Konstantinopol
Z Multimediaexpo.cz
Konstantinopol (též Konstantinopolis, slovanským označením Cařihrad, řecky Κωνσταντινούπολις, latinsky Constantinopolis) je dřívější jméno pro dnešní turecký Istanbul. V rámci současného města zahrnovala Konstantinopol prostor od přístavu Zlatý roh až k pobřeží Marmarského moře.
Obsah |
Znovuzaložení města
Na místě Konstantinopole stávala původně řecká osada Byzantion (latinsky Byzantium), založená již v 7. století př. n. l. Římský císař Constantinus I. se rozhodl vytvořit protiváhu městu Římu ve východní části říše a k tomu si vybral strategické místo, kterým osada Byzantion vždy byla. Dne 11. května roku 330 bylo město vysvěceno a přejmenováno na Constantinopolis, tj. město Konstantinovo. Konstantinopol se tak vedle Říma stala druhým hlavním městem římské říše, městu se dostalo též označení Nova Roma (tj. Nový Řím). Constantinus město obdařil rozsáhlými privilegii, obdobnými těm, která od nepaměti náležela městu Římu; dokonce i zásobování města egyptským obilím odpovídalo zásobování starého hlavního města obilím z provincie Africa. Nadto bylo město obdařeno právem ius Italicum a bylo tak vyňato z placení pozemkové daně. Celé město bylo nadáno rozsáhlou autonomií, v jeho čele stál prokonzul, který byl teprve roku 359 vystřídán městským prefektem. Při založení města se počítalo se zásobováním 80 tisíc obyvatel, avšak již na konci 4. století počet obyvatel dosáhl 400 tisíc a ve 2. polovině 6. století dokonce 600 tisíc obyvatel. Konstantinopol byla od 4. století politickým, ekonomickým a kulturním centrem východořímské říše, pro kterou se v době humanismu ujalo označení Byzantská říše. Význam Konstantinopole však dalece přesahoval hranice Byzantské říše, město bylo jedno z nejbohatších a nejlidnatějších na světě. Město se také stalo čtyřikrát místem zasedání ekumenických koncilů. Oproti starému Římu se město lišilo především ve dvou ohledech: zatímco jazykem starého Říma byla především latina, obyvatelstvo Konstantinopole hovořilo převážně řecky. Druhý rozdíl spočíval v tom, že si Řím ještě dlouho uchovával antický vzhled, avšak Constantinus vybudoval nový Řím již se záměrem postavit město v zásadě křesťanské, takže v jeho stavebním plánu nechybělo místo pro kostely. Z vojenského hlediska se Konstantinopole považovala za nedobytnou (Theodosiánské hradby) a za nejsilnější pevnost známého světa. Velké množství útoků a obléhání neuspělo na členitém opevnění města. První zatěžkávací zkouška bylo obléhání Konstantinopole (626) perskými Sasánovci a jejich spojenci Avary. V roce 1204 byla Konstantinopol během čtvrté křížové výpravy vydrancována a obsazena křižáky. Až roku 1261 bylo v Konstantinopoli obnoveno byzantské císařství Michalem VIII. Dne 29. května 1453 Byzantská říše definitivně zanikla dobytím Konstantinopole Osmanskými Turky. Turci město přejmenovali na Stambul (z řeckého spojení εἰς τὴν πόλιν, eis tén polin, do města) a učinili ho hlavním městem Osmanské říše. Roku 1923 byla založena Turecká republika a hlavní město se přesunulo do Ankary.
Literatura
- ZÁSTĚROVÁ, Bohumila a kol.. Dějiny Byzance. Praha : Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8.
- HRADEČNÝ, Pavel a kol.. Dějiny Řecka. Praha : Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-192-1.
- DRŠKA, Václav; PICKOVÁ, Dana. Dějiny středověké Evropy. Praha : Aleš Skřivan ml., 2004. ISBN 80-86493-113.
Související články
- Constantinus I.
- İstanbul
- Byzantská říše
- Obléhání Konstantinopole
- Pád Konstantinopole
- Hradby Konstantinopole
Reference
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |