Slíbený gigantický balík 125 085 souborů byl včera přidán (7. ledna 2021) !
Nyní začíname budovat další super balíček 128 000 souborů,
který brzy rozdrtí všechny rekordy naší Encyklopedie...FFresh emotion cool.png

Senice na Hané

Z Multimediaexpo.cz

Pečeť obce Senice na Hané
Erb obce Senice na Hané

Obec Senice na Hané se nachází v okrese Olomouc, kraj Olomoucký.

  • Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1841 obyvatel.

Leží na říčce Blatě 238 mnm. Jedná se o typickou hanáckou obec s bohatou historií doloženou několika významnými památkami. Poloha v hornomroavském úvalu v jedné z nejúrodnějších částí Moravy jí předurčila zemědělský ráz. Je zde železniční uzel lokálních tratí do Olomouce, Litovle a Prostějova. Ve vzdálenosti 8 km severně leží město Litovel, 13 km východně statutární město Olomouc, 16 km severně město Uničov a 17 km jižně město Prostějov.

Obsah

Název

Senice na Hané - dříve známá též jako Hrubá či Veliká, na krátkou dobu po roce 1918 jako Senice na Moravě. Od roku 1930 je platný nynější název Senice na Hané s vyjimkou období nacistické okupace, kdy bylo užívané Gross Zinitz. Tento název pak prosvítal přes nekvalitní nátěr na nádražní budově ještě v 80. letech minulého století. V historických mapách a pramenech najdeme Senici pod několika názvy: Scennicze (1078), Syennicza (1261), Sennichcz (1275), Maior Czynicz, Magna Senicz a samozřejmě německé Gross Senitz. Přívlastkem Veliká se rozumnělo především odlišení od sousední Seničky v jiných jazycích známé jako Malá Senice.

Historie

Výhodná poloha katastru obce přilákala obyvatele již v pozdní době kamenné. Z této doby pochází nejstarší nález na území Senice, svědčící o pobytu lidu kultury nálevkovitých pohárů. Na konci neolitu je zastoupeno etnikum šňůrové keramiky, v enolitu pak kultura zvoncovitých pohárů a později i lužická kultura popelnicových polí. Nálezy keltského a germánského okruhu známe jen z okolních vesnic. Příchodem slovanské populace v 6. a 7. století začíná de-facto kontinuální osídlení Senice.

První písemná zmínka o obci pochází již z roku 1078 a to v zakládací listině kláštera Hradisko u Olomouce. První zmínkou Senice na Hané tedy spadá do jedné z nejstarších obcí Moravy. Původními vlastníky jsou známi jako vladykové ze Senice, později pak i vladykové z nejbližšího okolí. Malé díly měly v obci i klášter Hradisko a olomoucká kapitula. Nejpozději ve 14. století je zde zaznamenána fara, čímž se obec stala přirozeným centerem okolních vesnic. Mezi nejznámější majitele obce ve středověku patřili Páni z Kunštátu a Poděbrad a na sklonku epochy i krátce Vilém z Pernštejna.

Senice zůstala oproštěna vlivů husitské revoluce. Ani německá reformace či Jednota bratrská nenašla v obci zaznamenánihodného stoupence a tak je obec vždy považována za výhradně katolickou. Své opodstatnění na tomto faktu má jak blízkost olomouckého biskupství, tak i vlastnický podíl této instituce v obci. Olomoucká diecéze byla známou oporou římskokatolické církve a to i v časech odporu. Je tedy pochopitelné, že v blízkosti moravské metropole ztěží mohli utrakvisté najít živnou půdu.

Legendami opředená a v lidové slovesnosti zastoupená je obrana Senice proti Švédům okupující valnou část Moravy na konci třicetileté války. Švédové měli sídlo v dobyté Olomouci, odkud podnikali loupeživé nájezdy po okolí. Je zřejmé, že Senice nestála na zteči žádnému ztěžejnímu severskému vojsku, nicméně úspěšná obrana opakovaným útokům vyspělých žoldáků je jak vyjímečná tak obdivuhodná. Jejich odvahu a odhodlání prý ocenil i sám velitel olomoucké posádky. Ten na sklonku pobytu Švédů v Olomouci údajně nechal nad bránu města pověsit nápis: "Císaři věrným senickým budiž příchod a odchod z města volný." První zmínka o senické škole pochází až z roku 1680, ale dá se předpokládat, že seničtí faráři měli snahu ovlivnit vzdělanost obce již mnohem dříve. Od roku 1705 stojí dominanta obce - krásný barokní chrám svaté Maří Magdaleny. O původním senickém kostele nevíme takřka nic. Snad jen to, že roku 1654 vyhořel. Zůstala jen kostelní věž a zachránit se podařilo tři oltáře, pět zvonů, obrazy i potřebné bohoslužebné náčinní. Věž nynějšího kostela stojí nepatrně mimo osu chrámové lodi, lze se tedy domnívat, že se jedná o starší stavbu barokně přestavěnou a doplněnou právě o chrámovou loď. Roku 1714 byla na faře založena nejstarší dochovaná matrika obce.

Ve 2. polovině 19. století došlo ke zrušení dřívějších feudálních údělů a správa obce přešla na volené zastupitelstvo. S novým územně správním rozdělením přešla obec do obvodu okresního soudu Litovel, kde byla s více jak tisíci obyvateli největší obcí. Etnické složení obyvatel Senice i okolí bylo jednoznačně moravské a proto se zde nevyskytly žádné konflikty z období prostupujícího národního obrození. Ke konci 19. věku se tradičně zemědělsky orientované hospodářství obce rozrostlo o družstevní mlékárnu. Roku 1895 byl v Senici založen důležitý finanční ústav na podporu zemědělců - Rolnická záložna. Ta pochopitelně sloužila i okolním vsím. Na přelomu 19. a 20. století pak zde zakládá svoji firmu cakovský rodák Leopold Kašpar. Nejprve se jedná jen o malou dílnu s ručním soustruhem, později se však z podniku stává důstojný strojírenský komplex pro výrobů mlynařských a sladovních strojů. Tato továrna byla roku 1912 vybavena i slévárnou, vodárnou a kotelnou se strojovnou. Obětí 1. světové války bylo 14 padlých mužů ze Senice. Vysoká, nic méně vzhledem k jiným obcím snesitalná daň lidského šílenství. 28. říjen 1918 a vznik samostatného Československa byl v Senici spontánně přijat s nadšením. Tehdejší obyvatelé jistě netušili, že se jedná o počátek snahy likvidace pojmu jejich země. Samotné principy první republiky a vliv nových ideí a možností život obce nikterak výrazně neovlivnily. Složení obyvatel zůstalo hospodářsky i sociálně obdobné, ne-li úplně stejné. Ani výzvy s husitskou a pravoslavnou alternativou k odpoutání od katolických vazeb zůstaly nevyslyšeny a většina obyvatel obce setrvala věrna své církvi. V politickém zastoupení zde měli (pochopitelnou) zřetelnou převahu Lidovci s Agrárníky a až po nich následovali s odstupem levicové a dělnické strany. 2. světová válka přinesla do obce mnoho, většinou negativních prvků. Vázané hospodářství bylo pro výhradně zemědělskou obec doslova katastrofou. Realtivní výhodu mělo jen oživení továrny příchodem pražského podnikatele Josefa Foglara a růst výroby v nedalekém Lutíně, což omezilo odchod mladých lidí na nucené práce v Německu a Rakousku. Zajímavý aspekt byl dozajista i přísun několika německých rodin, dosazených v plánu postupné germanizace Protektorátu Čechy a Morava. Příchozivší obyvatelé byli příjmáni většinou s nevraživostí což souviselo i s jejich pohrdavým postojem. Roku 1944 zde na nějaký čas zakotvila střední škola z vymbombardovaného Essenu a samozřejmě se ubytovala i zařídila na úkor školy místní. Protektorátní vláda postupem času ztratila u místních obyvatel poslední zbytky formální úcty a když do obce zavítal ministr zemědělství, byl přivítán jen chladnými pohledy několika málo zvědavců. Zastoupení, ani honorace obce se akce okázale nezúčastnila. Radost z konce války brzy vystřídala zlost z pražského února 1948. O těchto událostech se občané Senice dozvěděli z nových amplionů. Jak poznamenává kronikář, reakcí bylo ponejvíc zlostné zabouchávání dveří a vrat, domů se vracejících obyvatel. Pozdější znárodnění zemědělských statků a volba struktury jejich řízení dala v Senici vzniknout sídlo územně nejrozsáhlejšího zemědělského družstva v tehdejším Československu. Pod záhlavím JZD Mírová cesta Senice na Hané byla organizována velká část zemědělství olomouckého okresu. Strojírny přešly nejprve pod podnik Karosa a později pod BSS Brandýs nad Labem s čímž přišla i změna výroby na přívěsy a návěsy. K průmyslovým podnikům přibylo i Kovodružstvo vyrábějící radiátory. S totalitním režimem přišel ruku v ruce i vzrůstající nezájem o věci veřejné. Do Senice se uvolnění roku 1968 dostávalo jen pomalu. Výrazněji byl v obci projeven až nesouhlas se vstupem vojsk Varšavské smlouvy.

Doba nejnovější

Po roku 1989 jako většina obcí se i Senice vymaňuje z předchozích vazeb. V mnoha ohledech lze navázat na dřívější aktivity a činnosti. Na druhou stranu ale vstup do tržního hospodářství zkomplikoval chod několika organizací. Zemědělské družstvo se po restitučních zákonech ocitlo bez velké části dřívějších polí a celý podnik musel bolestivě přecházet v novou organizaci i systém své existence. Výsledkem je jen torzo dřívější chlouby našeho zemědělství, které ani úspěchy některých zemědělských magnátů nedokáží spolehlivě zakrýt. Na druhou stranu přechod BSS v Senici na akciovou společnost Panav lze považovat za úspěch. Výroba zůstala zachována a navazuje na předchozí sortiment nákladní automobilové techniky. Politické spektrum v obci není příliš široké a podporu veřejnosti v obecních volbách získávají většinou nezávislí kandidáti, popřípadě místní seskupení bez vazby na šiší základnu.

Pamětihodnosti

  • Kostel svaté Maří Magdalény na náměstí Míru
  • Socha svatého Jana Nepomuckého před kostelem svaté Maří Magdalény
  • Fara na náměstí Míru
  • Kaple svatého Josefa v Sokolské ulici
  • Socha Ecce Homo před nákupním střediskem
  • Socha svatého Jiljí před prvním stupněm Základní školy
  • Sloupová boží muka s reliéfem svatého Isidora po pravé straně silnice do Vojnic
  • Socha svatého Tomáše v části Hliníky

Literatura

  • Bartoš J., Kovářová S., Tymonová M.(1998) Paměti obce Senice na Hané - OÚ Senice n/H a Danal Olomouc ISBN 80-85-973-367

Externí odkazy

Obec Senice na Hané

CakovOdrliceSenice na Hané

  Města a obce okresu Olomouc  

Babice • Bělkovice-Lašťany • Bílá Lhota • Bílsko • Blatec • Bohuňovice • Bouzov • Bukovany • Bystročice • Bystrovany • Červenka • Daskabát • Dlouhá Loučka • Dolany • Doloplazy • Domašov nad Bystřicí • Domašov u Šternberka • Drahanovice • Dub nad Moravou • Dubčany • Grygov • Haňovice • Hlásnice • Hlubočky • Hlušovice • Hněvotín • Hnojice • Horka nad Moravou • Horní Loděnice • Hraničné Petrovice • Huzová • Charváty • Cholina • Jívová • Komárov • Kožušany-Tážaly • Krčmaň • Křelov-Břuchotín • Liboš • Lipina • Lipinka • Litovel • Loučany • Loučka • Luběnice • Luká • Lutín • Lužice • Majetín • Medlov • Měrotín • Mladeč • Mladějovice • Moravský Beroun • Mrsklesy • Mutkov • Náklo • Náměšť na Hané • Norberčany • Nová Hradečná • Olbramice • Olomouc • Paseka • Pňovice • Přáslavice • Příkazy • Řídeč • Samotišky • Senice na Hané • Senička • Skrbeň • Slatinice • Slavětín • Strukov • Střeň • Suchonice • Svésedlice • Štarnov • Štěpánov • Šternberk • Šumvald • Těšetice • Tovéř • Troubelice • Tršice • Újezd • Uničov • Ústín • Velká Bystřice • Velký Týnec • Velký Újezd • Věrovany • Vilémov • Želechovice • Žerotín • Vojenský újezd Libavá