Partyzán

Z Multimediaexpo.cz

Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.
Broom icon.png
Sovětští partyzáni v Bělorusku v roce 1943

Partyzáni jsou civilisté nebo bojovníci nenáležející k pravidelným vojenským jednotkám, kteří v operačním prostoru nebo na okupovaných územích jednotlivě nebo ve skupinách vedou ze zálohy ozbrojený boj proti nepříteli (partyzánská válka). Pokud upadnou do zajetí, nezachází se s nimi jako s válečnými zajatci, neboť se jim nedostává statusu kombatantů (účastníků boje) ve smyslu mezinárodního práva.

Obsah

Původ slova

Patrně z anglického slova partisan, což znamená straník, přívrženec, stoupenec, zastánce, záškodník nebo bojovník. Vyjadřuje tak stoupenectví s armádními jednotkami bojujícími na jejich straně.

Historie

První partyzánské jednotky byly zformovány během Americké války za nezávislost. Byly rekrutované především z lovců kožešin, kteří znali terén a uměli se v něm pohybovat. Způsobili britské armádě velké ztráty.

Druhá světová válka

Obdobím rozkvětu partyzánských skupin byla Druhá světová válka. Ve všech okupovaných zemích se zformoval protinacistický odboj. Partyzáni se vyskytovali ve všech zemích okupovaných wehrmachtem, ale zatímco na mnoha územích (např. ve Francii, v Řecku, v Polsku, na Slovensku) vystavili pravidelné vojsko vážným problémům až v letech 1943-1944, v SSSR a v Jugoslávii se jejich úderná síla rozvinula velmi rychle. Zpočátku se rekrutovali hlavně z rudoarmějců, kteří zůstali za frontou, z uprchlých válečných zajatců a čím dál víc také z civilistů, mezi nimiž bylo i mnoho žen. Za rok 1943 hlásili sovětští partyzáni 11.000 explozí na železnicích, 9.000 vykolejených transportních vlaků - bylo při tom údajně zničeno nebo poškozeno na 6.000 lokomotiv a 40.000 vagonů - a rovněž 22.000 zdemolovaných německých automobilů. Na počátku roku 1944 operovalo za německými liniemi přes 250.000 sovětských partyzánů, kteří sehráli významnou roli hlavně při zhroucení skupiny armád Střed v létě 1944.
Německá okupační moc byla vůči aktivitám partyzánů zcela bezmocná a pokoušela se ovládnout situaci brutálním odstrašovacím terorem, jenž ovšem postrádal taktický koncept: partyzáni a jejich pomocníci byli stříleni nebo věšeni, vesnice, v nichž nalezli skutečný nebo údajný úkryt, byly většinou srovnány se zemí a jejich obyvatelé povražděni. Síla partyzánů přesto rostla, v Jugoslávii i v souvislosti s přílivem cizinců a se spojeneckou materiální a vojenskou pomocí, shazovanou z letadel, takže při příchodu Rudé armády mohli všude přejít do protiútoku a okupanty vyhánět z měst i z celých oblastí. Po invazi německé branné moci ve Francii zde zatápěli bojovníci francouzského hnutí odporu. V Itálii bylo jen v létě 1944 zabito podle údajů wehrmachtu 12.582 "banditů". K formování partyzánského hnutí vyzývali nacističtí mocipáni v Německu ještě krátce před koncem války: do řad Werwolfu se však obyvatelstvo unavené válkou nijak nehrnulo.

Po 2. světové válce

Po roce 1945 pokračovalo mnoho partyzánských skupin ve východním bloku v bojové činnosti tentokrát proti sovětské formě socialismu. ( Banderovci, Bratři Mašínové…) Během studené války obě strany SSSR a USA podporovalo „své“ partyzánské skupiny.

Fotografie

Související články