Německá Nová Guinea

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 6. 10. 2025, 10:08

Německá Nová Guinea (výjimečně Německá Austrálie)je souhrnné pojmenování pro veškerá území v Oceánii pod německou správou na přelomu 19. a 20. století (s výjimkou Samoy, která byla spravována odděleně).

Geografické vymezení

Německá Nová Guinea se rozkládala v melanéském a mikronéském regionu na území dnešních států nebo závislých území:

Papua-Nová Guinea - severní část dnešního státu tvořená Zemí císaře Viléma, Bismarckovým souostrovím a ostrovy Bougainville, Buka (1885-1919)
Palau (1899-1919)
Mikronésie (1899-1919)
Severní Mariany (1899-1919)
Marshallovy ostrovy (1885-1919)
Nauru (1888-1919)
Šalamounovy ostrovy (1885-1899) - podstoupeny Velké Británii výměnou za svrchovanost nad západní Samoou

Vznik

V roce 1884 byla v Berlíně založena obchodní společnost „Německá Novoguinejská společnost“ (německy Neuguinea-Kompagnie). Jejím zakladatelem byl Adolph von Hansemann, významný německý bankéř z Cách. Hlavním cílem a předmětem činnosti společnosti bylo získání území v Pacifiku a následný ekonomický rozvoj území. 3. prosince 1884 byla vztyčena německá vlajka na jednom z ostrovů Bismarckova souostroví. V květnu 1885 svěřil císař Vilém II. oficiálně veškerá práva a svrchovanost nad územím do rukou Novoguinejské společnosti. Od roku 1899 bylo pacifické území spravované přímo německou vládou z Berlína.

Historie

Země císaře Viléma - v roce 1884 vztyčena německá vlajka, od 1885 německá kolonizace Bismarckovo souostroví - v roce 1884 vztyčena německá vlajka, od 1885 německá kolonizace severní Šalamounovy ostrovy - pod německou správou se nacházely nejsevernější ostrovy z Šalamounova souostroví - Bougainville, Buka, Choiseul, Santa Isabel a okolní menší ostrovy. Německo se ocitlo ve sporu se Spojeným královstvím kvůli územním požadavkům v Oceánii. V roce 1899 byla podepsána britsko-německá smlouva, ve které se Německé císařství vzdalo všech ostrovů na jih od Bougainville ve prospěch Británie, naopak Británie přenechala Německu své územní nároky na západní Samou. Nauru - roku 1888 dovršily německé vojenské jednotky boj s domorodým obyvatelstvem a ostrov byl přičleněn ke kolonii Na území Marshallových ostrovů vzneslo roku 1874 formální nárok Španělsko. V praxi ale nad ostrovy nemělo kontrolu. Roku 1885 uznalo Španělsko svrchovanost Německa nad souostrovím výměnou za finanční kompenzaci v hodnotě 4,5 milionů dolarů.
Po prohrané španělsko-americké válce zůstala v pacifickém regionu pod španělskou správou pouze část jeho kolonie Španělské východní Indie - Severní Mariany, Karolíny a Palau. Tyto ostrovy byly řídce osídlené, mezi sebou vzdálené a nepříliš ekonomicky využitelné. 30. června 1899 vešla v platnost německo-španělská smlouva, ve které prodalo Španělsko tyto ostrovy za cenu 17 milionů marek a definitivně tak skončila španělská přítomnost v Mikronésii a ostrovy se staly německým protektorátem.

Zánik

Rozpad německé pacifické kolonie:
Australské mandátní územíJaponské mandátní územímandátní území Nauru pod společnou správou

Po vypuknutí 1. světové války v roce 1914 obsadily australské jednotky Zemi císaře Viléma, Bismarkovo souostroví a ostrovy Bougainville, Buka a Nauru. Japonsko získalo kontrolu nad Palau, Karolínami, Marianami a Marshallovými ostrovy. Podepsáním Versailleské smlouvy ztratilo Německo své veškeré kolonie. 17. prosince 1920 byla ustanovena následující mandátní území Společnosti národů:

Teritorium Nová Guinea - pod správou Austrálie
Mandátní území Tichomořské ostrovy - pod správou Japonska
Nauru - mandátní území pod společnou správou Austrálie, Nového Zélandu a Spojeného království

Externí odkazy

(anglicky) Informace o Německé Nové Guiney na www.britannica.com
(německy) Obsáhlá stránka o německých koloniích

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 69: / Řádka 69: @@
 Po prohrané [[Španělsko-americká válka|španělsko-americké válce]] zůstala v [[Tichý oceán|pacifickém]] regionu pod španělskou správou pouze část [[Španělské kolonie|jeho kolonie]] [[Španělská východní Indie|Španělské východní Indie]] - '''''[[Severní Mariany]], [[Karolíny]] a [[Palau]]'''''. Tyto ostrovy byly řídce osídlené, mezi sebou vzdálené a nepříliš ekonomicky využitelné. [[30. června]] 1899 vešla v platnost [[Německo-španělská smlouva (1899)|německo-španělská smlouva]], ve které prodalo Španělsko tyto ostrovy za cenu 17 milionů marek a definitivně tak skončila španělská přítomnost v [[Mikronésie (region)|Mikronésii]] a ostrovy se staly německým protektorátem.
 == Zánik ==
-[[Soubor:Pacific-German-Colonies.png|thumb|Rozpad německé pacifické kolonie:<br />{{Legenda|#FFD700|Australské mandátní území}}{{Legenda|#FF0000|Japonské mandátní území}}{{Legenda|#0000CD|mandátní území Nauru pod společnou správou}}]]
+[[Soubor:Pacific-German-Colonies.png|thumb|Rozpad německé pacifické kolonie:<br />{{Barva|#FFD700|Australské mandátní území}}{{Barva|#FF0000|Japonské mandátní území}}{{Barva|#0000CD|mandátní území Nauru pod společnou správou}}]]
 Po vypuknutí [[První světová válka|1. světové války]] v roce [[1914]] obsadily australské jednotky [[Země císaře Viléma|Zemi císaře Viléma]], [[Bismarkovo souostroví]] a ostrovy [[Bougainville]], [[Buka (ostrov)|Buka]] a [[Nauru]]. [[Japonsko]] získalo kontrolu nad [[Palau]], [[Karolíny|Karolínami]], [[Severní Mariany|Marianami]] a [[Marshallovy ostrovy|Marshallovými ostrovy]]. Podepsáním [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvy]] ztratilo [[Německo]] své veškeré kolonie. [[17. prosince]] [[1920]] byla ustanovena následující [[mandátní území]] [[Společnost národů|Společnosti národů]]:
 * [[Teritorium Nová Guinea]] - pod správou [[Austrálie]]