V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Bernartice (okres Jeseník)

Z Multimediaexpo.cz


Obec Bernartice (německy Barzdorf) leží v okrese Jeseník. Má 929 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 2851 ha. Je to řadová ves sledující tok Vojtovického potoka. Ve vzdálenosti 19 km jižně leží město Jeseník, 35 km jižně město Vrbno pod Pradědem, 46 km jižně město Šumperk a 51 km jižně město Bruntál. Bernartice se nacházejí na hranici s Polskem.

Obsah

Historie

Bernartice jsou zmiňovány poprvé roku 1284 jako Bernhardi villa v obvodu otmuchovského hradu patřícího vratislavskému biskupovi (archaický půdorys kostela však naznačuje větší stáří). Název je později zaznamenán jako Bertholdis villa (1291, 1305), německy Bertholdisdorf (1420), což se postupně přeměnilo na Barzdorf. V obci jsou stopy osídlení již z doby kamenné, avšak samotná, původně značně velká - 75 lánů - lesní lánová ves vznikla patrně až kolonizační aktivitou biskupů podél Vojtovického potoka. Na jihu na ni plynuje navazuje Buková a na severu Dziewiętlice. Ves byla pojmenována po svém lokátorovi Bernardovi nebo Bertoldovi. Již roku 1305 se zde připomíná kostel, roku 1579 pak římskokatolická fara. Ves zůstala v držení vratislavských biskupů až do konce patrimoniální správy roku 1850, nejprve v rámci panství Frýdberk (nyní Žulová), pak Jánský Vrch. Toto panství se po rozdělení Slezska roku 1742 stalo součástí rakouské (české) části Nisského knížectví v rámci Rakouského Slezska[1]. Bernartice značně trpěly událostmi třicetileté války, kdy se v ní střídavě usadila vojska obou stran, a morem roku 1633, který zanechal v obci jen 13 obyvatel; ještě roku 1650 bylo z 26 lánů 20 pustých, zanikly zdejší rybníky i olejny. Mor udeřil opět roku 1713, přesto nabyla ves v průběhu 18. století opět na významu. Jako v jiných vesnicích Jesenicka bylo v Bernarticích bohaté dědičné fojtství (původně zřejmě věnované lokátorovi), zmiňované již v roce 1305 a zapisované do zemských desek jako samostatný statek. Zatímco pozemky biskupského tzv. Horního dvora byly roku 1579 rozprodány obyvatelům, Dolní dvůr s řadou pozemků zůstal ve vlastnictví fojtů, kteří se často střídali. Přímo na pozemcích fojství vznikla kolem roku 1782 osada Pavlinka.[2] V polovině 19. století byl majitelem fojtství Josef Latzel, který založil jeden z prvních cukrovarů ve Slezsku (ovšem v Horních Bernarticích na pruské straně) a v roce 1848 se stal za zdejší kraj poslancem ústavodárného Kroměřížského sněmu. Jeho potomkům fojtský velkostatek patřil ještě za první pozemkové reformy, kterou přežil prakticky v nezměněném rozsahu. Základem hospodářství obce zůstalo zemědělství, i když zde fungovala od roku 1892 továrna na zápalky a po I. světové válce výroba čisticích a pracích prostředků. Roku 1896 byly Bernartice napojeny na lokální železnici z Dolní Lipové směrem do Německa a o rok později byla vybudována její odbočka z Bernartic do Javorníka. Po II. světové válce a odsunu Němců menší průmyslové podniky a provozy zanikly, zachováno a rozvíjeno bylo jen zemědělství. JZD v Bernarticích bylo z největších v oblasti a v roce 1974 k němu byla připojena další okolní družstva, takže ke konci socialistické éry obhospodařovalo 4117 hektarů zemědělské půdy. Pro zaměstnance JDZ bylo postaveno i menší sídliště. V roce 1959 proběhla úprava hranic s Polskem a katastr Bernartic se zmenšil z 1917 ha na 1866 ha. K obci Bernartice od počátku přináležely osady Buková a Horní Heřmanice s vlastními katastry. Na katastru Bernartic se dále nalézaly:

  • na východ od vsi, po stranách Gotartovického potoka, ves Gotartovice (něm. Gotthardsdorf). Ta vznikla parcelací panského dvora roku 1780 a byla nazvána podle vratislavského biskupa Gottharda Philippa Schaffgotsche. Roku 1836 měla 10 domů a 66 obyvatel a roku 1930 9 domů a 35 vesměs německých obyvatel, po II. světové válce však zanikla.
  • na západ zmíněná osada Pavlinka (něm. Paulinaburg). Tuto osadu s pivovarem, palírnou a mlýnem založila Pavlína Rustová, manželka ředitele biskupských statků, krátce poté, co roku 1779 koupila statek bernartického fojství. Osada měla roku 1836 20 domů a 110 obyvatel a roku 1930 17 domů a 65 německých obyvatel. Ani ona nepřečkala poválečné vylidnění a nyní z ní ní nyní zbývá jen jedna budova.

Správní vývoj[3]

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, panství Jánský Vrch + lenní fojtství Bernartice

  • od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Javorník,
  • od roku 1855 do roku 1868 vévédství slezské, smíšený okres Javorník,
  • od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Javorník
  • od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Javorník
(kromě: (20. listopad) 1938-1945 říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau)

Vývoj počtu obyvatel[4]

Celá obec Bernartice

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 3057 3369 3063 2951 2810 2623 2631[p 1] 2408 1318 1200 1188 1067 898 884 911[p 2]
  1. ↑ z toho: 71 Čechoslováků, 2520 Němců; 2592 řím. kat., 22 evang., 11 čsl., 6 bez vyzn.
  2. ↑ z toho: 766 Čechů, Moravanů a Slezanů, 60 Slováků, 8 Němců, 4 Poláci; 217 řím. kat., 1 čsl. hus., 10 evang., 6 pravosl., 525 bez vyzn.

Část obce (osada) Bernartice

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1617[p 1] 2136 2320 2085 2046 2005 1875 1919[p 2] 860 802 814 722 751 797
  1. ↑ bez Pavlinky a Gotartovic 1436
  2. ↑ z toho: 61 Čechoslováků, 1824 Němců; 1888 řím. kat., 22 evang., 10 čsl., 6 bez vyzn.

Církevní správa[5]

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá obec do farnosti Bernartice (s farním kostelem sv. Petra a Pavla), která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské a je dlouhodobě administrována excurrendo z Vidnavy. Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Javorníku. Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nalézá rovněž sídlo farnosti pro pravoslavné věřící.

Členění obce

Části obce

Základní sídelní jednotky

  • Bernartice
  • Buková
  • Horní Heřmanice

Katastrální území

  • Bernartice u Javorníka (1865,68 ha)
  • Buková u Bernartic (590,38 ha)
  • Horní Heřmanice u Bernartic (395,66 ha)

Zajímavosti

  • Římskokatolický farní kostel sv. Petra a Pavla (původně zasvěcen P. Marii). Jádro budovy a portál je v přechodném románsko-gotickém slohu ze 3. čtvrtiny 13. století, vzhled kostela však byl vícekrát změněn, zejména přístavbou barokní věže v letech 1711–1712 a kaple sv. Hedviky a vstupní haly roku 1871. V kostele se nachází renesanční epitaf Bartoloměje Oerta z roku 1571 a náhrobek faráře Adama Merkela z doby po roce 1600. Kulturní památka.[6][7]
  • Okolo kostela hřbitov obklopený zdí[8] s mohutnou klasicistní branou,[9] menší brankou a edikulou. Na něm hrob a památník obětem pochodu smrti (kulturní památka) a novorenesanční hrobka rodiny Latzelů.[10]
  • Pozdně barokní zámeček vzniklý z bývalé budovy fojtství koncem 18. století, s romantickou "tyrolskou" přístavbou bočního křídla z 2. poloviny 19. století.
  • Boží muka z 1. poloviny 19. století, na rozcestí cest na Bernartice, Javorník a Vidnavu.[11]

Významné osobnosti

V Bernarticích se narodil kartograf Josef Jüttner (1775–1848). Byl tvůrcem prvního plánu Prahy vytvořeného na geodetickém základu.

Název

  • Česky Bernartice (1869 Bernatice), německy Barzdorf, polsky Bernarcice.
  • Česky Buková, německy Buchsdorf.
  • Česky Horní Heřmanice (1869 Horni Heřmanice ), německy Oberhermsdorf (1890 Ober Hermsdorf).

Reference

  1. ↑ Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 862
  2. ↑ Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 868
  3. ↑ Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 974-975
  5. ↑ Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 862; Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999
  6. ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, I. díl. Praha : Academia, 1994. ISBN 80-200-0473-2. S. 41-42.  
  7. ↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=61
  8. ↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=272
  9. ↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=273
  10. ↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=380
  11. ↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=379

Externí odkazy


  Města a obce okresu Jeseník  

Bělá pod Pradědem • Bernartice • Bílá Voda • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník • Jeseník • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně • Mikulovice • Ostružná • Písečná • Skorošice • Stará Červená Voda • Supíkovice • Uhelná • Vápenná • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice • Zlaté Hory • Žulová

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Bernartice_(okres_Jesen%C3%ADk)“