V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Švábská Alba
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi) |
(+ Panoramatické články Multimediaexpo.cz) |
||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
| poznámka = | | poznámka = | ||
| povodí = [[Dunaj]], [[Rýn]] | | povodí = [[Dunaj]], [[Rýn]] | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Germany Tübingen Schwäbishe-Alb.jpg|thumb|240px|Švábská Alba poblíž [[Tübingen]]u]] |
| - | + | [[Soubor:Uracher wasserfall 2003 00a w1.jpg|thumb|240px|Vodopády u [[Bad Urach]]]] | |
| - | [[Soubor:Germany Tübingen Schwäbishe-Alb.jpg|thumb|Švábská Alba poblíž [[Tübingen]]u]] | + | |
| - | [[Soubor:Uracher wasserfall 2003 00a w1.jpg|thumb| | + | |
'''Švábská Alba''' ([[němčina|německy]] ''Schwäbische Alb'' nebo ''Schwabenalb),'' někdy také nazývaná '''Švábská Jura,''' je [[Německo|německé]] pohoří na jihu spolkové země [[Bádensko-Württembersko]], s malým přesahem do [[Švýcarsko|Švýcarska]]. | '''Švábská Alba''' ([[němčina|německy]] ''Schwäbische Alb'' nebo ''Schwabenalb),'' někdy také nazývaná '''Švábská Jura,''' je [[Německo|německé]] pohoří na jihu spolkové země [[Bádensko-Württembersko]], s malým přesahem do [[Švýcarsko|Švýcarska]]. | ||
== Geografie == | == Geografie == | ||
| - | + | [[Soubor:Karte Schwäbische-Alb-Nordrand-Weg.png|thumb|240px|Topografická mapa pohoří]] | |
| - | [[Soubor: | + | |
Švábskou Albu na západě odděluje úzký pruh tzv. [[Gäuplatten]] od [[Schwarzwald]]u. Na severovýchodě na ni navazuje [[Franská Alba]], na jihu začíná [[Alpské podhůří|podhůří]] [[Alpy|Alp]]. Stejně jako Franská Alba, i Švábská na severu přechází v tzv. [[Schwäbisches Keuperland|Keuperland]], tedy nižší celky tvořené už nikoli [[jura|jurskými]], ale staršími triasovými vápenci. | Švábskou Albu na západě odděluje úzký pruh tzv. [[Gäuplatten]] od [[Schwarzwald]]u. Na severovýchodě na ni navazuje [[Franská Alba]], na jihu začíná [[Alpské podhůří|podhůří]] [[Alpy|Alp]]. Stejně jako Franská Alba, i Švábská na severu přechází v tzv. [[Schwäbisches Keuperland|Keuperland]], tedy nižší celky tvořené už nikoli [[jura|jurskými]], ale staršími triasovými vápenci. | ||
| - | Od [[Bodamské jezero|Bodamského jezera]] se hřeben pohoří táhne severovýchodním směrem až k městu [[Aalen]]. Nejvyšší horou je pohoří je [[Lemberg]] s [[nadmořská výška|nadmořskou výškou]] 1015 m. Celé pohoří je významným nalezištěm | + | Od [[Bodamské jezero|Bodamského jezera]] se hřeben pohoří táhne severovýchodním směrem až k městu [[Aalen]]. Nejvyšší horou je pohoří je [[Lemberg]] s [[nadmořská výška|nadmořskou výškou]] 1015 m. Celé pohoří je významným nalezištěm jurských [[fosílie|fosílií]] a současně jedním velikým [[kras]]ovým územím. |
Vzhledem ke geologickým podobnostem byl v 19. století prosazován názor, že [[Franská Alba]], Švábská Alba, [[Švýcarská Jura|Švýcarská]] a [[Francouzská Jura|Francouzská]] [[Jura (pohoří)|Jura]] tvoří jediné pohoří; toto pojetí se ale neujalo a dnes se s ním setkáváme jen zřídka.<ref>http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Jura_(Gebirge)&oldid=59770085#Bedeutungsfeld_Jura-H.C3.B6henz.C3.BCge</ref> Všechny tyto horské celky jsou sice tvořené z větší části usazeninami z mělkého tropického moře z období [[jura|jury]], ale zatímco v případě Franské a Švábské Alby (a menších přilehlých území ve Švýcarsku) jsou to jen rozlámané a vyzvednuté tabule, podstatná část Jury je ukázkově zvrásněná [[alpinské vrásnění|alpinským vrásněním]]. Obě Alby tedy patří do [[Süddeutsches Schichtstufenland|Jihoněmecké stupňoviny]] ''(Süddeutsches Schichtstufenland),'' zatímco Jura se už řadí k [[Alpy|Alpám]].<ref>Václav Král: ''Fyzická geografie Evropy.'' Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2 Str. 131.</ref> | Vzhledem ke geologickým podobnostem byl v 19. století prosazován názor, že [[Franská Alba]], Švábská Alba, [[Švýcarská Jura|Švýcarská]] a [[Francouzská Jura|Francouzská]] [[Jura (pohoří)|Jura]] tvoří jediné pohoří; toto pojetí se ale neujalo a dnes se s ním setkáváme jen zřídka.<ref>http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Jura_(Gebirge)&oldid=59770085#Bedeutungsfeld_Jura-H.C3.B6henz.C3.BCge</ref> Všechny tyto horské celky jsou sice tvořené z větší části usazeninami z mělkého tropického moře z období [[jura|jury]], ale zatímco v případě Franské a Švábské Alby (a menších přilehlých území ve Švýcarsku) jsou to jen rozlámané a vyzvednuté tabule, podstatná část Jury je ukázkově zvrásněná [[alpinské vrásnění|alpinským vrásněním]]. Obě Alby tedy patří do [[Süddeutsches Schichtstufenland|Jihoněmecké stupňoviny]] ''(Süddeutsches Schichtstufenland),'' zatímco Jura se už řadí k [[Alpy|Alpám]].<ref>Václav Král: ''Fyzická geografie Evropy.'' Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2 Str. 131.</ref> | ||
=== Členění === | === Členění === | ||
| - | |||
V [[geomorfologické členění Německa|německém členění]] má Schwäbische Alb číslo D60, resp. podle starého systému 09. Podle staršího systému Emila Meynena se oblast dělí takto: | V [[geomorfologické členění Německa|německém členění]] má Schwäbische Alb číslo D60, resp. podle starého systému 09. Podle staršího systému Emila Meynena se oblast dělí takto: | ||
| Řádka 62: | Řádka 58: | ||
== Hydrologie == | == Hydrologie == | ||
| - | |||
Severozápadní svahy pohoří jsou odvodňovány řekou [[Neckar]], která pramení v [[rašeliniště|rašeliništi]] ve městě [[Villingen-Schwenningen|Schwenningen]]. Tok Neckaru kopíruje přibližně severozápadní svah pohoří a u města [[Plochingen]]u se prudce stáčí na [[západ]] směrem k řece [[Rýn]], do níž se později vlévá. Mírnější jihovýchodní svahy jsou odvodňovány prostřednictvím menších toků do [[Dunaj]]e. V celé oblasti se nachází množství podzemních toků, z nichž některé nejsou dosud podrobně zmapovány. Zvláštností je, že většina místních toků vytéká naráz z podzemních prostor už jako hotová řeka či říčka, aniž by sbírala na svému toku drobné přítoky z jednotlivých malých [[pramen]]ů. Těmto prameništím de německy říká „Töpfe“ (doslovný překlad do češtiny by znamenal „hrnce“) a jedná se o [[vyvěračka|vyvěračky]]. | Severozápadní svahy pohoří jsou odvodňovány řekou [[Neckar]], která pramení v [[rašeliniště|rašeliništi]] ve městě [[Villingen-Schwenningen|Schwenningen]]. Tok Neckaru kopíruje přibližně severozápadní svah pohoří a u města [[Plochingen]]u se prudce stáčí na [[západ]] směrem k řece [[Rýn]], do níž se později vlévá. Mírnější jihovýchodní svahy jsou odvodňovány prostřednictvím menších toků do [[Dunaj]]e. V celé oblasti se nachází množství podzemních toků, z nichž některé nejsou dosud podrobně zmapovány. Zvláštností je, že většina místních toků vytéká naráz z podzemních prostor už jako hotová řeka či říčka, aniž by sbírala na svému toku drobné přítoky z jednotlivých malých [[pramen]]ů. Těmto prameništím de německy říká „Töpfe“ (doslovný překlad do češtiny by znamenal „hrnce“) a jedná se o [[vyvěračka|vyvěračky]]. | ||
| Řádka 81: | Řádka 76: | ||
Nejstarší doklady pravěkého osídlení dosahují stáří až 35 000 let. Patří mezi ně [[Píšťala (hudební nástroj)|píšťala]] vyrobená z [[labuť|labutí]] [[kost]]i, dvě sošky [[lev|lvího]] muže či [[kůň|koňská]] hlava. Od 1. do 3. století tudy probíhala hranice Římské říše, tzv. [[Limes Romanus]]. | Nejstarší doklady pravěkého osídlení dosahují stáří až 35 000 let. Patří mezi ně [[Píšťala (hudební nástroj)|píšťala]] vyrobená z [[labuť|labutí]] [[kost]]i, dvě sošky [[lev|lvího]] muže či [[kůň|koňská]] hlava. Od 1. do 3. století tudy probíhala hranice Římské říše, tzv. [[Limes Romanus]]. | ||
| + | [[Soubor:Goenningen-und-Reutlingen.jpg|thumb|240px|Města [[Gönningen]] a [[Reutlingen]] (vzadu)]] | ||
=== Sídla === | === Sídla === | ||
| - | |||
| - | |||
*Důležitá sídla přibližně ve směru od jihozápadu na severovýchod: | *Důležitá sídla přibližně ve směru od jihozápadu na severovýchod: | ||
** [[Sigmaringen]], [[Hohezollernsko|hohenzollernské]] město na horním [[Dunaj]]i | ** [[Sigmaringen]], [[Hohezollernsko|hohenzollernské]] město na horním [[Dunaj]]i | ||
| Řádka 98: | Řádka 92: | ||
** [[Aalen]], město hranic [[Řím|římského impéria]] | ** [[Aalen]], město hranic [[Řím|římského impéria]] | ||
| - | + | == Panorama == | |
| + | {{Panorama1 | ||
| + | |Fotovyska=436 | ||
| + | |Sirkaobrazku=1900 | ||
| + | |Nazevfoto=Kaiserberge-Panorama-2013.jpg | ||
| + | |Popisek1=Panorama pohoří | ||
| + | |Popisek2=Panoramatický pohled na vrcholy pohoří (2013)}} | ||
== Reference == | == Reference == | ||
| Řádka 105: | Řádka 105: | ||
| - | {{ | + | {{Flickr|Schwäbische+Alb}}{{Commonscat|Schwäbische Alb}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Pohoří v Německu]] | [[Kategorie:Pohoří v Německu]] | ||
| + | [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]] | ||
Aktuální verze z 9. 6. 2018, 12:33
Švábská Alba (německy Schwäbische Alb nebo Schwabenalb), někdy také nazývaná Švábská Jura, je německé pohoří na jihu spolkové země Bádensko-Württembersko, s malým přesahem do Švýcarska.
Obsah |
Geografie
Švábskou Albu na západě odděluje úzký pruh tzv. Gäuplatten od Schwarzwaldu. Na severovýchodě na ni navazuje Franská Alba, na jihu začíná podhůří Alp. Stejně jako Franská Alba, i Švábská na severu přechází v tzv. Keuperland, tedy nižší celky tvořené už nikoli jurskými, ale staršími triasovými vápenci.
Od Bodamského jezera se hřeben pohoří táhne severovýchodním směrem až k městu Aalen. Nejvyšší horou je pohoří je Lemberg s nadmořskou výškou 1015 m. Celé pohoří je významným nalezištěm jurských fosílií a současně jedním velikým krasovým územím.
Vzhledem ke geologickým podobnostem byl v 19. století prosazován názor, že Franská Alba, Švábská Alba, Švýcarská a Francouzská Jura tvoří jediné pohoří; toto pojetí se ale neujalo a dnes se s ním setkáváme jen zřídka.[1] Všechny tyto horské celky jsou sice tvořené z větší části usazeninami z mělkého tropického moře z období jury, ale zatímco v případě Franské a Švábské Alby (a menších přilehlých území ve Švýcarsku) jsou to jen rozlámané a vyzvednuté tabule, podstatná část Jury je ukázkově zvrásněná alpinským vrásněním. Obě Alby tedy patří do Jihoněmecké stupňoviny (Süddeutsches Schichtstufenland), zatímco Jura se už řadí k Alpám.[2]
Členění
V německém členění má Schwäbische Alb číslo D60, resp. podle starého systému 09. Podle staršího systému Emila Meynena se oblast dělí takto:
- 09 (=D60) Schwäbische Alb (Švábská Alba)
- 090 Randen
- 091 Hegau-Alb (Hegauská Alba)
- 092 Baaralb und Oberes Donautal (Baarská Alba a údolí horního Dunaje)
- 093 Hohe Schwabenalb (Vysoká Švábská Alba)
- 094 Mittlere Kuppenalb (Střední kupovitá Alba)
- 095 Mittlere Flächenalb (Střední plošinová Alba)
- 096 Albuch und Härtsfeld (Albuch a Härtsfeld)
- 097 Lonetal-Flächenalb (Niedere Alb) (Nízká Alba)
- 098 Riesalb (Rieská Alba)
Orograficky lze vyčlenit také tyto celky:
- Härtsfeld
- Albuch
- Heidenheimská Alba
- Spodní Alba
- Stubersheimská Alba
- Ulmerská Alba
- Blaubeurská Alba
- Urachská Alba
- Münsingská Alba
- Reutlingská Alba
- Zwiefaltská Alba
- Zollernalb
- Grosser Heuberg
Hydrologie
Severozápadní svahy pohoří jsou odvodňovány řekou Neckar, která pramení v rašeliništi ve městě Schwenningen. Tok Neckaru kopíruje přibližně severozápadní svah pohoří a u města Plochingenu se prudce stáčí na západ směrem k řece Rýn, do níž se později vlévá. Mírnější jihovýchodní svahy jsou odvodňovány prostřednictvím menších toků do Dunaje. V celé oblasti se nachází množství podzemních toků, z nichž některé nejsou dosud podrobně zmapovány. Zvláštností je, že většina místních toků vytéká naráz z podzemních prostor už jako hotová řeka či říčka, aniž by sbírala na svému toku drobné přítoky z jednotlivých malých pramenů. Těmto prameništím de německy říká „Töpfe“ (doslovný překlad do češtiny by znamenal „hrnce“) a jedná se o vyvěračky.
- Významné vyvěračky:
- Aachtopf nejvydatnější vyvěračka v Německu, pramen řeky Aach
- Blautopf pramen řeky Blau ve městě Blaubeuren, řeka Blau se v Ulmu vlévá do Dunaje
- Filsursprung pramen řeky Fils u městečka Wiesensteig, řeka Fils tvoří pravobřežní přítok Neckaru v Plochingenu
- Lautertopf pramen romantické turisticky vyhledávané říčky Große Lauter u obce Gomadingen, říčka protéká údolím hradů a jeskyní a tvoří levobřežní přítok Dunaje
- Goldloch pramen říčky Lauter u obce Lenningen, říčka vytéká přímo z jeskyně a vlévá se do Neckaru u města Wendlingen.
Turistické lokality
- V regionu se nachází mnoho hradů, klášterů, kostelů, jeskyní a starých měst.
- Řeka Dunaj, která pramení v pohoří Černý les prostřednictvím zdrojnic Brigach a Breg se poblíž obce Immendigen propadá a protéká nejprve soustavou krasových jeskyní do města Aachu a poté se vlévá coby řeka Aach do Bodamského jezera. Následně Dunaj pramení jakoby znovu pomocí zdrojnic Krähenbach a Elta.
Osídlení
Nejstarší doklady pravěkého osídlení dosahují stáří až 35 000 let. Patří mezi ně píšťala vyrobená z labutí kosti, dvě sošky lvího muže či koňská hlava. Od 1. do 3. století tudy probíhala hranice Římské říše, tzv. Limes Romanus.
Sídla
- Důležitá sídla přibližně ve směru od jihozápadu na severovýchod:
- Sigmaringen, hohenzollernské město na horním Dunaji
- Rottweil, nejstarší město v Bádensku-Württembersku
- Albstadt, město v srdci Švábské Alby
- Balingen, město pod hradem Hohenzollernů
- Tübingen, univerzitní město, město lékařů
- Reutlingen, „brána“ do Švábské Alby
- Ulm, univerzitní město, město Alberta Einsteina,
- Münsingen, město na hranici vojenského újezdu
- Laichingen, město tkalců
- Kirchheim unter Teck, město řemeslníků pod horami
- Geislingen an der Steige, město čtyř údolí
- Aalen, město hranic římského impéria
Panorama
Reference
- ↑ http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Jura_(Gebirge)&oldid=59770085#Bedeutungsfeld_Jura-H.C3.B6henz.C3.BCge
- ↑ Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2 Str. 131.
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |