Black-Friday-2019-06-Multimediaexpo.png

Italština

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání

Italština je románský jazyk, kterým mluví asi 70 milionů rodilých mluvčích, žijících převážně v Itálii.

Obsah

Rozšíření

Italština je úředním jazykem v Itálii, San Marinu a švýcarských kantonech Ticino a Grigioni. Je také po latině druhým oficiálním jazykem ve Vatikáně a v některých částech Slovinska a Chorvatska, kde jsou italské menšiny. Mluví jí také skupiny imigrantů v Lucembursku, USA, Venezuele, Brazílii, Argentině, Kanadě a Austrálii. Je také rozšířena na sousední ostrov Malta a v Albánii.

Nářečí

Mezi uznávané dialekty patří toskánský, piemontský, sardinský, abruzzský, apulský, umbrijský, lazijský, marchigianský, cicolansko-reatonsko-aqualský, moliský a další. Kromě nich se dá hovořit o dialektech i v souvislosti s každým městem.

Historie

Italština vznikla postupným vývojem z hovorové (vulgární) latiny. První texty, které mohou být označeny za italštinu, se datují na začátek 9. století (indovinello veronese, viz níže). Italština byl poprvé formalizována ve 14. století prací Dante Alighieriho, který smíchal jihoitalské dialekty se svojí rodnou toskánštinou. Moderní italština je postavena na toskánském dialektu. Ostatní dialekty mají samostatný vývoj z latiny, jsou však ovlivněny různými jinými jazyky podle dějin místa, kde se používají. Např. jihoitalské dialekty jsou silně ovlivněny španělštinou a (byť jen částečně) arabštinou. Základní změny v italském jazyce vůči latině jsou následující:

K těmto změnám docházelo postupně. Velmi pěkně je tento postup patrný při četbě italských středověkých a renesančních textů (Torquato Tasso, Dante Alighieri apod.).

Literární tvorba

Prvním textem zaznamenaným vulgární (tj. lidovou) italštinou literárního charakteru je tzv. veronská hádanka (indovinello veronese) z počátku 9. století. Jejím řešením není nic jiného než symbol psaní: bílé pole je nepopsaný list, černé semeno písmena a býci pero. Zní:

Se pareba boues, 
alba pratalia araba 
& albo uersorio teneba 
& negro semen seminaba.
Tlačil před sebou býky, 
oral bílé pole, 
držel bílý pluh
a zaséval černé semeno.

Abeceda a výslovnost

velké: А À B C D E É È F G H I Ì J K L M N O Ò P Q R S T U Ù V W X Y Z
malé: a à b c d e é è f g h i ì j k l m n o ò p q r s t u ù v w x y z
výslovnost: a a (přízv.) b k nebo č d e e (přízv.) e (přízv.) f g nebo dž nevyslovuje se i i (přízv.) j jen v ciz. sl. l m n o o (přízv.) p ku r s t u u (přízv.) v jen v ciz. sl. jen v ciz. sl. jen v ciz. sl. c nebo dz

Vzor

Slovní zásoba

Slovní zásoba vychází z latiny buď přímo, nebo zpětným přejímáním z jiných románských jazyků. Část slovní zásoby pochází i z germánských jazyků, je možné nalézt i vliv arabštiny apod.

Externí odkazy


Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace