V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte ještě dnes soutěžit o lákavé ceny !!

Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická

Z Multimediaexpo.cz

Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická, či obecně v Čechách nazývaní Baráčníci, jsou společenskou organizací vzniklou roku 1873, která dones lpí na dodržování staročeských zvyků.

Obsah

Historie

První spolek baráčníků vznikl v Kolíně roku 1873. Bylo to období zakládání mnoha druhů různých vzdělávacích, podpůrných a vlasteneckých sdružení. Baráčníci, kteří se scházeli v kolínském hostinci Baráček, se starali o podporování vdov, sirotků, chudiny a tuto činnost spojovali s vlastenectvím. Období zakládání dalších obcí navazovalo na Jubilejní zemskou výstavu v Praze 1889 a obdobné národní akce v dalších letech. V roce 1896 vzniká Veleobec českého baráčnictva v království Českém. Během dalších deseti let vznikají jednotlivé župy jako mezičlánek ústředí a jednotlivých obcí na venkově. První župa vznikla v Brandýse nad Labem schválením jejích regulí Zemským úřadem v Praze roku 1902. Tehdy se jmenovala I.župa Polabská. V roce 1907 se konal I. sjezd ve Veleobci sdruženého Baráčnictva v Českých Budějovicích a zde bylo rozhodnuto o vydávání svého svazového časopisu "Český Baráčník" Obce baráčníků vznikly i ve Vídni a přes emigranty v Spojených státech amerických.

Zvláštnosti pojmenování

Výbor místní obce baráčníků se označoval jako rychta a v jeho čele stál rychtář. Baráčnická rychta pak byl název pro spolkovou místnost, nebo budovu. Z těch je na veřejnosti nejznámější Všebaráčnická rychta v Praze na Malé Straně, v jejímž sále se pořádají koncerty i jiné akce. Zajímavé je tradiční pojmenování členů a funkcionářů organizace. Členové se nazývají sousedé a tetičky, členové výboru mají funkce panímaminka, rychtář, místorychtář, syndyk (jednatel), berní (hospodář), slídilové účtů (revizní komise), švandymistr (za kulturu), vzdělávatel, gratulanti (chodí svým členům gratulovat k narozeninám).[1].

Organizační struktura

Jednotlivé obce baráčnické jsou sdruženy do žup.

  • I.župa Pavla Stránského ze Zapské Stránky, dříve I.Polabská, vytvořena roku 1902 v Brandýse nad Labem.
  • II.župa Jiřího z Poděbrad, založena roku 1902 jako Karlova v Praze
  • III.župa Mistra Jana Husi, založena jako Přemyslova v Praze roku 1903
  • IV.župa Petra Gutha, založena v Kladně roku 1904
  • V. župa Václava Budovce z Budova má sídlo v Mladé Boleslavi založena roku 1905.
  • VII. župa Mirošovice
  • VIII.župa Tomáše Štítného má sídlo v Českých Velenicích.
  • IX.župa Kubatova má sídlo v Českých Budějovicích
  • X. baráčnická župa spisovatele Josefa Holečka ve Vodňanech.
  • XI.župa Most
  • XII. župa Jana Sladkého Koziny v Plzni
  • XV.župa Frastiška Holého byla založená roku 1932 v Kralupech nad Vltavou.
  • XIV.župa vznikla v Duchcově Josefa Jungmana
  • XX.župu Krušnohorskou založili v Chomutově.
  • XXI.župa vznikla v Ústí nad Labem.
  • XXII.župa má ústředí v Sokolově.
  • XXIV.župa Jana Žižky z Trocnova byla založena v 1949 a má ústředí v hl. m. Praha.

Náplň činnosti

Mimo pravidelné schůzovní činnosti organizují či se podílí na organizaci Dne matek, MDŽ, Den dětí, rozloučení s rokem, stavění májek, pořádání baráčnických, staročeských plesů a zábav. Součástí zábav bývají i staročeské tance, např.Česká beseda. Akce bývají odlišné podle místních zvyklostí vesnice či města. Svérázné jsou i rituály při velkých akcích a schůzích, prováděné často v krojích.

Reference

  1. ↑ František Vomáčka. Baráčníci. Zákupský zpravodaj, duben 2009, roč. 18, čís. 4, s. 12.  

Externí odkazy


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Vlastenecko-dobro%C4%8Dinn%C3%A1_obec_bar%C3%A1%C4%8Dnick%C3%A1“