Vladimír Nedvěd

Z Multimediaexpo.cz


Vladimír Nedvěd (* 27. března 1917, Brno) je český letec a generálporučík české armády.

Obsah

Životopis

Narozen v Brně a vychován v Kyjově. Maturoval v červnu 1936 na Klvaňově reálném gymnasiu v Kyjově, člen Sokola Kyjov již jako dorostenec. Přijatý k letectvu československé armády v říjnu 1936. Vyřazen z Vojenské akademie v Hranicích jako poručík čs. letectva 1938. Po okupaci republiky Hitlerovým Německem 15. března 1939 Vladimír nejprve započal studium na vysoké technické škole v Brně, když všechny university v Protektorátu Čechy a Morava byly zavřené po dobu druhé světové války, Vladimír dobrovolně opustil rodnou vlast 8. prosince 1939, když řekl "S Bohem" jeho drahé matce za účelem bojovat v exilu proti nacismu za Čest a Svobodu čs. národa.

Útěk z Čech

Bez cestovního pasu započal dlouhou cestu přes Maďarsko, kde byl zatčen a vězněn v Tolonzhazu, vězení v Budapešti. V další dlouhé cestě pokračoval přes Jugoslávii, Řecko, Turecko do Beirutu v Lebanonu na Středním východě, dále pak francouzskou lodí do Marseille v jižní Francii, kde se ve městě Agde, v lednu 1940, stal členem československé letecké skupiny. Po porážce Francie Německem v červnu 1940 byl Vladimír evakuován s druhými členy čs. armády anglickou lodí přes Gibraltar do Liverpoolu v Anglii, kde přistáli v červenci 1940. Československá vláda v exilu, pod vedením prezidenta Eduarda Beneše, byla uznána vládou Velké Británie a krátce na to, byly utvořeny stíhací perutě 310. a 312. a 311. bombardovací v rámci Royal Air Force. Českoslovenští zahraniční letci se aktivně zůčastnili důležité letecké Bitvy o Británii. Vladimír Nedvěd v hodnosti Pilot Officer poručík výkonný letec, byl cvičen jako navigátor u 311. čs. bombardovací squadrony/perutě. V březnu 1941 Vladimír mluvil na BBC Rádiu "Volá Londýn" k československému lidu, kde je informoval o boji čs. zahraničních letců pro osvobození vlasti z otroctví německého nacismu. 1. listopadu 1942 Vladimír byl jmenován velitelem letky "A" 311. čs. bombardovací perutě a povýšen do hodnosti Squadron Leader - major letec. 22. srpna 1943 byl Vladimír jmenován Wing Commander/p.plk.let. velitelem 311. čs. bomb. squadrony ve věku 26 let. Stal se tak nejmladším velitelem největší čs. letecké jednotky v RAF, která měla 50 důstojníků většinou výkonných letců, 150 poddůstojníků výkonných letců a 250 mužů i několik žen pozemního personálu, včetně britských a kanadských - celkem 250 osob. 15. září 1943 Velitel RAF Coastal Command Air Marshal Sir John Slessor KCB předal W/CDR Vladimíru Nedvědovi MBE vysoké RAF vyznamenání DFC Distinguished Flying Cross, které mu udělil Král George VI. v dubnu 1944 Vladimír byl přeložen k Velitelství III. taktického letectva RAF v Camilla East Bengal v Indii, jako čs. styčný důstojník. Tam se zůčastnil jako pilot leteckých bojů proti Japonské armádě v prostoru Imphal - Kohima poblíž hranic Burmy. V tomto operačním horském prostoru až 4000 metrů vysokém i za špatného monsoon počasí Vladimír vykonal 10. operačních letů proti japonskému nepříteli, který kompletně obklíčil 35 000 britských a indických vojáků. Veškeré zásobování tohoto vojska bylo provedeno letecky. V říjnu 1944 se vrátil opět do Anglie. V Londýně se seznámil a oženil 30. ledna 1945 s českou dívkou Louise Pražákovou, narozenou v Brně. Jejich požehnané manželství 60ti let diamantového výročí bylo oslaveno osobní gratulací Královny Alžběty.

Po válce

V dubnu 1945 se Vladimír zůčastnil jako jediný delegát Československa, mezinárodní letecké konference IATA v Paříži, kde předložil několik praktických návrhů, které byly konferencí schváleny a dnes jsou součástí mezinárodních leteckých map celého světa. V srpnu 1945 se vrátil do svobodného Československa. Stal se instruktorem letecké taktiky na Letecké Akademii v Hradci Králové. Příští rok započal studia na Vysoké Škole Válečné v Praze. V roce 1947 byl povýšen do hodnosti podplukovníka čs. letectva - nejmladší v Československé armádě. Po komunistickém puči 25. února 1948 se Vladimír rozhodl odejít nuceně do exilu s jeho malou rodinkou. Při letu ČSA letadlem z Prahy do Bratislavy 6. dubna 1948, skupina čs. letců vedená Vladimírem se zmocnila letadla a nuceně přistáli na americkém vojenském letišti Neubiberg u Mnichova v Západním Německu, kde se prohlásili jako političtí uprchlíci. V důsledku toho byl Vladimír Nedvěd degradován vládou KSČ z pplk. letectva na vojína a obviněn z velezrady a úklady o komunistickou socialistickou československou republiku, pro jejíž osvobození bojoval. Trest smrti mu byl udělen za tyto zločiny. Po návratu do Anglie, na jeho žádost mu bylo uděleno britské státní občanství a tak měl možnost sloužit dalších deset let v Royal Air Force jako výkonný pilot ve Velké Británii a na Středním Východě v Egyptě v Suez Canal Zone. V roce 1952 bylo Vladimírovi nabídnuto velení No.78. RAF perutě v Suez Canal Zone v Egyptě. Během jeho velení byla tato peruť jmenována nejlepší na Středním Východě.

Nositel řádů

  • Řád bílého lva
  • Řád Tomáše Garrigua Masaryka
  • Československý válečný kříž

Externí odkaz