Korçë
Z Multimediaexpo.cz
Korçë (albánsky: Korçë nebo Korça) je nejvýznamnější město v okrese Korçë v jihovýchodní Albánii. Má asi 57785 obyvatel (odhad z roku 2008) a je proto sedmým největším městem Albánie. Leží na náhorní plošině ve výšce 850 m. n. m. a je obklopeno pohořím Morava. Podle albánského sčítání lidu z roku 1989 tvoří Albánci 97,8 % obyvatel okresu, Makedonci 2 % a další méně než 0,2 %.
Obsah |
Historie
Neolitické zůstatky objevené na tomto místě napovídají, že bylo osídleno od 5. tisíciletí př. n. l. Doba měděná trvala od roku 3000 př. n. l. do roku 2100 př. n. l. a po ní následovala doba bronzová.
Ve středověkých dokumentech z roku 1280 je zmíněno město pojmenované ´Coviza´. Moderní město se datuje od konce 15. století, kdy Iljaz Hodža pod vedením sultána Mahmuta II. objevil Korçu. Osmanská okupace začala v roce 1440 a poté, jakou měl Hodža roli v obléhání Konstantinopole v roce 1453, získal titul ´Iljaz Bey Mirahor´.
Otomanská vláda nad Korçë trvala do roku 1912; ačkoliv se podle smlouvy ze San Stefana z roku 1878 plánovalo, že se město a jeho okolí stanou součástí Bulharského knížectví, smlouva z Berlína ze stejného roku vrátila území pod osmanskou vládu. Blízkost Korçë k Řecku, která hlásala, že veškeré ortodoxní obyvatelstvo jsou Řekové, vedla k tomu, že se o něj divoce bojovalo v balkánských válkách v letech 1912-1913. 6. prosince 1912 bylo město okupováno řeckými silami. Jeho začlenění k Albánii v roce 1913 bylo kontroverzní, protože Řecko ho považovalo za součást regionu nazývaného ´Severní Epirus´. Ovšem podle protokolu z Korfu podepsaného v roce 1914 mezi Řeckem a Albánií a podle etnografického průzkumu, který mu předcházel, bylo město zahrnuto do nově vytvořené autonomní zóny Severní Epirus, jejíž autonomní status ale nikdy nevstoupil v platnost.
Během raného období první světové války převzaly město 10. července 1914 řecké síly. Touto dobou první světová válka nikde jinde reálně nezačala. Ve skutečnosti předcházel tento akt o 13 dní rakousko-uherské ultimátum dané Srbsku. Jak první světová válka postupovala, bylo Korçë převzato Rakousko-Uherskem, pak opět Řeckem a konečně Francií, která okupovala Korçë v letech 1916-1920. Nakonec zůstalo součástí Albánie, jak určila Mezinárodní hraniční komise, která potvrdila poválečné hranice země.
V roce 1918 byla vyhlášena Republika Korçë. Měl to být předchůdce Republiky Pindus, která se měla stát autonomním vlašským nebo aromaniánským státem.
V meziválečném období se město stalo ohniskem komunistické agitace. Žil zde budoucí albánský diktátor Enver Hodža a byl jak žákem, tak učitelem v městské francouzské škole. Ilegální komunistické hnutí v Korçë se stalo základem Hodžovy Albánské strany práce.
V roce 1939 bylo Korçë okupováno italskými silami spolu se zbytkem země. Po vypuknutí řecko-italské války vstoupila v listopadu 1940 do města řecká armáda a město zůstalo pod řeckou nadvládou až do německého útoku v dubnu 1941. Po italském ústupu z války v roce 1943 bylo město okupováno do 24. října 1944 Německem.
Během okupace se město stalo hlavním centrem komunistického odporu vůči okupaci Albánie státy Osy. V roce 1941 byla v Korçë formálně prohlášena instituce Albánské strany práce - Komunistická strana. V roce 1944 byla po ústupu německých sil obnovena albánská vláda.
Území trpělo Hodžovým diktátorským režimem, stejně jako zbytek Albánie, ačkoliv je sporné, zda režim byl velký ve svém rozsahu. Hodža bojoval hlavně proti bohatým i přesto, že často bojovali proti nacistické a fašistické okupaci. Tisíce obyvatel Korçë byly poslány do koncentračních táborů nebo popraveni, protože nesouhlasily s Hoxhovým režimem. Stovky lidí uprchly do Bostonu v USA, kde se připojily k již existující albánské komunitě, která do onoho regionu emigrovala již dříve. Po roce 1990 bylo Korçë jedním z šesti měst, kde získala Nová demokratická strana všechny voliče. Oblíbené vzpoury v roce 1991 skončily pádem Hodžovy sochy.
Název
Korça se v ostatních jazycích nazývá různě: arománsky: Curceaua nebo Corceao; bulharsky: Korcha nebo Корче, Korche; řecky: Κορυτσά, Koritsá; italsky: Corizza; makedonsky: Горица, Gorica; turecky: Görice.
Kultura
Korçë bylo po staletí důležitým náboženským centrem ortodoxních křesťanů a muslimů. Je sídlem ortodoxního metropolitního biskupa a také vlastní velkou mešitu z 15. století. V Korçë a jeho okolí je také velká muslimská komunita bektašiů, jejichž hlavním centrem je turánské Tekke.
Během osmanského období se stalo jedním z center vzrůstající albánské identity. V roce 1887 zde byla založena první škola vyučující v albánském jazyce, po ní následovala v roce 1891 první albánská dívčí škola.
Vzdělání
Korçë je známo vysokým stupněm vzdělanosti svých středních škol, hlavně v oboru matematiky, fyziky, chemie a cizích jazyků. Některými z nich jsou: Shkolla e Mesme e Pergithshme "[ Raqi Qirinxhi]", "Themistokli Germenji", "Fakulta Preca ," "Gjuhet e Huaja", "Shkolla Bujqesore", atd. Studenti z těchto škol jsou hladce připraveni na vstup na nejlepší univerzity v Evropě a USA. Město je rovněž domovem univerzity Fan S. Noli, která nabízí několik programů v humanitních vědách, obchodu a vědě.
Hospodářství
Během 20. století získalo Korçë navíc ke své historické roli obchodního a zemědělského centra značné průmyslové postavení. Plošina, na které město leží, je vysoce úrodná a je jednou z hlavních albánských oblastí pěstování pšenice. Místní průmysl zahrnuje výrobu pleteného zboží, koberců, textilu, mletí mouky, pivovarnictví a rafinaci cukru. V blízkých horách, např. v Mborje-Drenove, jsou těženy zásoby hnědého uhlí.
Sport
- Fotbalovým klubem je KS Skënderbeu Korçë, albánský mistr z roku 1933. Skënderbeu Korçë
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |