Svaz komunistů Jugoslávie
Z Multimediaexpo.cz
Svaz komunistů Jugoslávie (v srbštině a chorvatštině Savez komunista Jugoslavije), před rokem 1952 známý také jako Komunistická strana Jugoslávie, byla komunistická strana v Jugoslávii. Založena byla roku 1919 v Bělehradu pod názvem Socialistická dělnická strana (Socijalistička radnička partija). Po počátečních úspěších ve volbách byla královskou vládou zakázána a přešla do ilegality, kde působila až do Druhé světové války. Stranou prošlo několik významných osobností jugoslávského veřejného života, ti však byli pronásledováni a nuceni trávit mnohá léta svého života v exilu. V letech 1941 až 1945 vedla komunistická strana národně-osvobozenecký partyzánský boj proti nacistickým a křesťansko-fašistickým silám (Třetí říše, Nezávislý stát Chorvatsko, Itálie). Oslabené síly Osy v druhé světové válce prohrály a partyzáni se ujali moci. Ve stejnou dobu se podařilo obratnou zahraniční politikou sesadit královský režim, jehož předáci žili v exilu v Egyptě a zároveň získat podporu i pozornost západních zemí. V Jugoslávii byl ustanoven systém vlády jedné strany a provedena kompletní reforma státního uspořádání (vznik lidově demokratické republiky). Komunisté získali absolutní moc, v rámci strany se však vytvořila různá křídla, která soupeřila o dominantní postavení. Podobně jako v Jugoslávii, i ve straně samotné byl po roce 1980 uplatněn systém kolektivního vedení, který ovšem namísto demokratizace přinesl spíše nejednotu. Představitelé jednotlivých republik prosazovali stále více zájmy svých částí státu, než celosvazové. Demokratizační procesy v západní části Jugoslávie navíc znamenaly významný problém – slovinští a chorvatští komunisté začali opouštět myšlenku titoismu a klanět se spíše ke konceptu sociální demokracie, což bylo z pohledu Bělehradu nepřijatelné. Na čtrnáctém sjezdu v lednu 1990 došlo ve straně k radikálnímu rozkolu, který vedl k jejímu rozpadu a později i ke konci celého státu osamostatněním západních a později i všech ostatních svazových republik. Strana, v jejímž čele stál mezi lety 1937 až 1980 Josip Broz Tito, byla první komunistická strana získavší moc po roce 1945, která se otevřeně postavila politice Sovětského svazu. V důsledku toho byla roku 1948 vyloučena z Infobyra; Stalin obvinil Tita z nacionalismu a přesunu k politické pravici. Po vnitřních změnách strana zavedla nový název (Svaz komunistů Jugoslávie) a osvojila si politiku dělnické samosprávy a na východním bloku nezávislého komunismu, známou pod názvem titoismus. Jugoslávský komunismus s SKJ v čele hledal nové cesty budování socialistického zřízení mnohá léta, nicméně nedokázal zabránit problematickým jevům, jako byla inflace, či nezaměstnanost.
Reference
Související články
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |