Letná
Z Multimediaexpo.cz
Letná je pomístní název a jméno kopce stojícího u Vltavy severně od centra Prahy a čtvrti na tomto kopci, často též zkrácené označení nezastavěné části jeho vyvýšené planiny, která se nazývá Letenská pláň. Letná leží v jihozápadní části současné Prahy 7, na části katastrálních území Bubeneč a Holešovice (původně Bubny), a obvykle se k ní kromě parkové části počítá i zástavba na holešovickém (bubenském) úbočí kopce a na severní straně pláně až ke Stromovce. Letná bývá vyjmenovávána mezi 9 původními pražskými kopci. Území lze zhruba vymezit Vltavou na jihu, Badeniho ulicí na západě, Buštěhradskou dráhou a Stromovkou na severu a ulicí Dukelských hrdinů na východě.
Obsah |
Historie
Před osídlením
Původně se nazývala Leteň nebo Letná pole, název znamenal dobře sluněné místo. Svůj význam získala už ve středověku, kdy se tu nacházely vojenské tábory (habsburské, francouzské, pruské, švédské), v roce 1420 Zikmunda Lucemburského atd. Strategický význam pláně při každém obléhání Prahy tak bránil rozvoji nějakého stabilnějšího osídlení. Existuje hypotéza, že název vsi Letňany pochází od migrantů z Letné. Tato tradice se dochovala až do 20. století, v srpnu 1968 na Letenské pláni běžně přistávaly vojenské vrtulníky sovětské invazní armády.
V oblasti byly zejména vinice a zahrady, stavba jednoho z dávných viničných lisů (Weinpress) byla udržována i v moderní době, ale do dnešní doby se z ní dochovalo jen sklepení. V roce 1088 král Vratislav II. území Letné spolu s Bubny věnoval zakládací listinou Vyšehradské kapitule. První přímá zmínka o Letné pochází z roku 1261, kdy zde Přemysl Otakar II. měl korunovační hostinu. Dodnes se jedna z hlavních ulic v bubenečské části Letné jmenuje Korunovační.
V letech 1584–1593 byl vrch na příkaz císaře Rudolfa II. prokopán Rudolfovou štolou, která byla určena k zásobování rybníka v Královské oboře čerstvou vodou. Štola vede pod ulicemi Čechova a Nad štolou a celá stavba se víceméně dochovala dodnes, včetně domku západně od dnešního Štefánikova mostu. Stráň byla od Prahy velmi špatně dostupná, teprve ve 20. letech 17. století nechal Albrecht z Valdštejna prokopat Letenským hřbetem strmou cestu, tzv. Myší díru, v místech dnešní ulice Pod Bruskou.
Původní letohrádek Belvedere na Letné, který postavil hrabě Fr. Valdštejn v roce 1715, vyhodili do povětří Francouzi roku 1742. Pražané pak podle něj pojmenovali nejméně pět dalších staveb, mezi nimi Letohrádek královny Anny, dva hotely a jednu kavárnu. Do roku 1860 měl na Letné vinici baron Jakub Wimmer, od roku 1860 byla stráň a pláň přeměňována na park podle francouzských vzorů.
Osídlení, modernizace, doprava
Roku 1830 v těsné blízkosti Letné byla ukončena Lánská koněspřežka, historicky druhá železnice v zemi, roku 1831 Chotkova silnice propojila Letnou s Malou Stranou. Teprve koncem 19. století začala být Letná soustavněji osidlována, a to zejména od východu, od Holešovic, a od severu, od Bubenče. Výstavba pokračovala v meziválečném období v první polovině 20. století. V roce 1884 byla po jihozápadním úpatí zavedena linka pražské koňky, od 8. září 1898 elektrifikovaná. V roce 1891 se nedaleko konala Jubilejní výstava, v jejímž rámci kromě samotného Bubenečského výstaviště u severního úpatí vznikla na jižním úbočí první pražská lanová dráha, navazující na linku koňky (lanovka jezdila do roku 1916 a v letech 1926–1935 v její trase jezdily pohyblivé schody). V rámci výstavy roku 1891 byla také postavena severojižním směrem přes pláň a Oveneckou ulicí první česká elektrická dráha, roku 1893 na severním konci prodloužená západním směrem k Místodržitelskému letohrádku, roku 1900 byl provoz elektrické dráhy zastaven. 2. července 1900 vznikla tramvajová trať kolem Vltavy pod Letnou, z Malé Strany do Holešovic. Od 21. listopadu 1908 jezdí tramvaj přes Letenskou pláň, Od 30. ledna 1910 jezdila tramvaj Chotkovou silnicí a od 31. května 1912 Badeniho ulicí. Jednosměrná tříkolejná tramvajová smyčka Špejchar byla zprovozněna současně s novou linkou metra A 13. srpna 1978 pod vlivem koncepce, v níž tramvaje měly hrát zejména roli napaječů na metro, k pravidelné dopravě sloužila jen do roku 1991. Do léta 2005 zde denně stávala operativní záložní tramvaj z vozovny Vokovice. 17. února 1982 se stala u vjezdu do smyčky vážná dopravní nehoda, kdy v důsledku převrácení tramvaje, která najela plnou rychlostí na chybně přestavenou výhybku, následkem bylo 7 mrtvých a 12 těžce zraněných.
Shromáždění, sport, zábava
Postupem času se z nezastavěné plochy Letenské pláně stalo důležité shromažďovací, zábavní a rekreační místo celé Prahy; již koncem 19. stolení a zejména pak ve 20. století se zde nacházela některá významná sportoviště, například také první pražská dostihová dráha, býval zde i dřevěný fotbalový stadion Slavie Praha. Kromě toho se zde konaly vojenské přehlídky, manifestace, zejména každoroční prvomájové průvody, ale i protestní demonstrace. Ve dnech 25. i 26. listopadu 1989 se zde shromáždilo téměř 800 000 lidí a tyto dny se staly zlomovými v Sametové revoluci, protože jako první z masových shromáždění toho týdne byly přenášeny přímým přenosem Československé televize. 21. dubna 1990 zde sloužil koncelebrovanou mši papež Jan Pavel II. při své první návštěvě Československa. Místo také občas slouží též coby stanoviště pro pořádání cirkusových představení. Pořádají se zde také přehlídky modelářské činnosti, dětské drakiády a jiné podobné společenské akce náročné na volný prostor. Velká plocha Letenské pláně ostatně dodnes láká mnohé amatérské sportovce ke sportovním hrám všeho druhu (fotbal, lakros, vybíjená, tenis, badminton apod.). Dnes je Letenská pláň vnímána spíše jako rekreační oblast, přehlídky či demonstrace se zde konají již velmi zřídka.
Významné objekty
Uliční síť
Páteř letenské komunikační sítě tvoří ve východozápadním směru ulice Milady Horákové, která se na Letenském náměstí štěpí do dvou směrů: v přímém směru pokračuje Veletržní ulice s provozem automobilů, mírně doprava se od ní odchyluje spolu s tramvajovou tratí odchyluje pokračování ulice Milady Horákové. Od Veletržní se pak o něco dále v podobném úhlu odděluje doleva Strojnická ulice, jednosměrná ve směru od Pražského výstaviště. Na Letenské náměstí z jihu vyúsťuje Letenský tunel, na protější straně křižovatky je hlavním tahem Korunovační ulice, která míří severozápadním směrem do nitra Bubenče. Jihovýchodní strání k budovám Národního technického muzea pozvolna stoupá Kostelní ulice. Na východě letenský kopec ohraničuje severojižním směrem ulice Dukelských hrdinů, vedoucí z nábřeží kapitána Jaroše k Pražskému výstavišti, na západě vede severojižním směrem z pláně do údolí Badeniho ulice a na ni navazující ulice Chotkova a pro pěší strmá Myší díra, tedy ulice Pod Bruskou.
Zástavba ve východní a severní části
Ve východní a severní části Letné byly postaveny v souvislých blocích městské domy. Kostelní ulice se jmenuje podle kostela sv. Klimenta, postaveného v letech 1659–1677 na místě původní románské goticky přestavěné stavby z doby před 13. stoletím, která shořela roku 1603. Část zastavěné stráně je charakteristická tupými i ostrými úhly ulic, parcel i domů. Letenská secese je přehlídkou mnoha různých směrů secesní architektury, od romantismu po purismus. Několik novorenesančních domů zde postavil architekt Jan Zeyer. V roce 1888 byla dostavěna novorenesanční letenská vodárenská věž v Korunovační ulici. V roce 1913 přestala sloužit vodárna, v letech 1977–1978 byl zrušen i vodojem a přečerpávací stanice, dnes jsou ve věži klubovny a čajovna. Historizující sokolovna ve Strojnické ulici je z roku 1906. Na rohu ulice Dukelských hrdinů a Kostelní stojí novorenesanční pražské Městské lázně z roku 1904. V meziválečném období přibyly funkcionalistické stavby, například Veletržní palác (1928) na východním úpatí a bytové domy Zemské banky (1939) s prodejnou Baťa a kinem Oko na východním úbočí Letné. Architekti Josef Havlíček a Otto Kohn a Karel Kohn jsou autory funkcionalistických šestipatrových železobetonových obytných domů „Molochov“ s keramickým obkladem, plochou střechou a ustupujícím posledním patrem, v ulici Milady Horákové č. o. 72–96 z let 1936–1938. Konstruktivistická pošta v ulici Milady Horákové pochází z roku 1930.
Na východní straně Letenské pláně sídlí v konstruktivistické budově z let 1935–1939 zvané kachlíkárna Ministerstvo vnitra České republiky i s novou dostavbou. V těsném sousedství se nachází i Národní technické muzeum a Národní zemědělské muzeum, rovněž z konce 30. let 20. století. V této části pláně se zanořuje Letenský tunel, který od 26. září 1953 spojuje pláň s nábřežím Edvarda Beneše, nábřežím kapitána Jaroše a Štefánikovým mostem. Po druhé světové válce také vzniklo západně od muzeí Gymnázium Nad Štolou (1961–1963).
Na severní straně pláně se nachází sportovní areál, jemuž dominuje stadion Sparty Praha. V současné době se jmenuje AXA Arena. Před 2. světovou válkou zde byl i stadion Slavie. V dřevních dobách dostihového sportu bývala na Letné i dostihová dráha. Na severu Letné, v těsném sousedství s Buštěhradskou dráhou a Stromovkou, se nachází Akademie výtvarných umění v Praze (dokončena 1902). Nedaleko, směrem k Bubenči, se nachází novogotický Místodržitelský letohrádek, jehož historie sahá k roku 1261.
Letenská pláň
Hlavními součástmi Letné, kromě domovní zástavby, jsou Letenská pláň a Letenské sady. Původ Letenských sadů je kladen do roku 1860. V jihovýchodní části Letné se nachází od roku 1960 významná, avšak chátrající architektonická památka, tzv. Bruselský pavilon, respektivě jeho restaurační část, přemístěná z výstavy Expo 58. Do roku 1990 sloužila jako restaurace, po rekonstrukci slouží od roku 2001 jako kanceláře reklamní agentury. V místech bývalé horní stanice letenské lanovky a bývalého depa a výchozí stanice Křižíkovy letenské tramvaje z roku 1891 stojí novorenesanční Letenský zámeček z roku 1863 s komplexem restaurací. U zámečku stojí budova novorenesančního kolotoče, který byl původně pavilonem výstavy roku 1891 a v roce 1894 byl přemístěn na nynější místo; v roce 1994 z něj byl ukraden původní orchestrion. V letech 1949–1955 byl na jižní hraně pláně, s výhledem na Prahu, v rámci Stalinova kultu osobnosti budován Stalinův pomník, známý pod lidovým názvem Fronta na maso. Slavnostně odhalen byl 1. května 1955, zbourán v listopadu 1962. Prostory pod pomníkem sloužily po roce 1989 krátce jako rockový klub označovaný názvem Prostory pod Stalinovým pomníkem, vysílalo odtud i jedno z prvních českých soukromých radií, Radio Stalin, později přejmenované na Radio 1. Od roku 1991 stojí na původním podstavci pomníku pohyblivý metronom sochaře Vratislava Nováka z roku 1991, postavený zde v rámci Všeobecné československé výstavy. Na podzim roku 1999 před senátními a komunálními volbami vlál na podstavci obří billboard ODS s portrétem Václava Klause v silně nadživotní velikosti. V roce 2000 se konala veřejná soutěž na využití prostoru po pomníku, zvítězila společnost Underwater World Oceanarium s návrhem oceanária. V severozápadní části Letenské pláně je budována mimoúrovňová křižovatka tunelového komplexu Blanka na Městském okruhu, který touto oblastí povede pod zemí. V západní části Letenské pláně byla plánována výstavba nové budovy Národní knihovny a v souvislosti s ní zrušení tramvajová smyčka Špejchar a přilehlého parkoviště autobusů. Koncem 30. let zpracoval architekt Josef Gočár plán zastavění Letné, který však nebyl realizován.
Západní část
Na jihozápadní straně Letenské pláně stojí od roku 1898 novobarokní Hanavský pavilon, který byl původně také součástí Jubilejní výstavy v roce 1891. Od roku 1971 slouží jako restaurace. Patří k němu i vyhlídková terasa.
Naproti tramvajové smyčce Špejchar je několik menších vil z přelomu 19. a 20. století, část ve značně zchátralém stavu, z nichž některé už demolici podlehly a další čeká kvůli nové výstavbě, například tunelu Blanka. V sousedství tramvajové smyčky je blok domů, z nichž rohový dům Milady Horákové č. o. 95 je bývalá legendární restaurace Na Špejchaře, původně zájezdní hostinec z poloviny 19. století, a je od roku 1991 užíván jako misijní dům mormonskou církví. Ze zadní strany téhož vilového bloku je významné zejména velvyslanectví Izraele, které do režimu v oblasti zasahuje zejména bezpečnostními opatřeními, například částečným trvalým uzavřením ulice Na Špejcharu. V ulici Na Špejcharu má své pražské sídlo též Obec křesťanů. V jihozápadní části Letenské pláně jsou Letenské sady, na bývalé baště sv. Máří Magdaleny Kramářova vila (postavena 1908–1914) a skalnatá přírodní památka Letenský profil a zbytky barokního opevnění Prahy, navazuje bývalá bašta sv. Tomáše, nyní zastavěná vilami. Původně Letenský hřbet pokračoval dále k dnešním Chotkovým sadům, Královské zahradě a Mariánským hradbám, ale zčásti ho oddělily dva dopravní průkopy: nejprve tzv. Myší díra (proražená po roce 1620 na popud Albrechta z Valdštejna), a později Chotkova silnice (1831).
Nábřeží
Po jižním úpatí Letné vede nábřeží Edvarda Beneše a nábřeží kapitána Jaroše, které s centrem Prahy spojují Štefánikův a Čechův most. Na nábřeží stojí přemístěná Kaple svaté Máří Magdaleny, bývalá Občanská plovárna (dříve nazývaná též Plovárna pod Letnou) a v místech bývalé vojenské plovárny, na okraji Malé Strany, nynější budova vlády nazývaná podle původního určení Strakova akademie.
Reference
Externí odkazy
- Václav Kostlán: Článek o Letné a její historii, BEGIN, 25. 12. 2002
- Václav Kostlán BEGIN: Letná - povídání o letenských ulicích a domech
- Budoucí mimoúrovňová křižovatka Letná, neoficiální stránky o stavbě Městského okruhu
- Ivan P. Muchka: Letenská pláň a její genius loci, 16. 5. 2006
- Zachraňme Letnou, aktivistické stránky obsahující mnoho článků o projektech na Letné
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |