Jaroslav Krejčí ml.

Z Multimediaexpo.cz

Jaroslav Krejčí ml. (* 13. února 1916, Polešovice) je český sociolog, právník, politik. Jaroslav Krejčí se narodil na Moravě v Polešovicích u Uherského Hradiště jako syn pozdějšího protektorátního premiéra Jaroslava Krejčího. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze a poté se profesně zabýval ekonomickými vědami se zaměřením na makroekonomiku. Od 1936 byl činný v sociální demokracii a za druhé světové války se aktivně účastnil domácího odboje, za což dostal vojenské vyznamenání. Po válce působil na Státním úřadu plánovacím, kde 1947 vytvořil sociálně demokratickou oponenturu prvního komunistického návrhu pětiletého hospodářského plánu. V období 1946-1951 přednášel na Vysoké škole politické a sociální, kde v roce 1947 získal docenturu, a mezi lety 1949-52 přednášel na Vysoké škole obchodní v Praze. Po únoru 1948 odmítl jako člen ČSSD vstoupit do KSČ a pracoval ve Státní bance československé. Ve vědecké práci pokračoval v Národohospodářském ústavu Hlávkovy nadace. V roce 1954 byl s jinými pracovníky ústavu zatčen a za údajnou velezradu odsouzen na 10 let, ale v květnu 1960 byl na základě amnestie propuštěn. V srpnu 1968 odešel do Velké Británie. Od 1969 přednášel integrovanou vědu (kombinace sociologie, ekonomie, historie, práva a politologie) na univerzitě v Lancasteru, kde byl 1976 jmenován profesorem. Od roku 1990 přednášel též v Československu. O čtyři roky později se stal čestným ředitelem Střediska pro výzkum sociálně kulturní plurality Filozofického ústavu Akademie věd ČR a čestným předsedou Správní rady Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky. V exilu byl činný i politicky jako člen Československé sociální demokracie v exilu, od 1976 byl členem jejího představenstva a v období 1989-1995 jejím místopředsedou. V roce 1990 a 1993 byl zvolen i členem Ústředního výkonného výboru obnovené sociální demokracie doma. Dne 28. října 1998 mu byla udělena prezidentem republiky Václavem Havlem medaile Za zásluhy.