Noreena Hertzová

Z Multimediaexpo.cz

Prof. Noreena Hertzová (* 24. září 1967 v Londýně) je anglická ekonomka, autorka několika studií a aktivistka. Je specialistka na investiční bankovnictví a ruskou ekonomiku. Současně je přední expert na (ekonomickou) globalizaci.

Obsah

Život

Noreena Hertzová je pra-pravnučkou britského rabína Josepha H. Hertze. Narodila se a vyrůstala v Londýně. Navštěvovala Westminsterskou školu, londýnskou University College a Whartonovu školu v Pensylvánii v USA. Její matka, módní návrhářka a feministka, Leah Hertzová, zemřela na rakovinu, když jí bylo 20. Po návratu do Velké Británie dokončila doktorát (PhD) na King's College na Universitě v Cambridge. Poté odešla na pozvání profesora z Whartonu do Ruska pracovat pro Světovou banku. Sehrála roli při sestavování ruské burzy a jako poradce ruské vlády na jejích privatizačních programech. Její rozčarovaná a velmi kritická doktorandská práce na Cambridge, Russian Business Relationships in the Wake of Reform („Ruské poreformní obchodní vztahy“) z roku 1996 rozehnala mýtus o úspěšném ruském přechodu k tržní ekonomice. Poté vrhla svou pozornost na mírový proces na blízkém východě, kde vedla čtyřicetičlenný výzkumný tým Palestinců, Izraelců, Jordánců a Egypťanů. Od roku 2006 se stává čestným členem a ředitelem Cambridge's Judge Business School (Rozhodčí obchodní škola při Cambridge). Během roku 2005 Hertzová též sloužila semestrální profesuru na holandské Univerzitě v Utrechtu. Byla označena za „mladou globální vůdkyni zítřka“ Světovým Ekonomickým Fórem roku 2004. Roku 2001 ji časopis Management Today nominoval mezi nejvýznamnějších 35 žen pod 35 let[1].

Politika

Tím, jak otevřeně poukazuje na úskalí kapitalismu, je Hertzová považována za středo-levicově smýšlející, spíše než levicová Naomi Kleinová, s kterou je občas porovnávána.

Dílo

Noreena Hertzová publikovala několik studií na téma globalizace a Rusko. Též sepsala několik populárních knih ze své zkušenosti z práce pro Světovou banku. Její práce zahrnuje:

Knihou Plíživý převrat si získala širší věhlas. Poukazuje v ní na tendence globalizace a chování nadnárodních společností vzhledem ke státu a spotřebiteli. Dokazuje, že myšlenka vše-řešící tržní ekonomiky má svá úskalí. Všímá si, jak vlády států nadnárodním korporacím čím dál více ustupují a jejich role se omezuje jen pro zajištění legislativy a podmínek pro jejich podnikání, kdy tradiční funkce pro zajištění občanů ustupují do pozadí; a naopak - nadnárodní společnosti pomocí svých podpůrných programů čím dál více zasahují do života občanů-spotřebitelů, čímž si zajišťují stále důležitější reputaci. Ukazuje, že prosazování změn u korporací (pomocí bojkotování výrobků, které tyto vyrábějí) je mnohem racionálnější a rychlejší instrument pro zjednání nápravy, než klasickými legislativními kroky.

Související odkazy

Reference

  1. Článek na stránkách Cambridge Judge Bussines School

Externí odkazy