký Osek • Veltruby • Vitice • Volárna • Vrátkov • Vrbčany • Zalešany • Zásmuky • Žabonosy • Ždánice • Žehuň • Žiželice