Maturita

Z Multimediaexpo.cz

Maturita je zkouška zakončující středoškolské vzdělání ve středoevropských zemích. V určitých obměnách je obvyklá v Česku, Rakousku, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Lichtenštejnsku, Polsku, Srbsku, Černé Hoře, Slovinsku, Švýcarsku a na Slovensku.

Maturita svou náplní přibližně odpovídá britské zkoušce A-level nebo německé „Abitur“. Ve Francii studenti skládají zkoušku „le baccalauréat“, zkráceně „le bac“.

Obsah

Původ a význam slova

Maturitní vysvědčení komunisty popraveného kněze Jana Buly

Slovo „maturita“ pochází z latinského slova maturitas (zralost). Jiné slovo je adjektivum maturus (zralý) tvořící základ pojmu „matura“ v jiných jazycích (např. v rakouské němčině, maturity v angličtině označuje dospělost). V minulosti se na území někdejšího Československa tato zkouška oficiálně označovala jako "Zkouška dospělosti" (viz snímek), což je dnes již jen lidové označení. Termín matura je používán také i v jihoslovanských zemí, kam se "zkouška dospělosti" rozšířila díky habsburské školské tradici.

Maturita v Česku

Na českých středních školách je maturita nepovinná. Většina žáků se k ní ale dobrovolně přihlásí, neboť její úspěšné složení je nutnou podmínkou přijetí ke studiu na vysoké škole. Žáci, kteří maturitní zkoušku nesloží, mají ukončené středoškolské vzdělání bez maturity, což mohou doložit vysvědčením z posledního ročníku.

Maturita se v České republice skládá ze dvou částí – písemné a ústní.

Písemnou zkoušku vykonávají žáci v podobě slohové práce v českém jazyce. V den zkoušky dostanou na výběr několik témat a jim odpovídajících slohových útvarů, z nichž si jedno zvolí a jejich volba je zapsána do maturitního protokolu. Poté mají čtyři hodiny na vypracování práce, při níž musí pracovat samostatně, ale mohou používat Pravidla českého pravopisu. Hodnocení maturitní písemné práce je pětistupňové (1 – výborná; 2 – chvalitebná; 3 – dobrá; 4 – dostatečná; 5 – nedostatečná).

Ústní zkoušku skládá žák před zkušební komisí z minimálního počtu čtyř předmětů, z nichž ze zákona je povinný český jazyk a literatura. Navíc může žák dobrovolně vykonat zkoušku z dalších předmětů. Hodnocení každého z předmětů je opět pětistupňové, přičemž k úspěšnému absolvování zkoušky musí žák získat z každého předmětu alespoň za čtyři (kromě předmětů, z nichž zkoušku vykonal dobrovolně navíc). Známka z českého jazyka se určuje na základě výsledků obou zkoušek (písemné a ústní), přičemž známka z písemné zkoušky tvoří alespoň 30 % celkové známky.

Pokud žák zkoušku absolvuje úspěšně, obdrží maturitní vysvědčení.

Nová maturita

Podle novely školského zákona se maturitní zkouška skládá ze dvou částí – z části, kterou si určí každá škola sama a z části společné pro všechny školy vypracované ministerstvem školství. Většina ustanovení školského zákona nabyla účinnosti 1. ledna 2005, zbývající paragrafy 77–79 a některé části paragrafů 80 a 82 začaly platit od 1. září 2006. Maturita se skládá ze dvou částí: společné a profilové. Každá z nich se dále dělí na jednotlivé zkoušky, které musí žák pro získání středoškolského vzdělání s maturitou vykonat všechny úspěšně. Ano je to tak jak se zde píše.

Společná část je rozdělena na 3 zkoušky: z češtiny, libovolného cizího jazyka, který je na jeho škole vyučován, a zároveň Profilová část maturity se skládá ze 3 povinných zkoušek. Jejich nabídku v souladu s rámcovým vzdělávacím programem, formu, témata a termíny určí ředitel školy. Každý žák může konat i 4 další nepovinné zkoušky z nabídek ředitele a ministerstva školství. I zde stanovuje témata a termíny konání zadavatel (ředitel nebo MŠMT). Zadavatel může také vybrat i formu. Má na výběr: ústní zkoušku před komisí, obhajobu předem vypracované maturitní práce před komisí, praktickou zkoušku a písemnou zkoušku, i jejich kombinace. Písemné zkoušky a pokud je to nutné, i praktické zkoušky jsou neveřejné, ostatní jsou veřejné. Před započetím této části maturity je žák na 5 dnů uvolněn z výuky, potom bude zkoušku konat ve své škole.

Úspěšnému absolventovi obou částí maturitních zkoušek je uděleno vysvědčení o maturitní zkoušce. První maturitní ročník, který maturoval již dle plánu Nová maturita maturoval v roce 2011, celorepubliková úspěšnost byla 83,1 %, neúspěšných studentů bylo 16,9 %.[1]

Svatý týden

Svatý týden (ve slovenštině "akademický týždeň") je hovorové označení týdne před maturitními zkouškami, kdy maturující studenti nemusí chodit do školy a mohou se připravovat samostatně doma. Za součást tohoto svatého týdne lze považovat i tzv. poslední zvonění, kdy studenti ve více či méně nápaditých kostýmech zvoníce a tropíce i jiný rámus pobíhají po ulicích a vybírají od kolemjdoucích peníze, které pak svorně propijí na maturitním večírku.

Maturita v okolních zemích

Polsko

V Polsku se zkouška dospělosti nazývá matura a absolventi středních škol nemají povinnost k této zkoušce přistoupit, ale maturitní vysvědčení se vyžaduje od uchazečů o studium na vysokých školách. V Polsku je za zkoušky odpovědna Ústřední zkoušková komise (Centralna Komisja Egzaminacyjna), pod kterou spadají Oblastní zkouškové komise (Okręgowe Komisje Egzaminacyjne), které se zabývají přípravou a realizací maturity v daném polském regionu.

Do roku 2005 se maturity hodnotily stupni od 6 (výborně) do 1 (nedostatečně), od roku 2005 se po reformě hodnotí v procentech. Z každého předmětu je třeba získat alespoň 30 %. Členem zkušební komise musí být alespoň jeden učitel, který na dané škole neučí. Maturanti nejprve skládají ústní zkoušky a teprve potom písemné. Každý maturant skládá zkoušku alespoň ze tří předmětů: z polštiny, jednoho cizího současného jazyka a jednoho voleného předmětu. Otázky jsou ve všech polských vojvodstvích stejné.

Reference

  1. ↑ Třebíčský deník – Gymnazisté odmaturovali úspěšně. Učni nikoliv.

Externí odkazy


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Maturita“