Rituál

Z Multimediaexpo.cz

Rituál (z latinského ritualis = obřadný) je způsob chování založený na tradičních pravidlech. Podle R. A. Rappaporta je to „posloupnost jednání, kterou si účastníci nevytvářejí na místě sami“.[1] Pojem je velmi blízký pojmům obřad a ceremoniál. Díky své opakovatelnosti slouží rituál k upevnění společenské organizace a norem. Rituály jsou součástí kultů a náboženství. Psychologickou funkcí náboženského rituálu je podpora a posílení náboženského cítění: protože je rituál společenský, účastníci se navzájem ujišťují, že patří k sobě a mohou se na sebe spolehnout. Rituál může vést až k extázi, k vytržení. To je podporováno hudbou, zpěvem, osvětlením, užíváním symbolů, vonnými kuřidly apod. Rituály nepodléhají účelové racionalitě, mohou však mít významné funkce integrační.

Obsah

Typologie rituálů

  • Rituály nebezpečí
  • Přechodové rituály (Rite of passage, ritual de paso, např. pohřební rituály, maturita, promoce)
  • Rituály trestání
  • Oslavné rituály
  • Rituály úcty (např. dary)

Rituální chování

V přeneseném smyslu se jako „rituální“ označuje v psychologii neodbytné opakování stereotypních pohybů, jimiž pacient nic nesleduje, které mu však patrně přinášejí jakousi úlevu.

Odkazy

Poznámky

  1. R. A. Rappaport, Ritual and religion in the making of humanity. Cambridgge 1988

Související články

Literatura

  • E. Durkheim, Elementární formy náboženského života. Praha 2002
  • M. Eliade, Posvátné a profánní. Praha 1994
  • Heller - Mrázek, Nástin religionistiky. Praha 1988
  • A. van Gennep, Přechodové rituály. Praha 2002
  • J. Sokol, Člověk a náboženství. Praha 2003


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Rituál