Ostružná (okres Jeseník)

Z Multimediaexpo.cz


Obec Ostružná (dříve též Spornava, Špornava, něm Spornhau) se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 163 obyvatel.

Obsah

Historie

Vesnice Ostružná byla založena roku 1561 za Václava ze Zvole na jeho kolštejnském panství. Původní německý název vsi byl Sparrenhau a odkazoval k rubání klád - ves měla od založení především dřevařský charakter. Až později z něj vzniklo Spornhau, což bylo později v 19. století, když vznikl český název, mylně vztaženo ke slovu Sporn = ostruha. Brzy po založení byla ve vsi dědičná rychta, kostel a (luteránská) fara, která ovšem za třicetileté války zanikla. Ostružná zůstala součástí kolštejnského panství po celou dobu, kdy se střídali jeho majitelé - po Zvolských to byl v letech 1570-1581 Karel starší ze Žerotína, po něm Bruntálští z Vrbna, v letech 1615-1621 Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu a poté až do 20. století Lichtenštejnové. V roce 1784 byla ve vsi založena římskokatolická lokální kuracie, později povýšená na faru, a o deset let později byl dokončen nový kostel svatých Tří králů[1]. Nejvýznamnějším hospodářským odvětvím obce bylo lesnictví - odsud byly spravovány rozsáhlé lesy kolštejnského panství, které po první pozemkové reformě přešly do majetku státu - a navazující dřevařská výroba. Významná pro rozvoj Ostružná byla rovněž dopravně výhodná poloha pod Ramzovským sedlem, kterým vedle silnice vedla od roku 1888 rovněž železniční trať. Nacházela se tu také jediná továrna na zinkové barvy v Rakousko-Uhersku. Původní obyvatelé obce byli vesměs německé národnosti, teprve za první republiky zde vznikla česká menšina tvořená zejména drážními zaměstnanci. Po odsunu Němců po roce 1945 byla dosídlena jen částečně a dnes tu žije jen zlomek předválečného počtu obyvatel. Zemědělské pozemky převzal roku 1949 státní statek v Branné a rovněž správa státních lesů byla centralizována, což vedlo ke ztrátě zaměstnání v místě. Od počátku obecního zřízení roku 1850 byla Ostružná samostatnou obcí, jejíž osadou byl Petříkov a od roku 1960 rovněž Ramzová. Od 1.července 1975 byla celá obec připojena k Branné, ale 23. listopadu 1990 se opět osamostatnila. Vedle lesnictví se v Ostružné začal ve 20. století, a zejména v posledních dvaceti letech, rozvíjet cestovní ruch. Obec se tak stala významným zimním sportovním střediskem. Jak v samotné Ostružné, tak i v Ramzové a Petříkově vznikly rozsáhlé lyžařské areály.

Správní vývoj[2]

místní části Ostružná a Petříkov 1848 markrabství moravské, kraj olomoucký, panství Kolštejn

  • od 1. ledna 1850 do roku 1855 markrabství moravské, politický okres Šumperk, soudní okres Staré Město
  • od roku 1855 do roku 1868 markrabství moravské, smíšený okres Staré Město
  • od roku 1868 do 30. listopadu 1928 markrabství moravské / země moravská, politický okres Šumperk, soudní okres Staré Město
  • od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Šumperk, soudní okres Staré Město
kromě: (20. listopad) 1938-1945 říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Mährisch Schönberg, Amtsgericht Mährisch Altstadt

místní část Ramzová 1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví

  • od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
  • od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Frývaldov
  • od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
  • od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Frývaldov (od 1947 Jeseník)
kromě: (20. listopad) 1938-1945 říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Freiwaldau

celá obec Ostružná

Vývoj počtu obyvatel[3]

Celá obec Ostružná

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1126 998 1011 947 969 874 878 403 230 195 143 123 154[p 1]
  1. ↑ z toho: 135 Čechů, Moravanů a Slezanů, 11 Slováků, 3 Němci; 50 řím.kat., 2 čsl.hus., 1 pravosl., 80 bez vyzn.

Část obce Ostružná

Rok 1834 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 627 638 580 627 584 625 544 560 314 171 163 118 97 119

Církevní správa[4]

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadají:

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku. Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící.

Členění obce

Části obce

Základní sídelní jednotky

  • Ostružná
  • Petříkov
  • Ramzová

Katastrální území

  • Ostružná (1884,90 ha)
  • Petříkov u Branné (623,53 ha)

Název

  • Česky Ostružná (1869-1910 též Spornava), německy Spornhau.
  • Česky Ramzová, německy Ramsau.

Pamětihodnosti

  • římskokatolický farní kostel sv. Tří králů, pozdně barokní stavba z roku 1794
  • Boží muka


Ostružná | Petříkov | Ramzová

Reference

  1. ↑ Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 585-586
  2. ↑ Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003
  3. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 33; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977
  4. ↑ Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ostružná (okres Jeseník)
  Města a obce okresu Jeseník  

Bělá pod Pradědem • Bernartice • Bílá Voda • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník • Jeseník • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně • Mikulovice • Ostružná • Písečná • Skorošice • Stará Červená Voda • Supíkovice • Uhelná • Vápenná • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice • Zlaté Hory • Žulová

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ostru%C5%BEn%C3%A1_(okres_Jesen%C3%ADk)“