Krakatoa

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 12. 2. 2014, 09:34

Krakatoa (indonésky Krakatau) je činná sopka, která leží na ostrově Anak Krakatau v Sundském průlivu mezi ostrovy Jáva a Sumatra.

Obsah

1 Geologická charakteristika
2 Výbuch v roce 1883
3 Následky
4 Externí odkazy

Geologická charakteristika

Sopka se nachází nad subdukční zónou, kde se podsouvá australská tektonická deska pod sundskou. Před erupcí v roce 1883 se skládala ze tří ostrovů: Lang, Verlaten a Krakatoa a tří vulkanických center na ostrově Krakatoa: Rakata, Danan a Perboewatan.

Výbuch v roce 1883

Několik let před výbuchem byla v oblasti Sundského průlivu četná zemětřesení. Dne 20. května 1883 začal kráter Perboewatan chrlit 6 km vysoký mrak popela a par, který byl viditelný až v Batávii (dnešní Jakartě), která je vzdálená asi 160 km. Koncem května sopečná aktivita ustala.

Krakatoa, mapa Sundského průlivu

Sopka se znovu probudila 19. června 1883. Došlo k tomu pravděpodobně v nově vytvořeném kráteru mezi existujícími krátery Perboewatan a Danan, přibližně v místě dnešního Anak Krakatau. Dne 24. srpna došlo k mohutné erupci. Mrak popela a sopečného prachu vystoupal až do výšky 27 km. Lodě plující ve vzdálenosti 20 km zaznamenaly spad silné vrstvy popela a pemzy.

Dne 27. srpna začala finální fáze katastrofální erupce a čtyři obrovské výbuchy (5:30, 6:42, 9:20 a 10:02 hod.) vyvolaly čtyři vlny tsunami vysoké až 30 m, jejichž sekundární vlnění bylo zaznamenáno až v Lamanšském průlivu. Zvuky explozí byly slyšitelné až na vzdálenost několika tisíc kilometrů – např. na ostrově Mauricius a na pobřeží severozápadní Austrálie. Sopečný popel pokryl oblast o poloměru 60 km. Během tohoto bouřlivého a náhlého chrlení sopečného materiálu z nitra ostrova došlo po vyprázdnění magmatického krbu k jeho zborcení. Tím se do uvolněných a rozžhavených prostor krbu nahrnula mořská voda, jejíž náhlá hromadná přeměna v páru vedla ke zmíněné poslední, nejhlasitější a nejničivější explozi.

Následujícího dne sopka utichla a až na malé výjimky v roce 1883 se neprobudila. Po výbuchu bylo zjištěno, že z ostrova zůstalo pouze malé torzo a 250 m hluboká kaldera. Celé těleso původní sopky bylo zničeno. O několik desetiletí později v roce 1927 se začal formovat nový vulkán, který dnes téměř dosahuje původní výšky a velikosti staré sopky. Nová sopka se nazývá Anak Krakatau (Syn Krakatoy).

Následky

V důsledku výbuchu a vln tsunami zahynulo více než 36 000 lidí, 165 měst a vesnic bylo zcela zničeno a dalších 132 vážně poškozeno. Do ovzduší bylo vyvrženo asi 20 km³ sopečného popela a prachových částic, které se rozptýlily ve statosféře a v následujících několika letech způsobovaly rudě zbarvené západy slunce. Průměrná roční teplota na Zemi se snížila asi o 1,2 °C. Uvádí se, že se teploty navrátily k normálu přibližně okolo roku 1888. Výbuch sopky inspiroval Karla Čapka při psaní románu Krakatit.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Krakatoa

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii