Jack Kerouac

Z Multimediaexpo.cz

Jack Kerouac okolo roku 1956
Jack Kerouac (1943)

Jack Kerouac , vlastním jménem Jean-Louis Lebris de Kerouac, (* 12. března 1922, Lowell, Massachusetts, USA, † 21. října 1969, Saint Petersburg, Florida, USA) byl americký spisovatel, jeden z nejvýznamnějších představitelů beat generation. Proslavil se zejména svými autobiografickými romány, zejména pak dílem Na cestě.

Narození a dětství

Původ

Předci Jacka Kerouaca pocházeli z Francie. Jeho děd, tesař Jean-Baptiste Kirouack se společně se svou ženou Clémentine Bernierovou přestěhovali z Francie do Nashui, města v amerického státu New Hampshire. Stalo se to v roce 1889 krátce poté, co se jim narodil syn Léon, budoucí Kerouacův otec. Léon se stal reportérem a obchodníkem a roku 1915 si vzal Gabrielle Lévesqueovou, budoucí Kerouacovu matku. Rok po svatbě se jim narodilo první dítě, syn Francis Gerard; roku 1918 pak dcera Caroline. Jako třetí a poslední dítě Gabrielle Kerouacové přišel na svět Jean-Louis. Doma mu říkali "Ti Jean", čili "Malý Jan". Teprve později, když se Jean-Luis začal stýkat s nefrancouzskými obyvateli, se z něj stal "Jack".[1]

Dětství

Když byly Jackovi čtyři roky, zemřel mu ve věku devíti let na revmatickou horečku jeho starší bratr Gerard. Kerouaca tato událost hluboce poznamenala, prohloubila jeho závislost na matce a promítla se i do jeho tvorby. Doma rodina Kerouacových mluvila jedním z francouzských dialektů, proto je Kerouacův mateřský jazyk francouzský. Angličtinu se začal učit až v šesti letech a docela s ní bojoval.[2] Kerouacova matka byla hluboce věřící katolička a o nedělích Kerouaca a Caroline vodila do kostela. Když se rodina přestěhovala do Pawtucktetwille, u otce se objevily zdravotní problémy, z části způsobené pitím alkoholu. Nenosil domů moc peněz, což zapříčinilo vzrůstající napětí mezi Kerouackovými rodiči.[3] Gabrielle Kerouacová si v Pawtucktetwille nikdy nenašla skutečné přátele.[4] Jack nejdříve chodil do školy sv. Ludvíka Francouzského, poté do jezuitské školy sv. Josefa.

Mládí

V roce 1936 nastoupil na lowellskou High School, kde si získal společenské postavení mezi spolužáky výbornými výkony v americkém fotbale a atletice. Jack se na střední škole seznámil s jazzem a začal hodně číst. V posledním ročníku se seznámil s Mary Caneyovou, která se později stala předlouhou jeho románu Maggie Cassidyová. Díky svým fotbalovým výkonům dostal dvě nabídky univerzitní stipendium a Kerouac se rozhodl pro Kolumbijskou univerzitu v New Yorku. Na univerzitě se Kerouacovi z počátku dařilo dobře a díky jeho výborným esejům si ho spolužáci najímali, aby za ně psal práce.[5] Jackovo prvotní nadšení z univerzity se však brzy začalo vytrácet. Dlouhé cestování městem, celodenní vyučování a večerní fotbalový trénink ho příliš zaměstnávaly a Jack začal vyučování vynechávat. Začal chodit do klubů poslouchat jazz a na večírky spolužáků. V této době se ještě scházel s Mary Caneyovou, avšak jejich způsob života byl už dost odlišný, což nakonec vedlo k jejich odloučení. Po zbytek života pak Kerouac tvrdil, že nikdy žádnou dívku nemiloval tak jako Mary.[6]

Beat

V prosinci 1942 se Kerouac nepohodl s trenérem fotbalu a opustil univerzitu. Vrátil se zpět do Lowellu. O tři měsíce později obdržel povolávací rozkaz do Námořnictva Spojených států. Odtud byl však brzy propuštěn pro psychické problémy. V létě téhož roku proto nastoupil jako pomocná pracovní síla na loď do Liverpoolu.[7] V létě roku 1944 se Kerouac poprvé setkává s Allenem Ginsbergem a ještě téhož roku i s Williamem Sewardem Burroughsem. Jelikož byl Burroughs o několik let starší než Ginsberg i Kerouac, stal se pro ně „učitelem“. 22. srpna se oženil s Frankie Edith Parkerovou. V roce 1946 se Jack setkal s Nealem Cassadym, což navždy ovlivnilo jeho tvorbu.[8] V následujících letech Kerouac píše svůj prvotní román Maloměsto, velkoměsto (vyšel 1950), jezdil stopem po USA a příležitostně pracoval. Po roce 1956, kdy vydal román Na cestě, se stává veřejnosti známou osobností. Stal se finančně zajištěným a začíná pít víc, než kdykoli předtím. Zemřel na následky alkoholismu, na krvácení jícnových křečových žil.

Dílo

Jeho poezie je ovlivněna asijskými vlivy, především zen-buddhismem a starou čínskou poezií. Ovlivnila ho především forma haiku (tj. báseň o 17 slabikách, která obsahuje ucelenou vizi života ve třech krátkých řádcích), dále to byl blues (tříveršové sloky s opakovaným nepatrně variabilním prvním veršem, většinou smutné či melancholické). Kerouac přesně nedodržoval tyto formy, šlo mu spíše o dodržení nálady a rytmu. Velmi ho ovlivnil jazz. Své básně považoval za chorusy. Poezie:

Prozaická tvorba: Mnohem významnější než jeho básnická tvorba je tvorba prozaická. Často čerpá ze svých zážitků, z doby, kdy se toulal po Státech. Píše velmi uvolněně a jak sám tvrdil, psal, jak to bylo, což je vcelku věrohodné. Toulal se beze všeho pouze s batohem, lze ho označit za vandráka a to v obou významech toho slova.

  • Maloměsto, velkoměsto - 1950, též pod názvem Městečko a velkoměsto
  • Doctor Sax, 1959
  • Na cestě - objevuje se zde jeho častý motiv - toulání. Lze říci, že je to cesta od tahu k tahu. Je psáno jako odpověď na otázku Joan Andersové, co vlastně na cestě po Spojených státech dělali. Tento román údajně napsal během tří týdnů na 30 metrovou roli japonského kreslicího papíru, bez jakéhokoli členění na odstavce, kapitoly a bez interpunkčních znamének. 6 let pak trvalo, než dílo přepsal do podoby, ve které mohlo být vydáno. Toto dílo se stalo manifestem beatniků. Pojednává o začínajícím spisovateli jménem Sal Paradise (paradise = ráj), který se se svým přítelem Deanem toulá po USA. Vyhledávají vzrušení, ve kterém hledají podstatu života. V postavách lze rozpoznat další beatniky pod pozměněnými jmény.

Tato tři díla psané na konci 40. let chtěl původně spojit do trilogie Duolozova legenda.

  • Duolozovy marnosti - román zhruba z poloviny 60. let.
  • Vize Codyho - též Codyho vidění, napsáno někdy v polovině 50. let a bývá zařazováno do tohoto cyklu. Postava Codyho postupně zosobňuje některé velké postavy amerických dějin: kovboje, soudce „lynče“, F. D. Roosevelta, jednoho ze zakladatelů jazzu Lestera Younga a další postavy, posléze se s ním ztotožní i vypravěč Jack Duoloz. V knize je plno narážek na spisovatele, které Kerouac obdivoval (Jack London, Edgar Allan Poe, William Shakespeare, Jean Genet, atp.)

Kerouac dále napsal několik cestopisných děl, jedná se o tzv. reportáže ze silnice, kde popisuje své zážitky z cest po USA:

  • Osamělý poutník
  • Dharmoví tuláci - 1958, tato kniha velice ovlivnila hnutí hippies. Lidé z tohoto hnutí často cestovali s ruksakem na zádech, kde měli prakticky pouze tuto knihu. O této knize lze právem tvrdit, že je mnohem klidnější než většina ostatních, což patrně ovlivnil fakt, že Kerouac se stal přívržencem buddhismu. V tomto díle se střetávají myšlenky západní civilizace reprezentované křesťanstvím a myšlenky východní civilizace reprezentované buddhismem. Autor a po něm i mnozí další hledali ve východním učení cestu z našeho světa. Toto je velice složitá problematika, která se dotýká spíše filosofie. Slovo „dharmoví“ je odvozeno od slova dharma, které pro autora znamená pravdu. Hrdinou této knihy je Japhy Ryder (předlohou mu byl básník a znalec východní filosofie Gary Snyder), se kterým vypravěč utíká do lesů od naší civilizace (samozřejmě s ruksakem na zádech).
  • Říjen v železniční zemi
  • Podzemníci - 1953 (vydáno 1957), dílo bylo napsáno během 3 dnů v benzendrinovém opojení. Pojednává o autorově milostném vztahu s černoškou. V knize, pod směšnými jmény, vystupují přední jména beat generation (Allen Ginsberg, Gregory Corso, …). Kniha vypráví o tom, že muži potřebují lásku, ale neumějí si ji udržet.
  • Maggie Cassidyová - 1959
  • Andělé pustiny - psáno v letech 1951 - 1961. V první části knihy autor pojednává o samotě v pustině a ve světě. Ve druhé části spisovatel popisuje putování Mexikem, New Yorkem, Francií a Londýnem - svým způsobem pojednává o samotě (kdy je člověk sám uprostřed lidí). Dílo má mnoho společných rysů s Dharmovými tuláky.
  • Big Sur - 1962
  • Satori v Paříži - 1966
  • Mag - 1984 (v originále Pic, 1971) - Další kniha o toulání, tentokrát o malém černošském chlapci ze Severní Karolíny, kterému umře milovaný děda. Mag se dostane do opatrování ke své tetě, odkud ho unese jeho světaznalý bratr, čímž se roztáčí koloběh stopování, improvizace a života na okraji společnosti. Pro bratry je každý den bojem, ale o to víc cítí, že žijí.

Bibliografie

Próza

česky:

Poezie, korespondence, audionahrávky apod.

  • Mexico City Blues (1955)
  • Scattered Poems (1945-1968)
  • Heaven and Other Poems (1957-1962)
  • Trip Trap: Haiku on the Road from SF to NY (1959) (s Albertem Saijoem and Lewemem)
  • Pomes All Sizes (sestaveny 1960)
  • San Francisco Blues (1954)
  • Book of Blues (1954-1961)
  • Book of Haikus
  • Dear Carolyn: Letters to Carolyn Cassady (1983) ISBN 0-934660-06-9
  • The Scripture of the Golden Eternity (1956) (meditace, kóany, básně) ISBN 0-87286-291-7
  • Wake Up (1955)
  • Some of the Dharma (1954-1955)
  • Beat Generation (divadelní hra, kterou Kerouac napsal roku 1957, ale která byla publikována až roku 2005)
  • Jack Kerouac: Selected Letters, 1940-1956
  • Jack Kerouac: Selected Letters, 1957-1969
  • Windblown World: The Journals of Jack Kerouac (1947-1954)
  • Safe In Heaven Dead (Rozhovory)
  • Conversations with Jack Kerouac (Rozhovory)
  • Empty Phantoms (Rozhovory)
  • Departed Angels: The Lost Paintings
  • Readings by Jack Kerouac on the Beat Generation (1959) (LP)
  • Poetry For The Beat Generation (1959) (LP)
  • Blues And Haikus (1960) (LP)
  • The Jack Kerouac Collection (1990) (Audio CD kompilace tří LP)
  • The Jack Kerouac Romnibus (1995) (multimediální CD-ROM) (edit. Ralph Lombreglia a Kate Bernhardt)
  • Reads on the Road (1999) (Audio CD)
  • Doctor Sax & Great World Snake (2003) (Audio CD)
  • Door Wide Open (2000) (edit. Joyce Johnson)

česky:

Odkazy

Reference

  1. ↑ NICOSIA, Gerald. Memory Babe: kritická biografie Jacka Kerouaka. Olomouc : Votobia, 2006. S. 23-25.  
  2. ↑ http://www.biblio.com/authors/619/Jack_Kerouac_Biography.html
  3. ↑ TURNER, Steve. Hipster s andělskou hlavou. London : Jota, 1997. S. 35.  
  4. ↑ CHARTERS, Ann. Kerouac: A biography. London : André Deutsch, 1974. S. 17.  
  5. ↑ TURNER, Steve. Hipster s andělskou hlavou. London : Jota, 1997. S. 48-49.  
  6. ↑ NICOSIA, Gerald. Memory Babe: kritická biografie Jacka Kerouaka. Olomouc : Votobia, 2006. S. 57-66.  
  7. ↑ TURNER, Steve. Hipster s andělskou hlavou. London : Jota, 1997. S. 60-61.  
  8. ↑ TURNER, Steve. Hipster s andělskou hlavou. London : Jota, 1997. S. 67-79.  

Literatura

  • NICOSIA, Gerald. Memory Babe: kritická biografie Jacka Kerouaka. Olomouc : Votobia, 1996. ISBN 80-85885-02-6.  
  • TURNER, Steve. Hipster s andělskou hlavou. London : Jota, 1997. ISBN 80-7217-029-5.  
  • CHARTERS, Ann. Kerouac: A biography. London : André Deutsch, 1974. ISBN 02-3396-516-5.  

Související články

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jack Kerouac
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jack Kerouac
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jack_Kerouac“