Klasifikace vodácké obtížnosti

Z Multimediaexpo.cz

Turistika na kánoi

Pro účely vodní turistiky se sjízdné úseky toků řek hodnotí stupněm obtížnosti, který se zapisuje níže uvedenými zkratkami. V České republice (a okolí) se používá tzv. alpský systém, který se mírně liší od systému, který se organizace American Whitewater snaží prohlásit[1] za mezinárodní. Stupeň obtížnosti se stanovuje podle nejtěžších míst na daném úseku, ale mezi ně se nezapočítávají ojedinělé krátké překážky, které lze překonat jinak (přenést), jako typicky jezy. Pokud na daném úseku významně převládá obtížnost nižší, jen s několika těžšími úseky, je možno uvést nižší stupeň obtížnosti odpovídající většině toku a stupeň těžších úseků uvést za něj do závorky. Pokud se v úseku obtížnost často střídá, takže není účelné rozdělit hodnocení na kratší úseky podle jednotlivých obtížností, uvádí se rozmezí stupňů oddělené pomlčkou, nejprve nižší, poté vyšší. Obtížnost vodního toku je velmi závislá na vodním stavu (průtoku). Stupeň obtížnosti se obvykle uvádí pro průtok, který je pro danou řeku typický v její vodácké sezóně, což velmi často odpovídá stavům těsně nad minimem sjízdnosti. Za vyššího stavu obtížnost vzrůstá, často i o několik stupňů nebo za hranici sjízdnosti. Za extrémně vysokých stavů může obtížnost splutí opět klesat, přestože nebezpečí pohybu na řece nadále roste.

Obsah

Proudící voda

Označuje se zkratkou ZW (z německého Zahmwasser, tj. „mírná voda“). V novější literatuře se tato kategorie často již nijak nedělí s odůvodněním, že obtížnost všech stupňů proudící vody je vpodstatě stejná. Značná část autorů se ovšem drží starého systému a proudící vodu dělí do tří stupňů, neboť toto nese podstatnou informaci například pro odvození rychlosti plavby.

označení charakteristika vhodná plavidla příklad
ZW A stojatá nebo slabě proudící voda, max rychlost 4 km/h plachetnice, veslice přehrady apod.
ZW B mírně proudící voda, rychlost chůze (okolo 5 km/h) veslice, otevřené kanoe Lužnice z Dobronic
ZW C tekoucí voda, rychlost přesahuje 6 km/h, proud je souvislý, netvoří vlny, ale za překážkami se mohou tvořit zpětné proudy otevřené kanoe, sportovní pramice Berounka

ZW nevyžaduje větší vodácké dovednosti nežli v případě potřeby být schopen včas přistát před překážkou, popř. uhnout z plavební dráhy. Znalost plavání není nutná, ale neplavci by měli být vybaveni plovací vestou. Ta je v některých případech vhodná i pro dobré plavce, např. při velké vzdálenosti ke břehu na širých vodních plochách.

Divoká voda

Označuje se zkratkou WW (z německého Wildwasser, tj. „divoká voda“) a římskými číslicemi se rozlišují stupně:

označení charakteristika vhodné pro vhodná plavidla doporučené minimální vybavení příklad
WW I lehké peřeje nebo meandry mírně pokročilé otevřená kanoe, sportovní pramice plovací vesta Vltava kolem Dívčího kamene
WW II mírně těžké peřeje, praktická hranice sjízdnosti pro otevřenou loď zkušené kajak, (polo)uzavřená kanoe, malé nafukovací lodě plovací vesta, helma Svratka v úseku Doubravník—Borač
WW III těžké peřeje s vysokými nepravidelnými vlnami, obtížná rozhraní, malé válce, nelze vždy snadno určit optimální trasu sehraná posádka zavřené lodě, samovylévací nafukovací kajaky nebo kanoe, malé rafty plovací vesta, helma, házecí pytlík Otava z Čeňkovy pily
WW IV velmi těžké peřeje, vlny s hřebeny (zabaláky), válce, víry a velké karfioly, obtížná samozáchrana, trať by měla být známa předem fyzicky zdatné zkušené posádky v navzájem se jistící skupině zavřené lodě, nafukovací kanoe pro těžký terén, rafty plovací vesta pro těžký terén, helma, házecí pytlík, zdravotnické vybavení některé úseky peřejí na Vltavě mezi Lipnem I a II
WW V extrémně těžké peřeje, zabaláky, těžké válce, spodní proudy, skoky, omezené možnosti samozáchrany, nutná prohlídka a detailní znalost průjezdu tratí výjimečně zdatné a sehrané skupiny, jištění ze břehu zavřené lodě, velké rafty plovací vesta pro těžký terén, helma, házecí pytlík, zdravotnické vybavení Labe — kaskáda ve Vrchlabí
WW VI hranice sjízdnosti, nejtěžší podoba všech možných překážek týmy speciálně sestavené a trénující za účelem splutí daného úseku lodě speciálních konstrukcí dle podmínek daného úseku nejlepší dostupné vybavení dle podmínek daného úseku vodopády na Mumlavě

(Doporučení v této tabulce jsou pouze orientační, podmínky v rámci jednoho stupně se mohou velmi lišit, například podle velikosti toku.) V současnosti se často používá doplňující označení znaménky plus a minus uváděnými za číslem stupně, kdy toto značí obtížnost přesahující průměr ve své kategorii, resp. obtížnost nižší než průměr. Nesjízdné úseky toků, obvykle jen jednotlivé překážky, se označují křížkem nebo v textu písmenem X. Vzhledem k vývoji nových materiálů, konstrukcí lodí a dalších pomůcek se náhled na hodnocení jednotlivých toků postupem času mění. Je proto možné, že stejný úsek bude v novější literatuře hodnocen nižším stupněm nežli v literatuře starší, zejména pokud jde o místa dříve považovaná za nesjízdná. Ale mění se i jednotlivé toky, a to jak přirozenou cestou, tak především zásahy člověka.

Odlišnosti „Mezinárodní stupnice obtížnosti řek“ oproti alpskému systému

První stupeň Class I Rapids („Třída I peřeje“) je z hlediska obtížnosti chápán de facto jako ZW, není zde požadavek na ovládání lodi. Charakteristikou jsou mělčiny a malé vlnky. Class II Rapids: Novice („Třída II peřeje: začátečníci“) odpovídá popisem WW I. Nadprůměrnou obtížnost lze označit Class II+. Class III: Intermediate („Třída III: mírně pokročilí“) zahrnuje některé prvky WW III jako nepravidelné vlny, ale připouští ještě plavbu otevřených pevných lodí, byť s rizikem. Mírou obtížnosti odpovídá nanejvýše WW II+. Lze použít značení Class III- i Class III+. Class IV: Advanced („Třída IV: pokročilí“) již vyžaduje velmi dobré ovládání lodi a jmenuje rizika odpovídající WW IV. Značení Class IV- by odpovídalo WW III+, Class IV+ koresponduje s WW IV až WW IV+. Class 5: Expert („Třída 5: experti“) se dělí na více úrovní označovaných číslem za tečkou, které pokrývají interval od WW V- do WW VI. Nejjednodušší je 5.0, potom 5.1, 5.2 a zatím nejvýše 5.3[2], přestože počet úrovní je teoreticky neomezený. Rozdíl v obtížnosti mezi po sobě následujícími úrovněmi by měl být stejný, tj. rozdíl mezi Class IV a Class 5.0 je stejně velký jako mezi Class 5.0 a Class 5.1 atd. Class VI: Extreme and Exploratory Rapids („Třída VI: extrémní a expediční peřeje“) popisuje toky, které většinou ještě nebyly spluty, a představují maximální riziko, často s nemožností záchrany. Pokud se začnou jezdit častěji, jsou přehodnoceny jako Class 5. Celkově je tato stupnice zaměřena spíše na míru rizika pohybu na řece nežli na obtížnost splutí. Tomu odpovídá i zahrnutí dalších faktorů, jako dostupnost koryta apod. Proto je přirovnání ke stupňům podle alpského systému jenom velmi přibližné.

Související články

Poznámky

  1. ↑ International Scale of River Difficulty
  2. ↑ List of Class 5 Rated Rapids

Externí odkazy


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Klasifikace_vod%C3%A1ck%C3%A9_obt%C3%AD%C5%BEnosti“