Velké Losiny

Z Multimediaexpo.cz


Velké Losiny (německy Groß Ullersdorf) je obec v Olomouckém kraji, 9 km severovýchodně od Šumperka. Obec má rozlohu 46,50 km² a v 681 domech čítá 2 889 obyvatel (2001).

Obsah

Poloha

Velké Losiny od východu, v popředí část Maršíkov

Velké Losiny leží v podhůří Hrubého Jeseníku v údolí říčky Losinky, asi 9 km severovýchodně od Šumperka. Katastr obce zasahuje na východ k údolí řeky Desné, na západ k hřebeni Hanušovické vrchoviny s vrcholy Lázeňský vrch (659 m) a Chlum (616 m). Na jihu sousedí s obcí Rapotín, severněji v údolí Desné leží Loučná nad Desnou.

Historie

První zmínka o Velkých Losinách pochází z listiny vydané ve Šternberku v roce 1296, ve které je uveden název Ulrici villa (Oldřichova Ves), jehož německým ekvivalentem je německý název Groß Ullersdorf. Roku 1351 je připomínán v obci kostel a fara. Podle listiny z roku 1391 můžeme soudit, že patřily zeměpanskému majetku. V první polovině 15. století byla ves poplatná městu Šumperk, ve druhé polovině však již patřila Žerotínům, a to nejprve zřejmě jako zástava, od roku 1507 jako pevná součást majetku - losinské panství.

Panství Žerotínů

Za panství Žerotínů došlo k rozkvětu Velkých Losin, zvláště po roce 1562, kdy se z jejich poslušenství vykoupilo město Šumperk a místní tvrz se stala centrem panství. Období rozkvětu je spojeno zvláště s Janem mladším ze Žerotína – na místě bývalé tvrze dal vybudovat reprezentativní renesanční zámek (dostavěný roku 1589, rozšířil lázně stavbou další budovy (1592), dal postavit papírnu (první známý filigrán z roku 1596); vystavěn byl také nový renesanční luteránský kostel, při němž se nacházela i škola.

Pohled na budovu ruční papírny

Náklady na výstavbu kladly velké nároky na poddané panství, což vedlo již v roce 1580 k prvnímu povstání. Poddaní si stěžovali u císaře Rudolfa II., svou při však prohráli. Po smrti Jana mladšího ze Žerotína bylo panství rozděleno na losinské a vízmberské (dnešní Loučná nad Desnou, Losiny zdědil starší syn Jan Jetřich. Spolu s bratrem Přemyslavem pokračovali ve stylu hospodaření svého otce, což vyvolalo v roce 1620 nové selské povstání, potlačené počátkem roku 1621.

Zámek – věž se zámeckou kaplí

Za třicetileté války stáli Žerotínové na protihabsburské straně, díky přímluvám příbuzných však nakonec o majetek nepřišli, přestože ke katolictví nepřestoupili. Na druhé straně jejich víra uchránila losinské panství před nájezdy švédských vojsk. Ke katolictví přestoupil až Přemkův syn, Přemek II. ze Žerotína (obě panství byla po smrti Jana Jetřicha roku 1652 opět spojena). Zvyšující se povinnosti vedly ke třetímu, poslednímu povstání poddaných, které bylo ukončeno popravou tří vůdců na nádvoří zámku v roce 1662. Po smrti Přemka II. v roce 1678 povolala poručnice jeho synů, hraběnka Galle, do Losin inkvizitora Jindřicha Bobliga z Edelstadtu; tím začaly smutně proslulé čarodějnické procesy, které si na losinském panství vyžádaly 56 obětí. Zastaveny byly až Janem Jáchymem ze Žerotína poté, co v roce 1689 dosáhl plnoletosti. Jan Ludvík, syn Jana Jáchyma, dal při losinském kostele postavit rodinnou hrobku a rozšířil zámeckou kapli (fresky J. K. Handkeho), kolem zámku nechal vybudovat velký francouzský park. Po jeho smrti v roce 1761 bylo panství opět rozděleno, v roce 1802 jej Ludvík Antonín prodal Lichtenštejnům.

Od Žerotínů po současnost

V roce 1848 byly Velké Losiny včleněny do soudního okresu Vízmberk (dnešní Loučná nad Desnou) v šumperském hejtmanství. V 19. století vznikly v obci mimo papírny další průmyslové podniky - tkalcovna lnu, strojírna a pivovar. Staré lázně byly roku 1881 rozšířeny a byl u nich zřízen park., v roce 1913 bylo postaveno nové velké sanatorium. V roce 1923 byla otevřena německá měšťanská škola, v roce 1924 tzv. selská vysoká škola. Po druhé světové válce došlo v původně německé obci k výměně obyvatelstva. Dnes jsou Velké Losiny známým lázeňským letoviskem, obklopeným rozsáhlými ovocnými sady a velkoškolkami, s poslední papírnou v Evropě, produkující tradiční ruční papír. [1]

Části obce

Hospodářství

Obec Velké Losiny je především zemědělskou a lázeňskou obcí, mimo to zde sídlí několik menších firem.[1]

Doprava

Obcí prochází silnice I/44, spojující Šumperk přes Červenohorské sedlo s Jesenickem a dále Polskem. Na této trase je provozována pravidlená autobusová doprava. Obcí prochází rovněž železniční trať soukromé železnice Desná, vedoucí do Koutů nad Desnou. Silnicemi třetí třídy je obec spojená se Sobotínem (přes Maršíkov) a údolím Branné (přes Žárovou).

Kultura

  • Místní knihovna a informační centrum
  • Kino
  • Losinské kulturní léto
  • Velkolosinské prameny - informační měsíčník obce

Kulturní památky

Pohled na arkády losinského zámku
Barokní sýpka
Sloup Nejsvětější Trojice (detail)

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky[2]:

  • Zámek Velké Losiny s areálem - trojkřídlá renesanční stavba z let 1580-1589 na místě původní tvrze, jejíž zdivo z doby před rokem 1412 zůstalo zachováno ve východním křídle zámku; přestavba zámecké kaple v letech 1742-1744; k areálu dále patří:
    • renesanční sgrafito - zachované psaníčkové sgrafito, v dolní části se zoomorfními motivy; původní okna lemují pásy s rostlinným dekorem, na východní fasádě dochováno sgrafito figurální, datováno rokem 1589
    • fresky v zámeckých kaplích - v obou kaplích (barokní i bývalé renesanční) je dochována fresková výzdoba z let 1742-1744 malíře Jana Kryštofa Handkeho
    • nízký zámek - trojkřídlá stavba ze 2. poloviny 17. století
    • empírové křídlo - stavba ze 2. poloviny 17. století
    • tzv. mateřská škola - stavba z 1. poloviny 18. století
    • skleník - objekt ze 2. poloviny 19. století
    • zahradní domek - objekt z 18. století
    • sochy osmi trpaslíků (v tzv. mlýnské zahradě) - samostatně stojící pískovcové skulptury, součást ozdobné zahrady ze 30. let 18. století
    • kašna se skulpturami ryb a putti (v tzv. mlýnské zahradě) - součást ozdobné zahrady ze 30. let 18. století
    • socha sv. Jana Nepomuckého (u sv. nároží zámku) - barokní sochařská práce z roku 1716
    • sousoší Nejsvětější Trojice (jižně nízkého zámku) - práce kamenického maletínského mistra Jenische ze 2. poloviny 19. století
    • sousoší Smrt Aktaióna (Milon Krotónský) - barokní sochařská práce J. A. Heinze a J. J. Lenherta ze 30. let 18. století z původní výzdoby parku
    • sousoší Herakles se lvem - sochařská práce ze 30. let 18. století, dílo J. A. Heinze a J. J. Lenherta
    • zámecký park - přírodně krajinářský park o rozloze 15,41 ha, založený v letech 1580-1589 jako renesanční zahrada, v letech 1731-1738 přebudovaná na barokní park ve francouzském , od roku 1802 park anglický
  • Ruční papírna, komplex budov čp. 9 - založen v roce 1550, konstrukce a krovy ze 17. století, dnešní úprava průčelí z roku 1825
  • Farní kostel sv. Jana Křtitele - pozdně renesanční jednolodní kostel z let 1599-1603, s pozdně gotickou věží a četnými kamennými články; chór upraven v roce 1784, kaple přistavěna v roce 1725
  • Kaple sv. Kříže (v areálu lázní) - drobná barokní stavba z roku 1715
  • Kaplička zv. Švédská (u cesty) - drobná architektura z roku 1650
  • Kaplička sv. Rocha (ul. Boženy Němcové) - drobná barokní architektura ze 2. poloviny 18. století
  • Bývalá žerotínská sýpka - monumentální barokní hospodářská budova z poloviny 18. století; k ní patří dále:
    • socha sv. Floriána - barokní socha ze 2. třetiny 18. století
  • Socha sv. Jana Nepomuckého (ul. Bukovická) - rokoková sochařská práce z roku 1734
  • Sloup Nejsvětější Trojice (ul. Komenského) - raně barokní sochařská práce z roku 1707
  • Boží muka (v zahradě na tř. Rudé armády) - sloupková boží muka z roku 1700
  • Sousoší Kalvárie (ul. Komenského u lázeňského parku) - kamenická práce z roku 1725

Turistické zajímavosti

Školství

V současné době je v obci jedna úplná, nově opravená základní škola, která se nachází u kostela a dvě mateřské školy (MŠ Sluníčko a MŠ Veverka). Všechny školy působí v současné době jako jediná organizace, Základní škola a mateřská škola Velké Losiny.[2]

Sport

  • Venkovní bazén s termální vodou (termální koupaliště) v areálu lázní
  • TJ Sokol Velké Losiny s fotbalovým a šachovým oddílem
  • TJ Morava Velké Losiny (jezdecká škola)

Okolí

Související odkazy

Reference

  1. ↑ MELZER, M.; SCHULZ, J. a kol.. Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk : OÚ Šumperk a OVM Šumperk, 1993. ISBN 80-85083-02-7.
  2. ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc : Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Velké Losiny


Bukovice | Ludvíkov | Maršíkov | Velké Losiny | Žárová

  Města a obce okresu Šumperk  

Bludov • Bohdíkov • Bohuslavice • Bohutín • Branná • Bratrušov • Brníčko • Bušín • Dlouhomilov • Dolní Studénky • Drozdov • Dubicko • Hanušovice • Horní Studénky • Hoštejn • Hraběšice • Hrabišín • Hrabová • Hynčina • Chromeč • Jakubovice • Janoušov • Jedlí • Jestřebí • Jindřichov • Kamenná • Klopina • Kolšov • Kopřivná • Kosov • Krchleby • Lesnice • Leština • Libina • Líšnice • Loštice • Loučná nad Desnou • Lukavice • Malá Morava • Maletín • Mírov • Mohelnice • Moravičany • Nemile • Nový Malín • Olšany • Oskava • Palonín • Pavlov • Petrov nad Desnou • Písařov • Police • Postřelmov • Postřelmůvek • Rájec • Rapotín • Rejchartice • Rohle • Rovensko • Ruda nad Moravou • Sobotín • Staré Město • Stavenice • Sudkov • Svébohov • Šléglov • Štíty • Šumperk • Třeština • Úsov • Velké Losiny • Vernířovice • Vikantice • Vikýřovice • Vyšehoří • Zábřeh • Zborov • Zvole

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Velk%C3%A9_Losiny“