Výsledky hledání

| poznámka = [[Česká vysočina]] ...oravské vrchoviny]]. Má rozlohu 580 km²<ref name=Hruska>Hruška Jiří: Geomorfologie a geoekologie Železných hor, Vlastním nákladem, 2000.</ref>, střední

...ava do [[geomorfologická provincie|geomorfologické provincie]] [[Česká vysočina]], do [[Šumavská subprovincie|Šumavské subprovincie]] a do [[geomorfolo ...iní 190 km, přičemž jako jeho přirozená hranice je bráno [[údolí (geomorfologie)|údolí]] [[Chodská Úhlava|Chodské Úhlavy]] na SZ a [[Vyšebrodský pr

==Geomorfologie== provincie: [[Česká vysočina]]<br />

...logická oblast|geomorfologické oblasti]] dříve zvané Česko-moravská vysočina|stránka=Českomoravská vrchovina}} | název = Česká vysočina<br />Böhmische Masse<br />Masyw Czeski

| nadřaz = [[Česká vysočina]] '''Česká tabule''' je [[geomorfologie|geomorfologická]] soustava rozkládající se převážnou většinou v&nb

=== Geomorfologie === * ''Provincie: Česká vysočina''

Slovo '''Vysočina''' může mít několik významů: *[[vysočina (zeměpisný pojem)]] – pojem z oblasti [[geomorfologie]]

Pramení na severním svahu [[vysočina (geomorfologie)|vysočiny]] [[Sibiřské Úvaly]]. Teče na sever přes [[bažina]]tou [[n

...očina|Čoruodskou vysočinu]] a z východu ohraničuje [[Oljokmo-čarská vysočina|Oljokmo-čarskou vysočinu]]. Dolina se rozšiřuje a rychlost toku klesá

...ka jsou od severu k jihu [[Severoněmecká nížina]], [[Středoněmecká vysočina]], alpské předhůří a velehorské pásmo německých [[Alpy|Alp]]. === Geomorfologie ===

Pramení na [[vysočina (geomorfologie)|vysočině]] [[Sibiřské Úvaly]]. Teče na jih a nedaleko ústí proték

Odtéká z [[jezero|jezera]] [[Numto]] na [[vysočina (geomorfologie)|vysočině]] [[Sibiřské úvaly]]. Protéká severním směrem přes [[Z�

...ast s nízkými náhorními plošinami a dále na západ jsou [[Vysočina (geomorfologie)|vysočiny]]. Jižně od řeky Zambezi jsou nížiny širší.

| kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]] ...ásti okresu [[Okres Třebíč|Třebíč]], v&nbsp;kraji [[Kraj Vysočina|Vysočina]]. Mikulovice leží na úpatí [[Mikulovická hora|Mikulovické hory]] 6,&

...[[Mansalkja]] ([[nadmořská výška]] do 578&nbsp;m) a [[Západokarelská vysočina]] (do 417&nbsp;m). Nejvýznamnější nížiny jsou u [[moře]] a [[jezero|

Pramení na [[vysočina (geomorfologie)|vysočině]] [[Sibiřské Úvaly]]. Teče na sevrovýchod mezi [[jezero|je

...]] značně rozmanitý s vysokými [[pohoří]]mi, [[kaňon]]y, [[údolí (geomorfologie)|údolími]] či [[pahorkatina]]mi. V dřívějších dobách před vesmír ... krajina, které se více podobá Měsíci. Vyskytuje se zde velmi stará vysočina s nespočtem kráterů, které jsou však plošší než ty na Měsíci, je

Odtéká z [[jezero|jezera]] [[Jamozero]] na [[vysočina (geomorfologie)|vysočině]] [[Timanský krjaž]]. Až k ústí svého největšího prav�

Vzniká [[soutok]]em řek [[Jangjagun]], [[Ňučavotyjacha]] ve [[vysočina (geomorfologie)|vysočině]] [[Sibiřské úvaly]]. Teče [[bažina]]tou a [[les]]natou [[

...na|Východoevropské roviny]]. Povrch je tvořen především [[vysočina (geomorfologie)|vysočinami]] a [[pahorkatina]]mi či náhorními plošinami přerušovan�