Kontinuita

Z Multimediaexpo.cz

Kontinuita (z lat. continuus, souvislý, spojitý) znamená nepřerušenou souvislost, plynulost, nepřetržité navazování a spojité pokračování. Opak je diskontinuita – nesouvislost, přerušení, přetržitost.

Obsah

Významy v různých souvislostech

  • V matematice totéž co spojitost
  • Ve fyzice plynulost, spojitost
  • V právu nepřerušenou návaznost nástupnických právních systémů. Československo roku 1918 zachovalo právní kontinuitu s rakousko-uherským právem, tak jako Česká republika po roce 1992 s právem československým.
  • Ve společenských vědách znamená kontinuita dlouhodobé pokračování a navazování zvyků, tradic, institucí a podobně.
  • V technice a v průmyslu se rozlišují kontinuální výrobní procesy od procesů přerušovaných.

Ve filosofii

Na problém kontinuity a diskontinuity jako dvou protikladných principů narazili už řečtí filosofové a Parmenidés, Zenón z Eleje i Aristotelés zastávali princip kontinuity a stálosti celého světového dějství. Starý princip natura non fecit saltus, „příroda nedělá skoky“ formuloval Gottfried Wilhelm Leibniz jako zákon kontinuity. Protiklad kontinuity a diskontinuity tvoří u Immanela Kanta druhou aporii čistého rozumu, neboť pro obojí jsou dobré důkazy. Prostor i čas jsou ovšem podle něho kontinua. Hegel odmítá postavení kontinuity a diskontinuity proti sobě, protože podle něho mají smysl jen pohromadě.[1]

Související články

Externí odkazy



Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.