Szentendre

Z Multimediaexpo.cz

Hlavní náměstí v Szentendre

Szentendre je město v Maďarsku, v Pešťské župě, několik kilometrů severně od Budapešti. V roce 2005 zde žilo necelých 24 000 obyvatel. Szentendre je jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů v Maďarsku a turistika je bezesporu jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmů místního obyvatelstva. Město je známé i proto, že do 2. světové války bylo významnou uměleckou kolonií.

Obsah

Historie

Kříž na Hlavním náměstí v Szentendre. Na pozadí farní kostel Jana Křtitele.

Na počátku našeho letopočtu, kdy byla tato oblast osídlena keltskými kmeny sem pronikají římské legie a Augustus ji připojuje k Římské říši, Vespasianus zde zakládá provincii Panonie. Na místě, kde leží dnes Szentendre staví Římané vojenský tábor, který pojmenovávají Ulcisia Castra (vlčí hrad nebo tábor). Ve 4. století se jedná o dobře opevněný strategický bod, možná se zde nachází i zimoviště římské dunajské flotily. V této době je pevnost přejmenována na Castra Constantina (podle císaře Konstantina Velikého). Tábor čelí náporu barbarů a nakonec je vyvrácen Huny roku 430. Později na tomto strategickém místě sídlí Avaři, když sem vpadli maďarští válečníci, tak si toto místo za své sídlo zvolil kníže Kurszán.

Ve středověku spadá tato oblast pod biskupství ve Veszprému a za Karla Roberta z Anjou roku 1318 se stává královským zbožím. V 15.století se zde začínají usazovat ti přistěhovalci z Balkánu, kteří odmítají žít pod tureckou nadvládou. Turci však roku 1541 dobývají nedaleký Budín a součástí Osmanské říše se stává i Szentendre. Ale v té době již je Szentendre srbsko-dalmatinsko-řeckým městem. Po roce 1684, kdy Turci odtáhli, dochází k oživení místní ekonomiky a jsou stavěny školy a kostely. Kvetoucímu městu zasahuje ránu ohromná povodeň roku 1838. Povodeň, o které se píší knihy (Mór Jókai) a staví se jí pomníky (např. reliéf na kostele sv.Františka v Pešti). Roku 1888 je sem zavedena železnice. Mezi světovými válkami je Szentendre cílem mnoha umělců, kterým Budapešť se zdá být příliš hlučná a nenacházejí tam tvůrčí klid. Vzniká zde plodná umělecká komunita. Dnes se městečkem valí každý den tisíce turistů.

Kostely

Ortodoxní katedrála Beograda

Szentendre bylo vždy městem, kde žili lidi z různých národů a různého vyznání. Najdeme zde proto kostely katolické, protestantské i ortodoxní. Synagoga již zanikla, dnes se v centru města nachází jen židovská modlitebna. Věže kostelů nejrůznějších vyznání ční nad městem jako symbol harmonické koexistence všech vyznání ve městě. Takto to znázornila nejslavnější místní umělkyně Margit Kovács v jedné své kompozici. Dodnes jsou kostely nazývány podle města, ze kterého přišli uprchlíci, kteří jej vystavěli.

  • Kostel Opovacka – kalvinistický z 18. století
  • Kostel Blagověstenska-řecký ortodoxní kostel, postavený roku 1752 v arokním stylu, malby na ikonostasu ovlivněny obrazy svatých z maďarských katolických kostelů.
  • Kostel Požarevacka- srbský ortodoxní kostel, o jeho ikonostasu se povídá legenda, že si ho sem Srbové přinesli původně sebou ze staré vlasti.
  • Kostel sv.Petra a Pavla zvaný Ciprovacka, původně dřevěný kostel vystavěn roku 1690 Bulhary uprchnuvšími z města Ciprovac, přestavěn v 18.stol. Poškozen požárem roku 1800 a zrekonstruován během 19. a 20.stol. ortodoxními Srby, od roku 1944 slouží katolíkům.
  • Katedrála Beograda-srbská ortodoxní, nejvýstavnější a nejvýše se vypínající kostel ve městě. V zahradě vedle katedrály se nachází Diecézní muzeum s exponáty religiózních objektů srbské ortodoxní církve.
  • Farní kostel sv.Jana Křtitele- katolický kostel stojící na místě, kde byl snad první svatostánek vystavěn v období maďarské kristianizace. Byl však zničen ve 13.stol Tatary a poté vystavěn nový ve století čtrnáctém, ten byl však poškozen Turky v 16.stol a opraven v osmnáctém. Obdivuhodný je především nově zrekonstruovaný malovaný chór.

Místní umělci

Pamětní deska znázorňující Noemi Ferenczy při tvorbě gobelínu.
  • Margit Kovács (1902-1977): sochařka a keramička, věnovala se motivům křesťanským, také ztvárňovala často smrt, svatbu, vesnické tradice, antické legendy. I jako dospělá viděla svět očima dítěte. Z hlíny byla schopna vytvořit cokoliv. Své dílo odkázala městu Szentendre, je možno jej obdivovat ve dvoupatrové expozici nedaleko od Hlavního náměstí.
  • Béla Czóbel (1883-1979): malíř, zástupce École de Paris, byl přítelem Picassa a Braquea. V Uhrách sympatizoval s uměleckými hnutí Neos a Nyolcak. Během 1.světové války byla většina jeho děl zničena. Od roku 1939 pobýval střídavě v Paříži a v Szentendre.
  • Jenő Kerényi (1908-1975), sochař, jeho socha Tanečníci získala Grand Prix na EXPO 58 v Bruselu.
  • Lajos Vajda: malíř
  • Jenö Barcsay (1900-1988): malíř ovlivněný impresionismem a kubismem.
  • Károly Ferenczy (1862-1917) malíř, byl jedním z průkopníků maďarského impresionismu. Rád maloval akty. Byl profesorem Akademie umění v Budapešti. Ve měste je mu věnováno muzeum na Hlavním náměstí.
  • Valér Ferenczy (1885-1954): syn Károlye Ferenczyho, malíř a grafik. Věnoval se krajinomalbě a portrétu.
  • Noémi Ferenczy (1890-1957) dcera Károlye Ferenczyho, malířka, její vášní byly gobelíny a tapisérie.
  • Béni Ferenczy (1890-1967): syn Károlye Ferenczyho,sochař, experimentoval s kubismem a expresionismem.
  • Imre Ámos: malíř vizionářských děl. Ve městě sdílí muzeum s Margit Annou, malířkou, kterou okouzlil maďarský folklor.
  • János Kmetty (1889-1975): malíř a designér, významná byla jeho období kubistické.

Skanzen

V Szentendre se nachází rozlehlý skanzen

Literatura

  • BÁN, András. Szentendre. Budapest : Kunstverlag Arkadius, 1990. ISBN 963 336 528 7.
  • NÉMETH, Gyula. Hungary: A Complete Guide. Budapest : Corvina, 1992. ISBN 963 13 3740 5. S. 70-74.
  • SZABÓ MASSÁNYI, Kinga. Hétvégi kirándulások: Szentendre. Budapest : Tourinform. ISBN 963 229 486 6.

Související stránky

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Szentendre
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Szentendre“