V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Käbi Lareteiová

Z Multimediaexpo.cz

Käbi Lareteiová (* 14. července 1922 Tartu, Estonsko) je estonská koncertní pianistka.

Obsah

Život

Raná léta

Käbi Lareteiová se narodila do rodiny estonského politika a diplomata. Kvůli pracovním povinnostem svého otce strávila dětství v Moskvě (1926-1928) a v Kaunasu (1928-1930). V letech 1936-40 studovala hru na klavír na Estonské hudební akademii v Tallinnu. V době vypuknutí druhé světové války byl její otec, Heinrich Laretei (1892-1973), estonský vyslanec ve Stockholmu. Když Estonsko obsadila sovětská vojska, zůstala rodina ve švédském exilu.

Pianistka

V letech 1947-1950 studovala kompozici u estonského emigranta, skladatele Eduarda Tubina, společně s hrou na klavír u Gottfrieda Boona a Annie Fischerové. Jako klavíristka debutovala v roce 1946 v koncertním sále ve Stockholmu. Především na počátku 60. let měla velké úspěchy (mimo jiné) v Anglii, Německu, Švédsku či USA. Vystupovala také v Carnige Hall či Bílém domě.

Ingmar Bergman

V letech 1950-1959 byla manželkou šéfdirigenta orchestru Gävleborgského kraje Gunnara Staerna (* 1922). V roce 1959 se provdala za švédského režiséra Ingmara Bergmana. Byla poradkyní a skladatelkou hudby k několika Bergmanovým filmům (například Podzimní sonáta a Tváří v tvář) a zahrála si malou roli ve filmu Fanny a Alexandr. V roce 1962 se jí narodil syn Daniel Bergman. Manželství mezi ní a Ingmarem Bergmanem ztroskotalo v roce 1966. V roce 1969 se nechali oficiálně rozvést.

V roce 1967 předsedala Švédskému svazu hudebních umělců (Svenska Tonkonstnärsförbundet - STKF) a v roce 1968 byla členkou Královské hudební akademie (Kungliga Musikaliska akademien).

Spisovatelka

Vedle své hudební kariéry byla Käbi Lareteiová i učitelkou hudby a oblíbenou moderátorkou ve švédské televizi. Vydala také mnoho švédsky psaných děl o hudbě, jakož i beletrie s autobiografickými prvky.

Nejvýznamnější publikace

  • 1976 - Kousek země (En bit jord)
  • 1983 - Tulipánový strom (Tulpanträdet)
  • 1987 - Víry a stopy (Virvlar och spår)
  • 1991 - Ztracený zvuk (En förlorad klang)
  • 2004 - Jako v překladu (Såsom i en översättning)

Odkazy

  • Pianistka Käbi Lareteiová (estonské Ministerstvo zahraničních věcí) [1]