Rychlebské hory

Z Multimediaexpo.cz

Rychlebské hory (též Rychleby, dříve Rychlebské pohoří, polsky Góry Złote, německy Reichensteiner Gebirge) jsou geomorfologický celek a jedno z nejopuštěnějších pohoří v Česku.

Poloha

Poloha Rychlebských hor Jesenická oblast

Nacházejí se v Javornickém výběžku, severozápadně od města Jeseníku. Pohoří se táhne mezi Bílou Vodou v samé špici výběžku a Ostružnou na jihu v délce 30 km. Je hraničním pohořím jednak mezi Českou republikou a Polskem, jednak mezi historickými zeměmi Slezskem a Kladskem. Pohoří je odděleno Kladským sedlem od masívu Králického Sněžníku a Ramzovským sedlem od Hrubého Jeseníku.

Jméno

Pohoří získalo svůj název podle polského města Złoty Stok (v překladu „zlatý svah“), česky Rychleby, německy Reichenstein, které sousedí přes státní hranici s Bílou Vodou.

Horopis

Nejvyšší horou Rychleb je Smrk (1125 m n. m.), nacházející se v jižní části pohoří, blízko historického trojmezí Moravy, Slezska a Polska (Kladska).

Turistika

Mezi turisticky nejatraktivnější části patří jih pohoří, kde se nalézají horská střediska Ostružná, Ramzová a Petříkov. Oblíbeným cílem pěších turistů, běžkařů i cyklistů je chata Paprsek. V podhůří je několik lomů nerostných surovin – vápence, žuly a grafitu. Známé jsou také Nýznerovské vodopády, zřícenina hradu Rychleby či Šafářova skála.

Osídlení

V horách se nachází obce Nové Vilémovice a Travná (s poutním kostelem a hraničním přechodem do Polska). V Bílé Vodě se nacházejí klášter a psychiatrická léčebna.

Externí odkazy

• Internetový informační server regionu Rychlebských hor
• Fotogalerie a info