Mohelnice

Z Multimediaexpo.cz

Nová budova Městského úřadu na východní straně náměstí Svobody
Pohled na město od jihovýchodu

Mohelnice (německy: Müglitz) je město v Olomouckém kraji. Nachází se v úrodné kotlině (Mohelnická brázda) obklopené ze tří světových stran horami (Hrubý Jeseník, Zábřežská vrchovina), kterou protéká řeka Morava.

Díky těmto příznivým podmínkám zde existovalo osídlení již od pravěku a Mohelnice byla i postupem doby důležitým městem v rámci regionu. Ve středověku město patřilo k centrům obchodu a vzdělání na severní Moravě, bohužel se však nevyhnulo decimujícím katastrofám jako byl mor, povodně a požáry. Kromě toho bylo několikrát vydrancováno nepřátelskými vojsky, naposledy v 18. století během válek o rakouské dědictví. Další důležitou změnou v historii města bylo vysídlení většinové německé populace po konci Druhé světové války a příchod českých obyvatel na jejich místo.

Dnes je město významné kromě svého průmyslu (Hella Autotechnik, Siemens) především jako důležitý dopravní uzel, kde se napojuje silniční trasa z Hradce Králové na již zprovozněný úsek rychlostní silnice R35 směrem na Olomouc a na silnici I/44 směrem na Jeseník a dále do Polska. Koná se zde každoročně také řada kulturních, společenských a sportovních akcí, které příznivě podporují také turistický ruch. Součástí obce je sedm místních částí a Mohelnice je také centrem Svazku obcí mikroregionu Mohelnicka.

  • Ke dni 1.1. 2020 zde žilo 9 234 obyvatel.

Obsah

Historie

Farní kostel sv. Tomáše z Canterbury vzniklý přestavbou farního kostela Panny Marie (zmiňovaného již roku 1247)

První osídlení území dnešní Mohelnice proběhlo již v pravěku před zhruba 8000 lety, kdy se zde nacházela jedna z osad zemědělců a pastevců dobytka (lidí tzv. kultury lineární keramiky), kteří přišli na území Česka z Blízkého Východu. Pozůstatky těchto osídlení byly objeveny v lokalitě bývalého místního cukrovaru v místech štěrkopískoven a přinesly v roce 1999 i jedinečný objev monoxylu tj. pravěké lodi, vydlabané z jediného kusu dřeva.[1]

Toto osídlení ale ve 3.–4. století př. n. l. ustoupilo Keltům (tzv. laténské kultuře), kteří zde založili několik osad (kromě Mohelnice i v Moravičanech, Polici nebo Libivé). Z této doby byly nalezeny železné nástroje, zbraně i šperky, stejně tak jako keramika či vlastní mince. Keltové byli nicméně na přelomu letopočtu vytlačeni z tohoto území vpády Germánů. Ti sami byli přibližně v 9. století nahrazeni Slovany, kteří zde založili dvě větší zemědělská osídlení – kromě Mohelnice i v Moravičanech. K rozvoji osad došlo zejména po roce 1000, kdy se v Olomouci usazují přemyslovská knížata.[1] První písemná zmínka o obci (Mogilnici) pochází z roku 1131, kdy ji jako majetek metropolitní olomoucké kapituly jmenoval olomoucký biskup Jindřich Zdík.[2] Ve 13. století se jádro osídlení přestěhovalo kvůli pravidelným záplavám a případné lepší obraně na malou vyvýšeninu, tvořící dodnes centrum města.[1] V roce 1275 zde vznikla zřejmě první škola na území severní Moravy, přiřazená k místní faře.[2] Na začátku 14. století postihly Mohelnici dvě morové epidemie, v roce 1322 pak byly u města vybudovány hradby a vodní příkop. Ani ty ale nedokázaly zadržet husitská vojska, která 28. října 1424 město dobyla a vypálila, hradby pobořila a na 700 obyvatel zabila. Hradby i zbytek města byly obnoveny až během 16. století, z této doby je i zachovaná severní (tzv. dolní) brána.[2]

Rodný dům Antonína Bruse

Dva mohelničtí rodáci se v 16. století stali pražskými arcibiskupy – nejprve to byl Antonín Brus a po něm Martin Medek, oba městu finančně přispívali na úhradu dluhů či rozvoj města. Během Třicetileté války bylo město nejprve roku 1623 dobyto protihabsburskými vojsky vedenými Gabrielem Betlenem (ve 40. letech 17. století bylo město dobyto ještě několikrát a 17. června 1642 i vypáleno) a poté zde vypukla další epidemie moru.[2] V Mohelnici byl také v roce 1680 zadržen a o pět let později v čarodějnickém procesu i upálen Kryštof Alois Lautner, katolický duchovní a ústřední postava románu a filmu Kladivo na čarodějnice. V roce 1713 s příchodem Františka Ulricha z Mimoně začala ve městě výroba sukna, která se brzy stala důležitou součástí místního průmyslu a živila velkou část obyvatelstva.

Mohelnice v roce 1845
Pohlednice z Mohelnice (1899)

V polovině 18. století bylo město během válek o rakouské dědictví opět několikrát napadeno a vypleněno. Po konci období bojů došlo k rozvoji města – roku 1775 zde byl otevřen poštovní úřad, v roce 1787 pak byla městská rada nahrazena voleným magistrátem v čele s purkmistrem, roku 1833 spojila město s Olomoucí a Prahou pravidelná dostavníková linka, v letech 1845–1846 ji nahradila železnice a v roce 1848 zde vznikla telegrafní stanice. V 60. letech 19. století byla ve městě vybudována kanalizace a v roce 1874 byla otevřena v Mohelnici první měšťanská škola. V roce 1904 byla postavena elektrotechnická továrna firmy Ludwig Doczekal & Company, která se později stala majetkem MEZ Moravských elektrotechnických závodů a po roce 1989 součástí koncernu Siemens. Dne 16. října 1910 se v Mohelnici poprvé rozsvítilo elektrické světlo, elektřinou dodávanou místní elektrárnou. Jako součást tzv. Sudet bylo město s velkou většinou německého obyvatelstva ještě před vypuknutím druhé světové války dne 10. října 1938 obsazeno říšskoněmeckým vojskem. Osvobozeno od německých ozbrojených sil bylo až 9. května 1945 postupující Rudou armádou. Německé obyvatelstvo bylo poté většinou odsunuto, čímž se město částečně vylidnilo a volné domy a byty byly nabídnuty Čechům. Po nástupu komunismu k moci v roce 1948 proběhlo několik neúspěšných pokusů o založení JZD. To vzniklo nakonec až v roce 1957 a postupně k němu byla připojována družstva z okolních obcí, které byly k Mohelnici připojeny roku 1976. Po roce 1989 došlo k rychlému rozvoji města – např. výstavba jižního obchvatu, průmyslové zóny či výrazné rozšíření nabídky služeb.

Městská správa a politika

Stará budova Městského úřadu v severovýchodním rohu náměstí Svobody

Město náleží k Olomouckému kraji a je jedním z větších měst okresu Šumperk. V místních volbách je voleno 21 členů městského zastupitelstva, ti poté ze svých řad vybírají starostu, jeho dva zástupce a další členy městské rady, která má dohromady 7 členů. Od roku 1989 zde radnici ovládalo nejprve OF a poté ODS spolu se svými koaličními partnery, díky čemuž je starostou po celou tuto dobu ing. Ladislav Kavřík i přes obvinění z podvodu a zneužití pravomocí veřejného činitele, které proti němu vznesla opozice, a i přesto, že následně proti němu v této věci bylo zahájeno trestní řízení. První rozsudek ho sice zprostil obvinění, avšak po opakovaných odvoláních byl dne 12.2.2008 pravomocně odsouzen za zneužití pravomoci veřejného činitele a kromě ročního podmíněného trestu mu byl uložen i zákaz činnosti v místní samosprávě na 3 léta.[3] Při volbách do městského zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. října a 21. října 2006 byla v Mohelnici volební účast 43,81%[4] s následujícími výsledky (městskou radu později vytvořili zástupci ODS, ČSSD, SRR)[5][6]:

VOLBY 2006 POČET HLASŮ POČET MANDÁTŮ
ODS 16 078 6
ČSSD 9 753 3
NEZÁVISLÍ 9 198 3
KSČM 7 827 2
KDU-ČSL 6 959 2
Moravané 6 824 2
Sdruž. pro rozvoj regionu 6 131 2
Unie svobody - Demokratická unie 4 345 1

Obyvatelstvo a náboženství

Po odsunu německého obyvatelstva po roce 1945 došlo k prudkému poklesu počtu obyvatel Mohelnice, který byl později kompenzován nastěhováním občanů okolních obcí do volných domů. K roku 2001 zde žilo 9847 obyvatel, z toho 49,4 % mužů a 50,6 % žen.[7] Národnostní složení obyvatel města je poměrně homogenní – 91 % se hlásí k národnosti české, 6,2 % k národnosti moravské, 1 % k národnosti slovenské a 0,2 % k národnosti německé.[8] Z celkového počtu obyvatel se jich k víře hlásí 2634 (tj. 26,7 %) – k římskokatolické církvi 2155 věřících, k československé církvi husitské 157 věřících, k pravoslaví 73 věřících, k českobratrské církvi evangelické 55 věřících a k církvi adventistů sedmého dne 22 věřících.[9]

Vývoj počtu obyvatel města Mohelnice
Rok 1526 1772 1792 1846 1869 1890 1910 1921 1930 1945 1948 1950 1958 1963 1971 2001
Počet obyvatel ~1 500 1 867 2 699 3 887 4 164 4 399 4 294 4 751 4 574 ~5 600 4 176 4 848 4 994 5 611 6 032 9 847

Památky a turistické zajímavosti

Morový sloup na náměstí Svobody
Mohelnický dřevěný betlém
Hrad Bouzov v pohledu od parku
Morový sloup

Morový sloup na hlavním náměstí Mohelnice je dílem Jana Václava Strumera a byl dokončen roku 1717, tj. dva roky po devastující morové epidemii z roku 1715 (tu připomíná i zápis z kroniky vyrytý na sloupu). Na balustrádě jsou sochy sv. Anny, sv. Pavlíny, sv. Augustina a sv. Ambrože, na podstavci potom sv. Rozálie a sochy ochránců proti moru sv. Karel Boromejský, sv. Roch, sv. Šebestiána a sv. František Xaverius. Na vrcholu sloupu v korintském stylu je sousoší Panny Marie s Ježíškem.[10] Farní kostel sv. Tomáše z Canterbury Původní farní kostel Panny Marie, poprvé zmiňovaný v roce 1247, byl roku 1424 vypálen husitskými vojsky. Obnoven – v gotickém stylu – a znovu vysvěcen byl v roce 1480. Z období renesance se na bočních zdech i uvnitř kostela zachovala vzácná funerální figurální výzdoba, spjatá s rodinou tehdejšího faráře Valentina Schwarze. Další úpravy byly provedeny v barokním stylu, především dvě boční kaple – sv. Anny a sv. Kříže a také oltář, křtitelnici či kazatelnu. Novogotická přestavba po požáru v 19. století přidala především průčelí s kamennou rozetou nad vstupními vraty.[11]

Mohelnický betlém

Každoročně o vánočních svátcích je v kostele sv. Tomáše vystaven velký vyřezávaný betlém. Na ploše 6×7 metrů je kromě jesliček také řada dalších figur i staveb, mimo jiné hrady Bouzov a Karlštejn. Vytvořil jej mezi lety 1958 a 1988 Josef Nedomlel ze Starého Města u Bruntálu (sám vyobrazený v betlémě jako chasník s pytlem mouky na zádech stojící před mlýnem). V jeho práci pokračoval i jeho syn František, který v roce 2003 dokončil chybějící figury skupiny muzikantů. Celý betlém je osvětlen a část figurek v něm je pohyblivá.[12]

Městské muzeum

Mohelnické muzeum dokumentuje život v tomto regionu v průběhu historie. Je zde expozice věnovaná prehistorii, slovanskému osídlení i středověku – ta obsahuje kolekce loštických pohárů, nalezený poklad pražských grošů či odznaky mohelnických cechů. K nalezení je v muzeu také hodinový stroj z kostelní věže nebo expozice dokumentující život měšťanů v 19. století a začátku 20. století. Z poválečných let je zde vystaveno několik předmětů upomínajících na politické vězně v 50. letech vězněné v mírovské věznici. Otevřeno je každý den od pondělí do soboty včetně malé galerie místních malířů a lapidária.[13]

Památník děkana Lautnera

V Mohelnických městských sadech byl roku 1685 po pětiletém věznění a vyslýchání odsouzen a na hranici upálen za provozování čarodějnictví šumperský děkan Kryštof Alois Lautner. Kvůli své oblíbenosti mezi lidmi a vlažnému postoji k rekatolizaci byl obžalován soudcem Bobligem z Edelstadtu a když odmítal přiznat svou vinu byl podroben i mučení. V letech 19992000 byl jeho proces přezkoumán a děkan Lautner rehabilitován. Na místě v Městských sadech, kde došlo k upálení, je dnes umístěna kamená pamětní deska.

Hrad Bouzov

Nedaleko Mohelnice se nachází novogotická stavba hradu Bouzov z přelomu 19. a 20. století, která má imitovat původní stavbu ze 14. století, přičemž obsahuje celou řadu prvků novodobé německé architektury. Původní hrad vyhořel v polovině 16. století a byl obnoven až v roce 1620 – od roku 1696 byl pak v majetku Řádu německých rytířů. Od těchto vlastníků také pochází většina zachovaného zařízení hradu. Díky zachovalému stavu a svojí malebnosti je jedním z nejvyhledávanějších hradů jak pro turisti tak pro filmařské štáby. V okolí hradu je rozsáhlý park skýtající možnost k aktivnímu odpočinku.

Zámek Úsov

Další z turisticky atraktivních míst v okolí je zámek v Úsově. Je postaven na zbytcích středověkého hradu z 13. století v gotickém stylu, který byl vypálen za třicetileté války. Na konci 17. století byl částečně opraven a mezi věže byl vestavěn manýristický zámek. Od roku 1898 je v interiérech zámku umístěno lesnické a lovecké muzeum založené Janem II. z Lichtenštejna. Díky loveckým výpravám i za hranice českého království je zde k nalezení také velké množství trofejí např. z Afriky – toto muzeum je jedinečné v celé střední Evropě.[14] Další kulturní památky:

Významné osoby spojené s městem

  • Antonín Brus z Mohelnice (1518–1580) – pražský arcibiskup
  • Martin Medek z Mohelnice (1538–1590) – pražský arcibiskup
  • Filip Fabricius (1576–1640) – sekretář dvorské kanceláře v Praze
  • Kryštof Alois Lautner (1622–1685) – kněz, upálen zde v roce 1685
  • Matěj Kukulín (1641–1696) – jezuita a misionář
  • Juda Tadeáš Supper (1712–1771) – barokní malíř
  • MUDr. [[Emanuel Kusý (1844–1905) – lékař a epidemiolog
  • Edmund Reitter (1845–1920) – entomolog
  • Karel Penka (1847–1912) – antropolog
  • Antal Stašek (1843–1931) – spisovatel, pobýval zde v letech 19131914[15]
  • Zdeněk Hamřík, písničkář

Kultura

Mohelnický dostavník probíhá každoročně na konci srpna v Městských sadech

Z historického hlediska je významná poloha města na okraji etnografického regionu Haná. Dnes se ve městě pravidelně koná několik několik kulturních akcí – např. folkový a country festival Mohelnický dostavník či mezinárodní soutěž filmové hudby Mohelnická filmová písnička a videoklip.[16] Původní biograf na nám. Tyrše a Fügnera byl v roce 2003 uzavřen kvůli stálému nevyužití jeho kapacity (zejména po otevření multikina v blízké Olomouci) a jeho provoz pokračuje ve společenském sále kulturního střediska na nám. Svobody. V Mohelnici je vydáván pravidelný měsíčník Mohelnický zpravodaj[17] a několikrát týdně vysílá (včetně záznamu z jednání zastupitelstva) regionální Mohelnická televize.[18] Ve městě je také městská knihovna, oficiálně založená v roce 1945, která však v různém rozsahu funguje již od roku 1904.[19]

Sport

Extrem Truck Trial v Mohelnických lomech

Ve městě je krytý bazén a také otevřené koupaliště v areálu místního autokempu.[20] Kromě toho ve městě funguje několik sportovních oddílů – mj. fotbalový, nohejbalový, tenisový, basketbalový, hokejový a v judu.[21] Judistický oddíl TJ Sokol Mohelnice se účastní nejvyšší české ligové soutěže[22] a s úspěchy i mezinárodních závodů.[23] Kombinace mírně zvlněného terénu i vyšších kopců v okolí je vhodná v zimních měsících k běhu na lyžích a od jara do podzimu k cykloturistice – Mohelnicí také prochází regionální poznávací Čarodějnická cyklotrasa.[24] Na jaře je pak v blízkém lomu u Křemačova pořádána truck-trialová show Extrem Truck Trial,[25] která je největším podobným závodem v Česku a patří také mezi nejtěžší závody tohoto druhu v Evropě.[26]

Doprava

Železniční stanice v Mohelnici

Ve městě je zavedena linka městské autobusové dopravy, která spojuje místní vlakové a autobusové nádraží. Vlakové spojení je několikrát denně na přestup do Zábřehu, Červenky a Olomouce. Autobusy dále spojují Mohelnici se Šumperkem, Prostějovem, Brnem, Hradcem Králové, Libercem, Havlíčkovým Brodem, Jihlavou a Ostravou a také s okolními obcemi Úsovem, Lošticemi, Litovlí, Bouzovem, Moravskou Třebovou či Mírovem.[27] Letecká doprava nemá ve městě potřebnou infrastrukturu, nejbližší letiště pro sportovní účely jsou ve zhruba 20 km vzdáleném Starém Městě a Šumperku. Díky výhodné poloze na rychlostní silnici R35 a silnici I/44 prochází okrajovou částí města také velmi silná osobní i nákladní automobilová doprava.

Školy a vzdělávání

Budova Obchodní akademie v Mohelnici

V Mohelnici se nacházejí tři mateřské školy (v ulici Hálkova a Na Zámečku, třetí je pak v obci Řepová) a dvě školy základní (v ulicích Mlýnská a Vodní). Dále jsou zde celkem čtyři střední školy:[28]

  • Obchodní akademie (v ulici Olomoucká)
  • Střední průmyslová škola elektrotechnická (v ulici Generála Svobody)
  • Střední škola technická (v ulici 1.máje)
  • Odborné učiliště a Praktická škola (v ulici Vodní)

Mimo to je ve městě také Speciální škola pro žáky s více vadami a Základní umělecká škola. S problémy spojenými se studiem se mohou děti a jejich rodiče obrátit na pedagogicko-psychologickou poradnu. Volnočasové aktivity pak dětem a mládeži organizuje např. Dům dětí a mládeže Magnet či místní skautský oddíl.

Mikroregion Mohelnicko

Svazek obcí mikroregionu Mohelnicko byl zaregistrován již v roce 1999 a od roku 2006 jej tvoří celkem 14 obcí: Klopina, Krchleby, Líšnice, Loštice, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Palonín, Pavlov, Police, Stavenice a Třeština.[29] Mikroregion Mohelnicko zabírá plochu přibližně 130 km² a žije v něm kolem 18 000 obyvatel (tj. cca 10 % plochy a 15 % obyvatelstva okresu Šumperk), což představuje hustotu osídlení 138 obyvatel na 1 km², tedy více než celostátní průměr (130 obyvatel na 1 km²).[30] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu projektů v regionu.

Části města

Velká Galerie

YouTube

Prezident Miloš Zeman navštívil Mohelnici
100 let republiky – Mohelnice – 1918


Literatura

Mohelnice včera a dnes. Sborník o minulosti a současnosti Mohelnice (ed. Goš, Vladimír a kol.). Mohelnice : Komise pro oslavy 700. výročí povýšení Mohelnice na město, 1973.

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 Mikroregion Mohelnicko – Počátky osídlování Moravy
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 MÚ Mohelnice – Historie Mohelnice v datech
  3. Lidové noviny – Starosta unikl vězení, je nevinný
  4. ČSÚ – Volby do zastupitelstev obcí, 2006, Mohelnice
  5. ČSÚ – Volby do zastupitelstev obcí podle jména, 2006, Mohelnice
  6. MÚ Mohelnice – Složení městské rady
  7. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 - Obyvatelstvo, byty, domy a domácnost - Mohelnice
  8. ostatní národnosti byly zastoupeny max. 0,1 %
  9. další církve a náboženství měly ve městě méně než 10 věřících
  10. Mikroregion Mohelnicko – Morový sloup
  11. Mikroregion Mohelnicko – Farní kostel sv. Tomáše z Canterbury
  12. Mikroregion Mohelnicko – Mohelnický betlém
  13. Mikroregion Mohelnicko – Muzeum Mohelnice
  14. hrady.cz – Úsov
  15. Vlastivědné muzeum v Šumperku – Jaroslav Krejčíř: Antal Stašek a jeho pobyt v Mohelnici
  16. Mohelnická filmová písnička a videoklip
  17. MÚ Mohelnice – Mohelnický zpravodaj
  18. MÚ Mohelnice – vysílací časy Televize Mohelnice
  19. Městská knihovna Mohelnice – Historie
  20. MÚ Mohelnice – Informace o městě
  21. MÚ Mohelnice – Přehled sportovních klubů, sdružení a kroužků v Mohelnici
  22. Český svaz Judo – 1. liga 2007
  23. Mohelnický zpravodaj (duben 2007) – Úspěšný víkend mohelnických judistů
  24. Interreg IIIA Česká republika–Polsko 2004-2006 (PPT)
  25. Extrem Truck Trial
  26. Mikroregion Mohelnicko – Extrem Truck Trial
  27. Seznam linek v Integrovaném dopravním systému Olomouckého kraje
  28. MÚ Mohelnice – Školství
  29. MÚ Mohelnice – Charakteristika Mikroregionu Mohelnicko
  30. ČSÚ – Statistická ročenka České republiky 2006

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Mohelnice
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Mohelnice
Město Mohelnice

KřemačovKvětínLibiváMohelnicePodolí • Řepová • Studená Loučka • Újezd

  Města a obce okresu Šumperk  

Bludov • Bohdíkov • Bohuslavice • Bohutín • Branná • Bratrušov • Brníčko • Bušín • Dlouhomilov • Dolní Studénky • Drozdov • Dubicko • Hanušovice • Horní Studénky • Hoštejn • Hraběšice • Hrabišín • Hrabová • Hynčina • Chromeč • Jakubovice • Janoušov • Jedlí • Jestřebí • Jindřichov • Kamenná • Klopina • Kolšov • Kopřivná • Kosov • Krchleby • Lesnice • Leština • Libina • Líšnice • Loštice • Loučná nad Desnou • Lukavice • Malá Morava • Maletín • Mírov • Mohelnice • Moravičany • Nemile • Nový Malín • Olšany • Oskava • Palonín • Pavlov • Petrov nad Desnou • Písařov • Police • Postřelmov • Postřelmůvek • Rájec • Rapotín • Rejchartice • Rohle • Rovensko • Ruda nad Moravou • Sobotín • Staré Město • Stavenice • Sudkov • Svébohov • Šléglov • Štíty • Šumperk • Třeština • Úsov • Velké LosinyVernířovice • Vikantice • Vikýřovice • Vyšehoří • Zábřeh • Zborov • Zvole