Dubí

Z Multimediaexpo.cz

Novogotický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
Kaplička na návsi v Mstišově
Školní ulice v Mstišově
Ulice Střední v Pozorce

Dubí (německy Eichwald) je město v severních Čechách, v okrese Teplice, v Ústeckém kraji a má 8 086 obyvatel. Město leží v nadmořské výšce 389 m.

Dubí je lázeňské město, které proslulo výrobou skla a porcelánu. V poslední době je však město známé také díky vysoké koncentraci prostituce kolem silnice E55 u česko-německých hranic.

Obsah

Historie

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1494. Ve městě se nachází úvraťové nádraží, součást Moldavské horské dráhy, na které od roku 1885 probíhal mezinárodní provoz mezi Mostem a saským Freibergem.

Chronologie událostí

  • 1494–1498 — první zmínky o Dubí (krupské městské knihy)
  • 1579 — postavena první dubská usedlost Buschmühle
  • 1592 — založení obory ve Mstišově a postavení Barváře
  • 1652 — postavení sýpky pro obilí na vývoz ve mstišovské oboře
  • 1783 — u dubského horského rybníka založen železný hamr
  • 1849-1851 — dobudována silnice Dubí-Cínovec
  • 1852 — otevřena jednotřídka v soukromém domě
  • 1853 — postavena škola
  • 1860 — A. Tschinkel zakoupil pozemky a vystavěl vodoléčebný ústav Dianina lázeň (1862-1885)
  • 1864 — Tschinkel zakoupil mlýn Buschmühle (mlýn v křoví) a na jeho pozemku zřídil továrnu na porcelán
  • 1875 — zřízen poštovní úřad
  • 1879 — postavena jednopatrová škola se třemi třídami
  • 1895 — zahájen provoz elektrické dráhy
  • 1897 — povodně
  • 1898 — 4. května položen základní kámen kostela
  • 1906 — vysvěcení kostela
  • 1926 — automobilové závody Dubí-Cínovec (vítěz Eliška Junková)
  • 1933 — otevřena nová budova české školy
  • 1946 — mohutný požár v lázních
  • 1950 — znovuotevření lázní po rekonstrukci
  • 1956 — oslavy 50. výročí trvání kostela
  • 1958 — otevřen hraniční přechod na Cínovci
  • 1960 — připojení Bystřice, Běhánek, Drahůnek a Pozorky
  • 1966 — Dubí získává status lázeňského města
  • 1973 — dokončení stavby DD Na Výšině
  • 1980 — připojení Cínovce a Mstišova
  • 1994 — Český porcelán si připomíná 130. výročí založení
  • 2002povodně

Pamětihodnosti

  • Kostel Panny Marie. Kostel, r. 1898 vystavěný podle kostela Santa Maria dell ‘Orto v Benátkách, stojí v horní části obce při silnici na Cínovec. Ve vysoké boční jižní věži se nachází zvon z roku 1925 od Rudolfa Pernera. V prvním patře věže je volně uložen malý litinový zvon z r. 1919 s nečitelným nápisem.
  • Kaple v Pozorce. Na návsi v obci mimo hlavní silnici stojí kaple s vysokou věží, v níž se nachází malý zvon.
  • Kaple sv. Eustacha v Mstišově. Kaple z r. 1707 stojí na návsi v obci. V zadní věžičce se nachází litinový zvon úlovitého tvaru.

První zmínky o Dubí jako o horním místě jsou z let 1494 až 1498, kdy zde přespávali horníci, těžící cín. Po rozsáhlých dubových lesích, které se rozprostíraly po okolních stráních, byla rodící se osada pojmenována Dubí - Eichwald. Městem se přehnala jak třicetiletá válka, tak později napoleonské války, které připomíná pamětní kámen "Franzosenstein" s nápisem: Napoleon I, dne 30.8.1813 - zvrat v řadě jeho vítězství. Nejstarší usedlostí v Dubi, bohužel již nedochovanou, byl "Buschmühle" rodiny Walterů, který stál již roku 1579. V 19. století byl přestavěn na závod na výrobu dřevité vlny a v roce 1932 vyhořela i dřevěná mlýnská budova. V 16. století došlo k rozvoji osady a po mnoha změnách majitelů a sporech o jeho vlastnictví se v tomtéž století stává součástí teplického panství. Po roce 1634, kdy byl v Chebu spolu s Valdštejnem zavražděn i Vilém Vchynský, majitel teplického panství, se toto dostává do rukou rodu Clary – Aldringenů, jehož potomci zde zůstávají až do roku 1945. Impuls k rozvoji Dubí dal Jan Jiří Marek Clary-Aldringen, majitel teplického panství. Přes Dubí a Cínovec do Drážďan tehdy vedla formanská cesta, kudy se z Teplic do Saska vozilo obilí. Ve městě byl papírenský závod, závod na výrobu střelného prachu, který však později vybuchl, a železný hamr. Po výstavbě silnice Teplice - Dubí v 16. století se stává Dubí vyhledávaným výletním místem, kam zavítal například J. W. Goethe.

Po převzetí zdejšího panství budují Aldringenové mstišovskou oboru s šestibokým letohrádkem Dvojhradí. Značné povodně roku 1897 s sebou přinesly značné množství stromů, kamení a bahna. Narušily koleje elektrické dráhy Teplice – Dubí, poškodily mnoho domů, v ulicích vymetly hluboká koryta a usmrtily velké množství zvěře. V polovině 19. století byla silnice přivedena až na Cínovec, čímž se zlepšilo spojení se sousední Saskem. V roce 1933 započala výstavba české školy. V podvečer 8.května 1945 přivezli do Dubí svobodu, po šestileté válce, dva sovětští motocyklisté a za nimi tanková brigáda spěchající na pomoc Praze. Roku 1960 vzniká město Dubí sloučením obcí Dubí, Pozorka a Horská Bystřice. K Dubí ještě patří Běhánky a Drahůnky . V pozdějších letech (1.7.1980) jsou přičleněny obce Mstišov a Cínovec. Roku 1966 získalo Dubí statut lázeňského města. Sovětská vojska se objevila v Dubí ještě v roce 1968, v noci na 21.srpna, kdy v 0.10 hodin přejely hranice a znamenaly konec politického uvolnění a zesílení turistického ruchu. Hranice byly uzavřeny, celníci a pohraničníci internováni, Sovětští vojáci odzbrojili místní oddělení VB, usídlili se v místních lesích a později se přestěhovali do bohosudovských kasáren (dříve klášter). Po revolučním roce 1989 začal v Dubí prudký nárůst kamiónové dopravy(a prostituce), což vede v roce 2000 k výstavbě nového hraničního přechodu na Cínovci. Tento je nyní pro nákladní dopravu uzavřen(s vyjímkou regionální dopravy).

Místní části

Partnerská města

Souřadnice

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Dubí
Město Dubí

Běhánky • Bystřice • Cínovec • Drahůnky • Dubí • Mstišov • Pozorka

  Města a obce okresu Teplice  

Bílina • Bořislav • Bystřany • Bžany • Dubí • Duchcov • Háj u Duchcova • Hostomice • Hrob • Hrobčice • Jeníkov • Kladruby • Kostomlaty pod Milešovkou • Košťany • Krupka • Lahošť • Ledvice • Lukov • Měrunice • Mikulov • Modlany • Moldava • Novosedlice • Ohníč • Osek • Proboštov • Rtyně nad Bílinou • Srbice • Světec • Teplice • Újezdeček • Zabrušany • Žalany • Žim