Montelupich

Z Multimediaexpo.cz

Montelupich - vězení v Krakově na ulici Montelupich, původně vojenská kasárna založená v domě patřícím od 16. století italské bankéřské rodiny Montelupichů. V roce 1905 zde Rakušané umístili vojenský soud (dříve na Wawelu) a později vězení.

Druhá světová válka

Během 2. světové války se zde nacházelo vězení bezpečnostní policie a bezpečnostní služby pro krakovskou oblast (Der Kommandaeur der Sicherheitspolizei und des SD in Distrikt Krakau - Polizeigafängnis Montelupich.[1]) Pod nacistickou nadvládou fungovalo vězení od září 1939 do 16. ledna 1945. Celkově jím prošlo okolo 50 000 osob [2]), převážně Poláků a Židů.

V tomto období byl Montelupich věznicí Gestapa, zároveň zde však byli vězněni lidé, čekající na trest smrti a osoby určené k transportům do koncentračních táborů (zejména Auschwitz - Birkenau a Płaszów). Od roku 1941 se stal díky nutnosti potlačit sílícího odbojové hnutí rovněž místem výslechů (do té doby výslechy Gestapa probíhaly pouze vjeho hlavním sídle na ul. Pomorska 2).

Oficiální kapacita věznice - 860 osob - byla téměř od počátku války výrazně překračována (vyplývá to mj. z počtu doručených balíčků v období Vánoc - v roce 1941 jich bylo 1100 a v roce 1943 dokonce 1800.[3])

Popravy vězňů probíhaly jak přímo v samotném vězení (přímo na nádvoří) tak i mimo něj např.[4]:

Mrtvoly Poláků byly pravděpodobně pohřbívány do masového hrobu na Rakowickém hřbitově v Krakově. Osoby židovského původu byly pohřbívány nejprve na starém židovském hřbitově v Płaszowě, později do masových hrobů přímo v tamějším koncentrační táboře.

V období od září 1939 do ledna 1945 se podle neúplně dochované dokumentace uskutečnilo 20 pokusů o útěk. Pouze 4 z nich byly úspěšné, u dalších 2 se podařilo útéct pouze části prchajících.[5] Trestem za pokus o útěk byla ve vetšině případů smrt.

Po roce 1945

Po roce 1945 bylo na Montelupichu vězení polského UB (Urząd Bezpieczeństwa - obdoba našeho StB) a sovětského NKVD. V tomto období prošlo vězením několik tisíc Poláků, zejména členů Zemské armády a antikomunistické organizace WiN (Wolność i Niezawisłość - Svoboda a nezávislost). Mnozí z nich byli vyvezeni do koncentračních táborů v SSSR. Ke konci 40. let zde byly vykonávány rozsudky na nacistech odsouzených ktrestu smrti v rámci tzv. prvního osvětimského procesu.

V současné době se v budově nachází krakovská vazební věznice.[6]

Reference

  1. Pilichowski, Cz.: Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945, Warszawa 1979, s. 250.
  2. Pilichowski, Cz.: Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945, Warszawa 1979, s. 250-251.
  3. Pilichowski, Cz.: Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945, Warszawa 1979, s. 251.
  4. Pilichowski, Cz.: Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945, Warszawa 1979, s. 251-252.
  5. Pilichowski, Cz.: Obozy hitlerowskie na ziemiach polskich 1939-1945, Warszawa 1979, s. 252.
  6. http://www.sw.gov.pl/index.php/aktualnosci/more/1158