Ketř

Z Multimediaexpo.cz


Ketř (polsky Kietrz, německy Katscher) je město v Opolském vojvodství, v hlubčickém okrese v jižní části Hlubčických výšin, na řece Troje.

Podle údajů z 30. června 2006 v městě žilo 6 313 obyvatel. Většina obyvatel je římskokatolického vyznání.

Historie a demografický vývoj

Katastr obce se nachází v oblasti úrodných Głubczyckých výšin, na severním vyústění Moravské brány, tedy v oblasti velmi příhodné k osídlení; o tom svědčí množství archeologických nálezů ze všech období pravěku, pohřebišť i sídlišť, jejichž výzkumu se věnovali především archeologové z Jagellonské university v Krakově. Je doloženo paleolitické osídlení z doby před 20 000 lety, i osady prvních zemědělců z mladší doby kamenné. Na katastru obce bylo odkryto rozsáhlé pohřebiště kultury popelnicových polí z pozdní doby bronzové (kolem r. 1000 př. n. l.); na stejném místě bylo zjištěno i cca 30 hrobů náležející k nekropoli keltské (doba laténská, 3. století př. n. l.) V 11. století zde existovala osada podřízená českému králi. V období biskupa Brunona (1245-1281) byla silně osídlena německým obyvatelstvem. První písemná zmínka o obci jménem Katscher pochází z roku 1266; podle historických pramenů název pochází z německého výrazu Enterich (kačer). V roce 1321 je Ketř zmiňována již jako město, městskými právy byla nadána olomouckým arcibiskupem Konrádem I. Do 16. století měli v Ketři většinu obyvatelé polské národnosti, později začali převažovat obyvatelé moravského a německého původu. V roce 1822 žilo v Ketři 2626 obyvatel, koncem 19. století jejich počet překročil čtyři tisíce. Po připojení okolních vsí v roce 1935 se počet obyvatel zvýšil na 9 032 osob. Léta druhé světové války (1939-1945) Ketř přečkala celkem pokojně, avšak v jejím závěru v březnu 1945 byla obsazena Rudou armádou, která po sobě zanechala spálené a zničené město. Většina obyvatel německé národnosti byla vysídlena a stavební materiál získaný při demolici rozbořených domů byl odvezen k výstavbě Varšavy a Nové Huti (Krakov). Do zničeného města začali přicházet noví obyvatelé především z jihovýchodního Polska a lidé vysídlení z východních oblastí Polska (které po válce připadly SSSR); město se začalo vracet do života. V současné době žije v Ketři 95% obyvatel původem z jiných oblastí Polska, pouze 5% tvoří původní obyvatelé. Ketř byla odedávna známa jako město tkalců. Již v roce 1539 je zde zmiňováno bratrstvo tkalcovských tovaryšů a v roce 1569 vznikl tkalcovský cech. V roce 1784 bydlelo v Ketři 46 pláteníků a 3 soukeníci, v roce 1840 se již v 350 dílnách tkal len a bavlna a v 36 dílnách vlna. V roce 1870 zde podnikatelé z Berlína vybudovali továrnu na plyš a koberce, tkalcovství začalo pro potíže s odbytem upadat. Pro rozvoj města a pomoc nezaměstnaným tkalcům byla pod vedením starosty založena společnost, která posléze položila základ ke vzniku továrny na výrobu dekoračních tkanin Welur, která ve svých nejlepších časech zaměstnávala na 2 000 lidí. V současnosti podnik již neexistuje a tradici textilní výroby převzala B. K. továrna na koberce. Mimořádně tragickými událostmi posledních let byly povodně, které město postihly opakovaně, v roce 1996 a 1997. Obrovská průtrž mračen v roce 1999 zpustošila nejdůležitější části města; její následky se likvidují dodnes. Nachází se zde barokní kostel z 16.-18. století. Město bylo centrem panství Ketř, jež bylo jednou z Moravských enkláv ve Slezsku a jedinou Moravskou enklávou připojenou roku 1742 k Pruskému Slezsku. Od té doby se této enklávě říkalo také Pruská Morava [1].

Partnerská města

Externí odkazy a reference

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ketř

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ket%C5%99“