Papua-Nová Guinea

Z Multimediaexpo.cz

Papua-Nová Guinea
Papua-Nová Guinea
Papua New Guinea
Papua Niugini
Papua–Matamata Guinea
Flag of Papua New Guinea.png  Coat of arms of Papua New Guinea.png
Vlajka Papuy-Nové Guineje   Znak Papuy-Nové Guineje
O Arise, All You Sons
Hymna Papuy Nové Guineje
Geografie
Papua New Guinea (orthographic projection).png
Hlavní město: Port Moresby
Rozloha: 462 840 km2 (55. na světě)
z toho 2 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Mount Wilhelm (4509 m n.m.)
Časové pásmo: + 10
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 5 545 268 (106. na světě)
Hustota zalidnění: 12 (207. na světě)
HDI: 0,516 (střední)
Jazyk: angličtina, tok pisin, hiri motu
Náboženství: římští katolíci 22%, luteráni 16%,
presbyteriáni/metodisté/London Missionary
Society 8%, anglikáni 5%, Evangelical Alliance 4%,
adventisté sedmého dne 1%, jiní protestanti 10%,
domorodé náboženství beliefs 34%
Státní útvar
Státní zřízení: konstituční monarchie
Měna: papujsko-guinejská kina (PGK)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: PNG
Telefonní předvolba: +675
Národní TLD: .pg

Papua-Nová Guinea je přímořský stát v Oceánii. Sousedí s Indonésií (pozemní hranice) a se Šalamounovými ostrovy (přes mořský průliv u Bouganvillova ostrova).

Obsah

Historie

Jako první Evropané se do oblasti kolem ostrova Nová Guinea dostali v roce 1512 španělští a portugalští mořeplavci. Východní část ostrova si v roce 1884 rozdělili Velká Británie (jihovýchodní část) a Německé císařství (severovýchodní část). Britská část, zvaná teritorium Papua, se roku 1901 stala součástí Australského svazu. Německá kolonie Německá Nová Guinea byla v roce 1920 svěřena jako mandátní území Společnosti národů pod názvem teritorium Nová Guinea do australské správy. V roce 1949 Austrálie spojila obě teritoria (Papua a Nová Guinea) v jeden celek, zvaný teritorium Papua-Nová Guinea. V roce 1972 zde proběhly první všeobecné volby a v prosinci 1973Austrálie poskytla vnitřní samosprávu. 16. září 1975 byla vyhlášena nezávislost země. V letech 19891995 probíhal boj mezi vládou a secesionistickým hnutím na ostrově Bougainville.

Geografie

Osmdesát procent rozlohy země leží na ostrově Nová Guinea. Zbylých 20 % zaujímá asi 600 dalších ostrovů (Bismarckovo souostroví, D’Entrecasteauxovy ostrovy, Louisiady, Bougainville).

Území je hornaté, na jihozápadě a zčásti na severu hlavního ostrova se rozkládájí nížiny. Jeho střední částí se táhne Centrální pohoří (Bismarckovo pohoří s nejvyšší horou Mount Wilhelm 4509 m n. m.) a na jihovýchodě pohoří Owen Stanley Range (4035 m n. m.). Toto pásmo je tvořeno několika částmi: Pobřežními horami, Sněžnými horami, Müllerovými horami, Bismarckovými horami a pohořím Owen Stanley.

Horské hřbety jsou odděleny hlubokými ostře zaříznutými údolími řek s četnými peřejemi. Největší řeky jsou na severu Sepik a na jihu Fly. Největším jezerem je sladkovodní Lake Murray.

Podnebí

Papua-Nová Guinea leží v oblasti vyznačující se teplým rovníkovým podnebím, část země se ovšem vyznačuje tropickým monzunovým podnebím. Průměrné teploty jsou v lednu 27,5 °C, v červenci 26 °C. Srážky dosahují průměrně okolo 3000 mm, na horách i 6000 mm. V hlavní městě Port Moresby je průměrná teplota vzduchu celoročně okolo 27 °C, roční úhrn srážek je 1040 mm.

Flora a fauna

Zdejší flora je velmi rozmanitá. V tropických deštných lesích roste spousta druhů palem, eukalyptů, stromových kapradin a rostlin z čeledi myrtovitých. Porost pobřežních oblastí tvoří mangrovy a bažiny. Ve vyšších nadmořských výškách roste hodně jehličnanů, např. cedry a araukárie.

Na Nové Guineji žije mnoho zajímavých živočichů. Domov zde má ježura, krokodýli, želvy, hadi, velké množství ptáků (rajky, kasuáři) a deset druhů stromových klokanů.

Hospodářství

Papua-Nová Guinea je rozvojový zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin.

Nerostné bohatství

Země má rozsáhlá ložiska nerostného bohatství. Těží se ropa, zemní plyn, zlato, stříbro, platina, nejdůležitější jsou však ložiska mědi a zlata.

Průmysl

Nejdůležitější součástí průmyslu je hutnictví a zpracování barevných kovů. Velkého významu dosahuje i potravinářský průmysl, v jeho rámci se vyrábí cukr, palmový olej a zpracovává se kopra.

Zemědělství

Navzdory rozsáhlému nerostnému bohatství se více než 80 % obyvatelstva živí zemědělstvím. Pěstují se banány, kakao, káva, kokosové ořechy, kopra, ovoce, zelenina, batáty (sladké brambory), maniok, taro, jamy, palmová jádra (na olej), cukrová třtina a ananasy. Chovají se prasata, skot a drůbež.

Ostatní odvětví

Pro značnou část obyvatel země představuje značnou část obživy kromě zemědělství také lov. Důležitý je také rybolov, loví se tuňáci, a těžba dřeva.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo Papuy-Nové Guineje tvoří Papuánci, Melanésané, Polynésané a Mikronésané. Negramotnost obyvatelstva přesahuje 35 %. Střední délka života mužů je 62,9 let, žen 67,2 let.

Největší města

Zajímavosti

  • Na hlavním ostrově i na přilehlých ostrovech (například Birara nebo Bougainville) se tyčí vyhaslé i činné vulkány.
  • Téměř 1000 kmenů původních obyvatel hovoří více než 740 jazyky.
  • U některých kmenů se stále objevuje praktikování rituálního kanibalismu.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Papua-Nová Guinea
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Papua-Nová Guinea