Black-Friday-2019-12-Multimediaexpo.png

Sibřina

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání


Obec Sibřina se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 542 obyvatel.

Obsah

Části obce

Základní statistické údaje

Dějiny

Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1197, kdy je jmenován první majitel Bertoldus de Zebrin a jeho dva synové Sezema a Heřman. Na přelomu 13. a 14. století byl majitelem Sibřiny pražský měšťan Albert Menhartův a nedlouho poté Vítek ze Švábenic. Ten ji nejdříve zastavil a v roce 1309 opět vyplatil penězi za prodaný majetek. Roku 1318 seděli na vsi zemani Čeněk a Zdislav, později královský podkomoří Velfl. Roku 1349 patřila Sibřina pražskému měšťanu Janovi, synu Alberta Menharta ze Starého Města Pražského. Toho roku jednal se Zderazským klášterem o meze směrem k Újezdu. Jeho syn Václav posléze prodal Sibřinu svému strýci Pešlovi Bohuslavovi, který rovněž vlastnil sousední Květnici, kterou po něm převzal syn Jan. Druhý syn Jošt (Jodok) zdědil Sibřinu. Tu prokazatelně držel ještě v letech 1408-1411, kdy se také poprvé připomíná zdejší tvrz (hered. Jodoci de Siebrziny ib. in Siebrzinie in municione... Jodocum de Zbirzyn)citace. Za nezletilého Joštova syna Janka spravoval pak asi do roku 1439 Sibřinu poručník Milota z Hrušova. Jan ze Sibřiny, zmiňovaný od roku 1437 i v pražských městských knihách, sídlil na zdejší tvrzi až do konce roku 1470, kdy zemřel a zanechal dceru Dorotu.

Zvonička

Neznámou smlouvou získal pak před roku 1492 Sibřinu, poplužní dvůr a ostatní zboží majitel tvrze v Dřevčicích Václav Tluksa Vrábský z Vrábí, jeden ze čtyř bratří rozvětveného rodu Tluksů Vrábských z Vrábí. Po jeho smrti (před rokem 1520) zdědil Sibřinu Jetřich Tluksa Vrábský z Vrábí, který ji pak před rokem 1525 prodal Adamu Tluksovi Vrábskému z Vrábí. V jeho majetku byla sibřinská tvrz ještě v roce 1544 a někdy před rokem 1555 ji zdědil jeho syn Hynek Vrábský z Vrábí. Hynek zastavil tvrz Sibřinu, Václavovi Crkovskému ze Zahrádky. Ten převedl zástavu na bratry Bohuslava a Karla Horťátecké a tito dále roku 1573 Zikmundu Vrabskému. Od Zikmunda Vrábského získala v roce 1578 Sibřinu Johanka Chodourová z Vrábí. Ta pak roku 1579 podělila své nezletilé tety Mandalénu Šarovcovou z Chodů, Alenu a Sobinu, dcery své sestry Kateřiny Vachtlové z Vrabí, když jim vydala díl ze Sibřiny - celkem 3500 kop míšeňských grošů. Roku 1583 odprodala od statku ještě tři rybníky a nakonec roku 1587 prodala celý zbývající sibřinský majetek Vilémovi staršímu Malovci z Malovic, jenž jej připojil ke Kolodějům. V roce 1588 prodal Vilém starší Malovec svůj díl Koloděj včetně Sibřiny Václavu Homutovi z Harasova a jeho manželce Evě z Malovic, ti je pak v roce 1589 postoupili Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic a na Kostelci nad Černými lesy.

Doba pobělohorská

Domek na návsi

Když po bělohorské bitvě musela ovdovělá majitelka Jičína Kateřina Slavatová jako nekatolička uprchnout ze země, ujal se správy Jičína a ostatních statků Smiřických Albrecht z Valdštejna, poručík jejího šíleného bratra Jindřicha Smiřického. Sám uplatnil své dědické nároky, protože jeho matka byla z rodu Smiřických a byl vyslyšen. Tím se stal majitelem jednoho z největších panství v Čecháchcitace. Jindřich Jiří Smiřický, „na rozumu nedostatečný“, umírá de facto jako Valdštejnův vězeň v roce 1630 a Markéta po roce 1654. Budoucí generál císařského vojska Albrecht z Valdštejna však majetek rodu Smiřických dlouho nedržel, neboť jej po bitvě na Bílé hoře prodal roku 1623 císařskému místodržícímu Karlu z Lichtenštejna, v jehož rodu se tento majetek udržel až do převratu ve 20. století. Od této doby tedy patřila sibřinská tvrz, zmíněná naposledy ještě k roku 1621[citace], zdejší poplužní dvůr s vesnicí a novými domy na Vidrholci k uhříněvskému panství. Tvrz zanikla někdy během třicetileté války. Dnes neznáme ani její polohu.

Další fotografie

Reference


Sibřina | Stupice

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Sibřina
  Města, městyse a obce okresu Praha-východ  

Babice • Bašť • Borek • Bořanovice • Brandýs nad Labem-Stará Boleslav • Brázdim • Březí • Čelákovice • Černé Voděrady • Čestlice • Dobročovice • Dobřejovice • Doubek • Dřevčice • Dřísy • Herink • Hlavenec • Horoušany • Hovorčovice • Hrusice • Husinec • Jenštejn • Jevany • Jirny • Kaliště • Kamenice • Káraný • Klecany • Klíčany • Klokočná • Konětopy • Konojedy • Kostelec nad Černými lesy • Kostelec u Křížků • Kostelní Hlavno • Kozojedy • Křenek • Křenice • Křížkový Újezdec • Kunice • Květnice • Lázně Toušeň • Lhota • Líbeznice • Louňovice • Máslovice • Měšice • Mirošovice • Mnichovice • Modletice • Mochov • Mratín • Mukařov • Nehvizdy • Nová Ves • Nový Vestec • Nučice • Nupaky • Odolena Voda • Oleška • Ondřejov • Oplany • Panenské Břežany • Pětihosty • Petříkov • Podolanka • Polerady • Popovičky • Prusice • Předboj • Přezletice • Radějovice • Radonice • Říčany • Sedlec • Senohraby • Sibřina • Sluhy • Sluštice • Strančice • Struhařov • Stříbrná Skalice • Sudovo Hlavno • Sulice • Svémyslice • Světice • Svojetice • Šestajovice • Škvorec • Štíhlice • Tehov • Tehovec • Úvaly • Veleň • Veliká Ves • Velké Popovice • Větrušice • Vlkančice • Vodochody • Všestary • Vyšehořovice • Výžerky • Vyžlovka • Zápy • Záryby • Zdiby • Zeleneč • Zlatá • Zlonín • Zvánovice

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace