Stará Červená Voda

Z Multimediaexpo.cz


Obec Stará Červená Voda (něm. Alt-Rothwasser, Altrothwasser) se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký. Ke dni 1. 1. 2010 zde žilo 665 obyvatel.

Obsah

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1291, avšak v listině, která popisuje stav v letech 1266-1268. Tehdy se označuje jako "Rutta aqua", tj. Rudá či Červená Voda (přívlastek Stará získala až ve 2. polovině 16. století po založení Nové Červené Vody. Německá podoba Rotin Wasser se připomíná poprvé roku 1373. Název Červené Vody - podobně jako u blízké Černé Vody a Bílé Vody - odkazuje na barvu toku nebo spíše na barvu jeho dna. Ves sleduje ostatně tok Červeného potoka. Jednalo se tehdy o poměrně velkou vesnici - 60 lánů -, avšak buď se původní kolonizační záměr zcela nezdařil, nebo Červenou Vodu později postihla nějaká pohroma, neboť na počátku 15. století je označována jako zpola pustá. Již roku 1305 je zmiňováno zdejší zákupní fojtství. Z jeho majetku, soustředěného kolem tzv. Dolního dvora, se postupně vyvinul samostatný statek Dolní Červená Voda. Většina vsi však zůstala v majetku vratislavských biskupů a byla spravována nejdříve z Otmuchova, později z Vidnavy. S Vidnavou pak byla Červená Voda koncem 15. století zastavována. Nakonec tvořila součást panství Jánský Vrch. Zdejší kostel zasvěcený Božímu tělu pochází (podle analýzy stavby) z 13. století a výslovně se připomíná roku 1305. Oproti tomu fara se poprvé zmiňuje až roku 1579, ačkoli pravděpodobně existovala i ve středověku. V té době držel její patronát opat cisterciáckého kláštera v dolnoslezském Jindřichově (dnes Henryków). Ves utrpěla průchody vojsk za třicetileté války a opět tábořením vojsk za slezských válek roku 1759. Po rozdělení Slezska roku 1742 se ocitla na rakousko-pruské hranici. Stará Červená Voda byla především zemědělskou obcí. Specialitou bylo zdejší ovocnářství a včelařství. Zemědělské produkty se zpracovávaly (v pivovarech a palírnách) ve fojtských dvorech v Dolní a Nové Červené Vodě. Velkou část rozlehlého katastru zabíraly lesy, zejména v Nové Červené Vodě. Těžba nerostů, rozšířená na Jesenicku od počátku 19. století, se rovněž týkala především okrajových částí obce: kaolín se těžil v Dolné Červené Vodě, kamenolomy se nacházely v Nové Červené Vodě. Po zániku patrimoniální správy roku 1850 bylo zavedeno obecní zřízení. Stará, Nová a Dolní Červená Voda vytvořily společně obec s názvem Červená Voda, ale od konce 19. století se začal používat název její největší části, Staré Červené Vody, což trvá dodnes. Po roce 1945 a odsunu původních německých obyvatel se v obci vedle zemědělství udržel jen kamenický průmysl (zpočátku zde působila Zlínská akciová společnost firmy Baťa). I ten byl však postupně redukován a nakonec zde zbyl jen lom na žulu, otevřený v Nové Červené Vodě roku 1970. Zemědělské pozemky byly postupně soustředěny do místního jednotného zemědělského družstva, které však bylo roku 1962 pohlceno Státním statkem Žulová. Lesní pozemky, patřící dříve vesměs vratislavskému arcibiskupství, převzal Lesní závod Javorník.

Správní vývoj[1]

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, (Stará Červená Voda, část Nové Červené Vody) panství Jánský Vrch, (část Nové Červené Vody, Dolní Červená Voda) statek Dolní Červená Voda

  • od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava
  • od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Vidnava
  • od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava
  • od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Vidnava
kromě: (20. listopad) 1938-1945 říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau

Vývoj počtu obyvatel[2]

Celá obec Stará Červená Voda

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2281 2235 2336 2328 2108 2135 1992 2101[p 1] 2061 930 958 922 794 723 681 654[p 2]
  1. ↑ z toho: 30 Čechoslováků, 2038 Němců; 2087 řím. kat., 11 evang., 1 bez vyzn.
  2. ↑ z toho: 529 Čechů, Moravanů a Slezanů, 72 Slováků, 14 Němců, 1 Polák; 147 řím. kat., 4 čsl. hus., 2 evang., 10 pravosl., 370 bez vyzn.

Část obce Stará Červená Voda

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1431[p 1] 1423 1443 1411 1240[p 2] 1229 1194 1310[p 3][p 4] 513 500 467 405 414 411[p 5]
  1. ↑ z toho: Stará Červená Voda 1180, Dolní Červená Voda 185, Johanka 66
  2. ↑ z toho: Stará Červená Voda 1074, Dolní Červená Voda 116 (124?), Johanka 42
  3. ↑ z toho: 30 Čechoslováků, 1256 Němců; 1298 řím. kat., 10 evang., 1 bez vyzn.
  4. ↑ z toho: Stará Červená Voda 1157, Dolní Červená Voda 101, Johanka 52
  5. ↑ z toho: Stará Červená Voda 389, Dolní Červená Voda 22, Johanka 0

Církevní správa

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá Stará Červená Voda do dvou farností:

Obě farnosti patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské[3]. Farnost Stará Červená Voda je administrována excurrendo ze Supíkovic. Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku. Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící.

Členění obce

Části obce

Základní sídelní jednotky

Katastrální území

  • Dolní Červená Voda (276,42 ha)
  • Nová Červená Voda (2067,55 ha)
  • Stará Červená Voda (1323,95 ha)

Název

  • Česky Dolní Červená Voda, německy Nieder Rothwasser (1869 Nieder-Rothwasser, 1900-1910 Niederrothwasser)), polsky Dolna Czerwona Woda.
  • Česky Nová Červená Voda, německy Neu Rothwasser (1869 Neu-Rothwasser, 1900-1910 Neurothwasser)), polsky Nowa Czerwona Woda.
  • Česky Stará Červená Voda, německy Alt Rothwasser (1869 Alt-Rothwasser, 1900-1910 Altrothwasser), polsky Stara Czerwona Woda.

Pamětihodnosti

  • Římskokatolický farní kostel Božího těla (jádro z 13. století, loď a věž barokní z roku 1753)
  • Barokní žulový sloup Nejsvětější Trojice z 1. poloviny 18. století
  • Figurální pomník padlým v I. světové válce od sochaře Josefa Obetha z roku 1929
  • Stará a Nová kaolinová jáma (povrchové doly na kaolinit. V druhé z nich železniční tunel s portálem s pilastry z roku 1921

Reference

  1. ↑ Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 36; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977
  3. ↑ Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999


Nová Červená Voda | Stará Červená Voda


  Města a obce okresu Jeseník  

Bělá pod Pradědem • Bernartice • Bílá Voda • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník • Jeseník • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně • Mikulovice • Ostružná • Písečná • Skorošice • Stará Červená Voda • Supíkovice • Uhelná • Vápenná • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice • Zlaté Hory • Žulová

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Star%C3%A1_%C4%8Cerven%C3%A1_Voda“