V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Arcidiecéze olomoucká

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „1063“ textem „1063“)
m (Nahrazení textu „976“ textem „976“)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 34: Řádka 34:
== Historie ==
== Historie ==
[[Image:Arcibiskupstvi-olomoucke-deska.jpg|left|thumb|150px|pamětní deska od [[Otmar Oliva|Otmara Olivy]] na budově olomouckého arcibiskupství věnovaná [[Antonín Cyril Stojan|Antonínu Cyrilu Stojanovi]], [[Josef Matocha|Josefu Karlu Matochovi]] a návštěvě [[Jan Pavel II.|Jana Pavla II.]]]]
[[Image:Arcibiskupstvi-olomoucke-deska.jpg|left|thumb|150px|pamětní deska od [[Otmar Oliva|Otmara Olivy]] na budově olomouckého arcibiskupství věnovaná [[Antonín Cyril Stojan|Antonínu Cyrilu Stojanovi]], [[Josef Matocha|Josefu Karlu Matochovi]] a návštěvě [[Jan Pavel II.|Jana Pavla II.]]]]
-
Dle tradice olomoucký biskupský stolec svým obnovením roku 1063 navázal na moravsko-panonskou církevní provincii, tedy na arcibiskupský stolec [[Svatý Metoděj|svatého Metoděje]], existující v letech 880–885. Metodějovým nástupcem byl biskup [[Wiching]], který roku [[890]] z Velké Moravy odešel. Otázka osobnosti [[Gorazd]]a a možnosti, že taktéž zastával biskupský úřad, se mnoha badatelům jeví jako nepravděpodobná. V roce [[898]] či [[900]] přichází z [[Řím]]a na Velkou Moravu poselstvo, jehož členy jsou tři biskupové, kteří tak obnovují církevní provincii. Jeden z těchto biskupů pravděpodobně sídlil v [[Nitra|Nitře]], druhý snad v Olomouci, o třetím se spekuluje v souvislosti s [[Krakov]]em. V roce [[976]] je zmíněn olomoucký biskup (snad Vratislav), který společně s [[Dětmar]]em navštívil [[Arcidiecéze mohučská|mohučského metropolitu]]. Prameny také zmiňují olomouckého biskupa Silvestra a Jana. Prvním bezpečně doloženým biskupem olomouckým je [[Jan I. (biskup olomoucký)|Jan I.]] (Johann I. von Brenau, biskupem 1063-1085). V průběhu dějin nabyli olomoučtí biskupové značného majetku. Z dnešního pohledu se může zdát překvapivým, že jim patřily dokonce například i [[Vítkovické železárny|Vítkovické]]<ref>http://www.vitkovice.cz/firma/historie.php Navštíveno 18. 1. 2009</ref> a [[čeladenské železárny]].<ref>http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=14747 Navštíveno 18. 1. 2009</ref> Významnou součástí panství olomouckých (arci)biskupů byla [[Kroměříž]], kde měli letní sídlo a dlouhou dobu též centrum správy arcibiskupských statků.
+
Dle tradice olomoucký biskupský stolec svým obnovením roku 1063 navázal na moravsko-panonskou církevní provincii, tedy na arcibiskupský stolec [[Svatý Metoděj|svatého Metoděje]], existující v letech 880–885. Metodějovým nástupcem byl biskup [[Wiching]], který roku 890 z Velké Moravy odešel. Otázka osobnosti [[Gorazd]]a a možnosti, že taktéž zastával biskupský úřad, se mnoha badatelům jeví jako nepravděpodobná. V roce [[898]] či 900 přichází z [[Řím]]a na Velkou Moravu poselstvo, jehož členy jsou tři biskupové, kteří tak obnovují církevní provincii. Jeden z těchto biskupů pravděpodobně sídlil v [[Nitra|Nitře]], druhý snad v Olomouci, o třetím se spekuluje v souvislosti s [[Krakov]]em. V roce 976 je zmíněn olomoucký biskup (snad Vratislav), který společně s [[Dětmar]]em navštívil [[Arcidiecéze mohučská|mohučského metropolitu]]. Prameny také zmiňují olomouckého biskupa Silvestra a Jana. Prvním bezpečně doloženým biskupem olomouckým je [[Jan I. (biskup olomoucký)|Jan I.]] (Johann I. von Brenau, biskupem 1063-1085). V průběhu dějin nabyli olomoučtí biskupové značného majetku. Z dnešního pohledu se může zdát překvapivým, že jim patřily dokonce například i [[Vítkovické železárny|Vítkovické]]<ref>http://www.vitkovice.cz/firma/historie.php Navštíveno 18. 1. 2009</ref> a [[čeladenské železárny]].<ref>http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=14747 Navštíveno 18. 1. 2009</ref> Významnou součástí panství olomouckých (arci)biskupů byla [[Kroměříž]], kde měli letní sídlo a dlouhou dobu též centrum správy arcibiskupských statků.
== Letní sídlo v Kroměříži ==
== Letní sídlo v Kroměříži ==
Olomoučtí biskupové pro potřebu svou a za reprezentativním účelem v Kroměříži vybudovali nejprve [[hrad]], který byl později renesančně a [[barok]]ně přestavěn (dnešní [[Arcibiskupský zámek Kroměříž|Arcibiskupský zámek]]) a dvě zahrady ([[park]]y), [[Květná zahrada|Květnou]] a k zámku přiléhající [[Podzámecká zahrada|Podzámeckou zahradu]]. Květná zahrada (pův. ''Libosad'') s barokní rotundou ([[rondel]]em) s umělými grottami a výjevy z antické mytologie. V rondelu, stejně jako ve zbytku zahrady, byla nainstalována důmyslná soustava [[vodotrysk]]ů. Barokní zákaz zobrazování pohanských božstev porušují kromě maleb uvnitř rotundy i sochy umístěné v zahradě, a to jak volně, tak ve 244 metrů dlouhé [[kolonáda|kolonádě]], nejdelší v [[ČR]]. V zámku je [[galerie umění|galerie]], v níž jsou zastoupeni evropští mistři ([[Anthonis van Dyck]], [[Cranach]] aj.), nejdražším obrazem galerie byl [[Tizian]]ův obraz ''Apollon trestá Marsya'', údajně druhý nejdražší obraz v ČR), významná [[mince|numismatická]] sbírka a jeden z nejcennějších světových historických [[knihovna (instituce)|knižních fondů]].<ref>http://74.125.77.132/search?q=cache:sHns1MTLQkEJ:www.etf.cuni.cz/library/Knihovnifond.doc+olomouck%C3%A9+arcibiskupstv%C3%AD+majetek&hl=en&ct=clnk&cd=4&lr=lang_cs|lang_sk&client=firefox-a Navštíveno 18. 1. 2009</ref> V Kroměříži byla též biskupská [[sýpka]], [[mincovna]]<ref>http://www.numismatika.cz/Mincovna/historie.htm Navštíveno 18. 1. 2009</ref> a [[vinné sklepy]]. Vinné sklepy fungují dodnes, v mincovně sídlí od její rekonstrukce v roce [[1998]] muzeum mincovnictví na Moravě.<ref>http://www.numismatika.cz/Mincovna/mincovna.htm Navštíveno 18. 1. 2009</ref>
Olomoučtí biskupové pro potřebu svou a za reprezentativním účelem v Kroměříži vybudovali nejprve [[hrad]], který byl později renesančně a [[barok]]ně přestavěn (dnešní [[Arcibiskupský zámek Kroměříž|Arcibiskupský zámek]]) a dvě zahrady ([[park]]y), [[Květná zahrada|Květnou]] a k zámku přiléhající [[Podzámecká zahrada|Podzámeckou zahradu]]. Květná zahrada (pův. ''Libosad'') s barokní rotundou ([[rondel]]em) s umělými grottami a výjevy z antické mytologie. V rondelu, stejně jako ve zbytku zahrady, byla nainstalována důmyslná soustava [[vodotrysk]]ů. Barokní zákaz zobrazování pohanských božstev porušují kromě maleb uvnitř rotundy i sochy umístěné v zahradě, a to jak volně, tak ve 244 metrů dlouhé [[kolonáda|kolonádě]], nejdelší v [[ČR]]. V zámku je [[galerie umění|galerie]], v níž jsou zastoupeni evropští mistři ([[Anthonis van Dyck]], [[Cranach]] aj.), nejdražším obrazem galerie byl [[Tizian]]ův obraz ''Apollon trestá Marsya'', údajně druhý nejdražší obraz v ČR), významná [[mince|numismatická]] sbírka a jeden z nejcennějších světových historických [[knihovna (instituce)|knižních fondů]].<ref>http://74.125.77.132/search?q=cache:sHns1MTLQkEJ:www.etf.cuni.cz/library/Knihovnifond.doc+olomouck%C3%A9+arcibiskupstv%C3%AD+majetek&hl=en&ct=clnk&cd=4&lr=lang_cs|lang_sk&client=firefox-a Navštíveno 18. 1. 2009</ref> V Kroměříži byla též biskupská [[sýpka]], [[mincovna]]<ref>http://www.numismatika.cz/Mincovna/historie.htm Navštíveno 18. 1. 2009</ref> a [[vinné sklepy]]. Vinné sklepy fungují dodnes, v mincovně sídlí od její rekonstrukce v roce [[1998]] muzeum mincovnictví na Moravě.<ref>http://www.numismatika.cz/Mincovna/mincovna.htm Navštíveno 18. 1. 2009</ref>

Aktuální verze z 3. 3. 2015, 09:16

Arcidiecéze olomoucká
Archidioecesis Olomucensis
Znak olomoucké arcidiecéze
Základní údaje
Arcibiskup: Jan Graubner
Pomocný biskup: Josef Hrdlička
Generální vikář: Milán Kouba, Josef Nuzík[1]
Církevní provincie: moravská
Děkanátů: 21
Farností: 419
Rozloha: 10 020 km2
Počet obyvatel: 1 375 000
Počet katolíků: 568 000
Podíl katolíků: 41,3%
Stránky: www.ado.cz
Poloha olomoucké arcidiecéze v rámci moravské církevní provincie
Katedrála svatého Václava

Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) vznikla v roce 1777, kdy bylo olomoucké biskupství (založené 1063, resp. obnovené, pokud vezmeme v potaz zmínky o olomouckých biskupech před rokem 1063) povýšeno na arcibiskupství. Nachází se na střední a severní Moravě, její sídelní město je Olomouc. Současný olomouckým arcibiskupem je Jan Graubner, pomocným biskupem je Josef Hrdlička.

Obsah

Historie

pamětní deska od Otmara Olivy na budově olomouckého arcibiskupství věnovaná Antonínu Cyrilu Stojanovi, Josefu Karlu Matochovi a návštěvě Jana Pavla II.

Dle tradice olomoucký biskupský stolec svým obnovením roku 1063 navázal na moravsko-panonskou církevní provincii, tedy na arcibiskupský stolec svatého Metoděje, existující v letech 880–885. Metodějovým nástupcem byl biskup Wiching, který roku 890 z Velké Moravy odešel. Otázka osobnosti Gorazda a možnosti, že taktéž zastával biskupský úřad, se mnoha badatelům jeví jako nepravděpodobná. V roce 898 či 900 přichází z Říma na Velkou Moravu poselstvo, jehož členy jsou tři biskupové, kteří tak obnovují církevní provincii. Jeden z těchto biskupů pravděpodobně sídlil v Nitře, druhý snad v Olomouci, o třetím se spekuluje v souvislosti s Krakovem. V roce 976 je zmíněn olomoucký biskup (snad Vratislav), který společně s Dětmarem navštívil mohučského metropolitu. Prameny také zmiňují olomouckého biskupa Silvestra a Jana. Prvním bezpečně doloženým biskupem olomouckým je Jan I. (Johann I. von Brenau, biskupem 1063-1085). V průběhu dějin nabyli olomoučtí biskupové značného majetku. Z dnešního pohledu se může zdát překvapivým, že jim patřily dokonce například i Vítkovické[2] a čeladenské železárny.[3] Významnou součástí panství olomouckých (arci)biskupů byla Kroměříž, kde měli letní sídlo a dlouhou dobu též centrum správy arcibiskupských statků.

Letní sídlo v Kroměříži

Olomoučtí biskupové pro potřebu svou a za reprezentativním účelem v Kroměříži vybudovali nejprve hrad, který byl později renesančně a barokně přestavěn (dnešní Arcibiskupský zámek) a dvě zahrady (parky), Květnou a k zámku přiléhající Podzámeckou zahradu. Květná zahrada (pův. Libosad) s barokní rotundou (rondelem) s umělými grottami a výjevy z antické mytologie. V rondelu, stejně jako ve zbytku zahrady, byla nainstalována důmyslná soustava vodotrysků. Barokní zákaz zobrazování pohanských božstev porušují kromě maleb uvnitř rotundy i sochy umístěné v zahradě, a to jak volně, tak ve 244 metrů dlouhé kolonádě, nejdelší v ČR. V zámku je galerie, v níž jsou zastoupeni evropští mistři (Anthonis van Dyck, Cranach aj.), nejdražším obrazem galerie byl Tizianův obraz Apollon trestá Marsya, údajně druhý nejdražší obraz v ČR), významná numismatická sbírka a jeden z nejcennějších světových historických knižních fondů.[4] V Kroměříži byla též biskupská sýpka, mincovna[5] a vinné sklepy. Vinné sklepy fungují dodnes, v mincovně sídlí od její rekonstrukce v roce 1998 muzeum mincovnictví na Moravě.[6]

Historie olomouckého arcibiskupství v datech

Současnost

V Olomouci sídlí Arcidiecézní muzeum Olomoucké arcidiecéze, jež shromažďuje především liturgické předměty.

Správa

Olomouckou arcidiecézi spravuje Arcibiskupství olomoucké, které sídlí v arcibiskupském paláci raně barokního stylu.
Hlavní článek: Arcibiskupství olomoucké

Správu arcidiecéze olomoucké provádí Arcibiskupství olomoucké.

Související články

Reference

  1. ↑ Arcibiskupství olomoucké má dva generální vikáře, tisková zpráva ČBK, 11. 8. 2009.
  2. ↑ http://www.vitkovice.cz/firma/historie.php Navštíveno 18. 1. 2009
  3. ↑ http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=14747 Navštíveno 18. 1. 2009
  4. ↑ http://74.125.77.132/search?q=cache:sHns1MTLQkEJ:www.etf.cuni.cz/library/Knihovnifond.doc+olomouck%C3%A9+arcibiskupstv%C3%AD+majetek&hl=en&ct=clnk&cd=4&lr=lang_cs|lang_sk&client=firefox-a Navštíveno 18. 1. 2009
  5. ↑ http://www.numismatika.cz/Mincovna/historie.htm Navštíveno 18. 1. 2009
  6. ↑ http://www.numismatika.cz/Mincovna/mincovna.htm Navštíveno 18. 1. 2009

Externí odkazy



Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Arcidiec%C3%A9ze_olomouck%C3%A1“