V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Jan Saudek

Z Multimediaexpo.cz

Soubor:Jan Saudek.jpg
Jan Saudek

Jan Saudek (* 13. května 1935) je český fotograf, věnující se zejména ateliérové fotografii s typickým a nezaměnitelným rukopisem. Nejčastějším předmětem jeho fotografií je žena, ženské tělo a motivy vztahu ženy a muže. V počátcích své tvorby se zabýval také tematikou dětství a vztahu mezi dospělými a dětmi. Od roku 1977 své fotografie koloruje. Je dobře znám i ve světě a získal řadu ocenění, mimo jiné se stal i rytířem čestné legie. Je bratrem (dvojčetem) výtvarníka Karla Saudka.

Obsah

Stručný životopis

Jan Saudek patří mezi nejvýznamnější české umělecké fotografy. Dne 13. května 1935, se bankovnímu úředníkovi a jeho ženě, v Praze narodila dvojčata Jan a Karel. Jan se narodil jako druhý a to ho předurčilo být celý život číslo dvě.
Roku 1939 začíná v Evropě Druhá světová válka, kdy jako malé děti byly svědky německé okupace hlavního města. Na konci druhé světové války se kvůli svému židovskému původu dostali i s bratrem Karlem do speciálního koncentračního tábora, kde byla pouze dvojčata. Pouhou shodou příznivých náhod se obě dvojčata dožila konce války a hrůzu holocaustu přežila. Studoval grafickou školu v Praze a od roku 1950 pracoval jako produkční fotograf v tiskárnách a poté začal kreslit a když dostal svůj první fotoaparát Kodak Beau Brownie i fotografovat. V letech 1954 až 1956 absolvoval povinnou vojenskou službu. Roku 1958 se oženil s Marií a měl s ní dvě děti Samuela a Daniela. Roku 1959 začal používat „opravdový“ fotoaparát Flexaret 6x6. Na konci 60. let odletěl do Ameriky, kde se seznámil s panem Hughem Edwardem, šéfem oddělení fotografie v Institutu umění v Chicagu. Jeho první vlastní výstava se uskutečnila v University of Indiana, Bloomington. Roku 1970 se se svou ženou Marií rozvedl. O dva roky později objevuje „Zeď“, která se stává typickým prvkem jeho tvorby. Pracuje s nejrůznějšími umělci z celého světa. Vystavuje v muzeu moderního umění v Paříži a vychází jeho první monografie Svět Jana Saudka. Stává se členem Spolku českých malířů a pořádá mnoho výstav. Roku 1990 získává francouzský umělecký titul a Chevalier des Arts et Lettres (Rytíř umění a Literatury). Francouzský režisér Jerome de Missolz o něm natáčí film Jan Saudek – český fotograf. V jeho životě má důležité místo jeho dlouholetá přítelkyně a zároveň manažerka Sára Saudková, která sice přijala jeho jméno, i když nebyli oddáni.

Podrobný životopis

Jan Saudek se narodil 13.5.1935 v Praze jako mladší dvojče Karla, dnešního známého kreslíře. Do svých 15 let navštěvoval školu ve svém rodném městě. Jeho otce Němci odvedli do koncentračního tábora v Terezíně, kde zemřelo jeho dalších 6 bratrů. Právě kvůli svému židovskému původu se do koncentračního tábora dostali na území Polska i Jan s bratrem Karlem. Byl to speciální koncentrační tábor jen pro samá dvojčata (Osvětimi). Na toto období má děsivé vzpomínky, které se odráží v jeho životě a pozdější tvorbě. Vzpomíná, jak lidé neměli co jíst a kvůli nepřestavitelnému hladu byli nuceni jíst trávu a všude kolem byla jen smrt. Tento tábor se proslavil zejména díky doktoru Mengelemu, známému též jako Anděl smrti, neboť dvojčata využíval k nejrůznějším pokusům. Na těchto lidech Mengele testoval, co lidi "vydrží" a mnoho dalších děsivých pokusů.
Po konci války se bratři Saudkovi dostali z koncentračního tábora ven. Ale tím, v žádném případě neskončily hrůzy, které ho provázely. Jednou, když šel po ulici, uviděl scénu, jak nějaký dav chytl mladého vojáka, pověsil za nohy a politého benzínem zapálil. Pak už slyšel jen hrozný křik.
Těsně po válce, kdy už se situace trochu uklidnila se Jan setkává s americkými komiksy a různými, tehdy ještě ne zcela známými časopisy, kde se dozvídá o světových osobnostech, jako jsou Evita Perónová, Margaret Bourke-Whiteové, Eugena Smithe či Giselle Freundové, kterými se inspiruje.

První poválečná léta prožívá ve své podstatě jako každý jiný občan, ovšem začíná si všímat českého poválečného umění. Právě v tomto období je uchvácen dalším umělcem, tentokrát zpěvákem Frankie Laine. Někdy v průběhu roku 1950, jak již bylo zmíněno, dostává svůj první fotoaparát, se kterým okamžitě začal pracovat a možná by s ním pracoval až dodnes, ale kvůli formátu filmů, které se dnes již nevyrábí, ho musel vyměnit za jiný.
O rok později již aranžuje a také koloruje jedny ze svých prvních fotografií. Samozřejmě se nejprve setkává s velmi ostrou kritikou od lidí. Kupříkladu jejich rodinný lékař, kterému tyto fotografie Janova matka ukazovala, je okomentoval bez jakýchkoliv servítek, že je to hnusné, kýčovité a nemoderní. Toto vyjádření Saudkovi utkvělo v jeho mladé hlavě a přestal s focením. Ovšem po několika letech se mu tyto obrázky dostaly do rukou a po takové době je viděl z naprosto jiného pohledu a úplně jinak. Nyní si všímal, jak jsou krásné a jak z nich je cítit dech mládí. O několik málo let později Jan Saudek se setkává s nemalým počtem žen, začíná prožívat své první skutečné lásky a krátkodobé vztahy, mnohé doprovázené zklamáním.

V roce 1955 musel povinně vykonat základní vojenskou službu. Dnes vzpomíná, jak znovu zažil velký pocit bezmocnosti, neboť byl jednou při nočním vojenském cvičení vyslán s nějakou zprávou a uvízl v pasti drátů. Intenzivně se snažil ze zamotaných drátků zoufale vyprostit. A právě tato bezmocnost už jej provází po celý jeho další život. Ke konci padesátých let začínají být s bratrem ovlivněni Itálií, sledují italské filmy a jezdí spolu na italském skútru. V roce 1959 se oženil mladou dívkou Marií, od které dostal první skutečný fotoaparát (Flexaret 6x6), se kterým pracuje dodnes. S Marií měl 2 syny, Samuela a Davida.

V šedesátých letech se mu dostal do rukou katalog z výstavy Family of Man, která ho inspirovala, a předsevzal si, že takovou knížku o rodině člověka nafotografuje také. V této době také se začínají ve světě hudby objevovat jména zpěváků, jako jsou Roy Orbison, Rolling Stones s jejich písněmi I can't get no satisfaction, což udělalo na Jana obrovský dojem. Je to doba i slavného rock and rollu, který také velmi rád tancoval. Ke konci šedesátých let začíná cestovat, navštívil New York a mnoho dalších významných míst, které také zcela jistě působily na Saudkovu tvorbu. Jeho cestování a zvláštní způsob života se odrazil, v tom že když se vrátí domů z cest, děti ho přestávají poznávat. V této době se zároveň setkává s legendárními jmény Simon a Garfunkel, jejichž melodie Saudka také inspirovaly.

Celá sedmdesátá léta jsou ve znamení samoty a smutku, bojí se o syna Davida, že by mohl zemřít. David se nakonec uzdraví, nicméně ho jeho otec dávno ztratil navždy.
V roce 1972 Jan našel „Zeď“, která se stala symbolem, který se později nachází skoro ve všech z jeho děl. Tenkrát si ještě neuvědomoval, jaký to v jeho další tvorbě bude mít význam. Přibližně o rok později Jan začíná malovat a psát, ale mnoho názorů má za to, že to jsou nesmyslné pokusy a plýtvání časem.
O jeho fotografiích panuje prozatím jen naprosté mlčení, ale až mnohem později možná pochopí, proč tomu tak asi bylo - proto, že umělci zpravidla nebývají nikým pochopeni. V sedmdesátých letech prožívá velice mnoho krátkých známostí, ze kterých má dokonce i několik dětí.
V roce 1976 umírá Saudkův otec.
Konec sedmdesátých let je ve znamení depresí a beznaděje, které ho dokonce přiměly až k tomu, že snědl barbiturát, a tak vlastně mohl uniknout ze světa. Trochu radosti ho v těchto černých a smutných letech nakonec potkalo, neboť se setkává s Giselle Freundovou, která mu dá Rolleiflex, co s ním tenkrát fotila Evitu Peronovou.

Počátkem osmdesátých let dostal svou první velkou odměnu za své nadání ve výši tisíc dolarů, což se rovnalo jeho celoročnímu platu dělníka, jímž v této době ještě stále byl. Po tomto úspěchu nastává konečně obrat k lepší a zároveň končí jeho nekonečné každodenní dření se ve fabrikách. Zapříčinila to skutečnost, že k jeho velké radosti dostává legitimaci Fondu československých výtvarných umělců. A právě od té doby je konečně „na svobodě“.
V těchto letech se poprvé ocitl na nudistické pláži a byl ohromen, jak jsme, my lidé, krásní a „naprosto ubozí“. Z nudistické pláže pochytal velkou inspiraci pro své fotografie.
V 1985 roce mu byl přidělen malý podkrovní byt, kde má snad jen věci nezbytné pro svůj životy, a tím jsou fotokomora, postel a stůl a bydlí zde až dodnes.
Rok poté se pokouší o sebevraždu, naštěstí nikdy nebyl tak důkladný, aby se mu něco takového podařilo. V roce 1987 se mu narodilo další dítě, samozřejmě již s jinou ženou. Také tohoto léta jednou uprostřed noci potkal svou kdysi nejmilejší dceru Karolinu. Nepoznali se navzájem, naposledy ji viděl před mnoha lety jako dítě. O několik let později došlo k tomu, že mu rodina zabavila negativy a začali ho vydírat, byli si velice dobře vědomi, co tyto negativy pro Saudka znamenají. Po pěti měsících dostal své negativy zpět, ale čas bez nich pro něho byl prý ten nejhorší v jeho životě.
Časem se stává kandidátem Svazu výtvarných umělců (1988) a v tomto roce se snaží tvořit trochu jinak a to se symboly lásky, oddanosti, věrnosti apod.
Ve svých dílech zobrazoval všechno, co se týkalo štěstí, rodinného domova, vlastně všeho, co nikdy nedokázal prožívat a udržet, ale dokázal tyto pocity a myšlenky mistrně zobrazit. Počátkem devadesátých let je Saudek velmi populární. V osmdesátých letech se v jeho snímcích vyskytují protikladné pocity – vztahy lásky a nenávisti, upřímnosti a falše, krásy a ošklivosti, mládí a stáří.

Jan Saudek byl vybrán filmovou společností Febio pro projekt GEN (100 Čechů dneška). O několik málo let později vystavuje své fotografie naposledy ve své vlasti. Z výstavy byl výtěžek 7 milionů 200 tisíc korun. Tuto částku dává Jan na dobročinné účely.
Jednou se také účastnil narození dítěte. V tento tajemný okamžik, ve zlomku sekundy si uvědomil a pochopil, že všechno ostatní, co doposud považoval za závažné a důležité, bylo naprosto nepodstatné, a konečně poznal, co je ve skutečnosti láska a mateřství. V roce 2005 nakladatelství Slovart vydává výpravnou knihu Saudkových obrázků, současně jeho přítelkyně Sára připravila a uspořádala k jeho 70. narozeninám jako dárek velkou výstavu. Kniha se okamžitě vyprodala, a Saudek zažívá úspěchy. A přestože původně už v Čechách nechtěl vystavovat, letos se opak stal pravdou a v domě U bílého jednorožce na Staroměstském náměstí proběhla přehlídka jeho tvorby The Best of Jan Saudek.
V roce 2006 dostává za šíření dobrého jména vlasti v zahraničí od ministra kultury vyznamenání Artis Bohemiae Amicis, které dostává spolu se spisovateli Vladimírem Körnerem a Milanem Kunderou. V nejbližší době se chystá udělat knihu portrétů známých lidí a současně slíbil řediteli Národního divadla, že během několika málo měsíců dokončí sto portrétů členů činohry, baletu a opery (rok 2006).

Tvorba


Jan Saudek je jediným svého druhu, jeho fotografickou tvorbu nedokážeme zařadit do žádného názorového ani generačního proudu. I kdyby jsme se o to přece jen pokusili, zůstane v dané kategorii opět sám. Většina jeho fotografií je kolorovaná, takže můžeme hovořit o orgiginálech a jejich jakási starobylá barevnost je naprosto jedinečná a vyvolává příjemnou atmosféru.
Fotograf Jan Saudek předešel dobu v mnoha směrech. Začal fotografovat sám sebe ještě pře tím, než se tím začali zabývat jiní fotografové, především existencionalisté. Své fotografie inscenoval dávno před tím než se to stálo módním a i jeho náměty jsou velmi originální.
Zezačátku jeho tvorby se věnuje zachycení mateřství a otcovství. Je naprosto unešen tím zázrakem narození nového člověka. Se svoji ženou Marií měl dva syny - Davida a Samuela a oba jsou předmětem jeho fotografování v období jejich dětství i dospívání.
V osmdesátých letech jeho tvobě dominuje všudepřítomna „Zeď“. Jeho díla jsou erotičtější a provokativnější. Vyjadřují především vztahy mezi mužem a ženou a to jak lásku a přitažlivost, tak i nenávist až agresivitu. Námětem jeho fotografií jsou mladé dívky, dospělé krásné ženy, i obtlousté starší dámy.
Zajímavými díly v devadesátých letech jsou „Karty“, polonahé ženy naproti sobě spojené v pase, přesně jako na hracích kartách. Dalším jeho oblíbeným motivem je otevřené okno a před ním žena, muž či milenci v různých situacích. V tomto období je jeho tvorba mnohem více erotická, velmi živočišná až perverze. Saudek je nadšen těly žen různých tvarů, od příliš hubených, přes opravdu obézní až po různě zdeformovaná.
Jan Saudek není pouze fotograf ale i malíř, jeho malby jsou většinou velmi inspirovány jeho fotografiemi.
Dílo Jana Saudka je velmi kontorverzní, provokativní, avšak můžeme v něm nalézt mnoho sdělení a ve své podstatě je především oslavou lidství.

Bibliografie


Saudek
Nakladatelství Slovart
2005
Autor: Daniela Mrázková
Jazyk: český
Vazba: pevná
Počet stran: 488
Formát: 280 x 340 mm
Edice: fotografie / obrazové publikace
Tato kniha je doposud nejkomplexnější monografií. Saudkovu tvorbu sleduje ve vývojových krocích a současně vypráví jeho vlastní příběh o životě.

Aperture Nr. 89
1982

Selezione d'Immagini Milan 1981

Svobodný, ženatý, rozvedený vdovec
Nakladatelství Slovart

Realities
Arena Editions 2003

Love as a four - letter word
BB art

Saudek - Život, láska, smrt a jiné takové podružnosti
Nakladatelství Slovart
1997

Jan Saudek
Galerie Mennour
1999

Fotografie Forum
Frankfurt 1986

Eros Fotografia
Gruppo Editoriale l'Espresso
2003

Jan Saudek
Taschen
1997

Celibataire, marié, divorcé, veuf
Parangon

Jan Saudek
Taschen Verlag
Koln 1998

Jubilations and Obsessions
Rosbeek Publishers
Amsterdam 1995

Theater des Lebens
Panorama

Dopisy
Nakladatelství Slovart


Výstavy


1963

  • Divadlo Na Zábradlí, Praha


1969

  • University of Indiana, Bloomington (IN)


1970

  • Louisville (KY)


1971

  • Bathouse Gallery, Milwaukee (WI), USA
  • Fotochema, Prague Funke's Cabinet of Photography, Brno, Česká republika
  • Galerie výtvarného umění, Olomouc, Česká republika
  • Dům Pánů z Kunštátu, Brno, Česká republika


1972

  • Fotochema, Praha, Česká republika


1973

  • Exchange National Bank, Chicago (IL), USA


1974

  • Darkroom Workshop Gallery, Berkeley (CA), USA
  • La Photogalerie, Paříž, Francie
  • Shado Gallery, Portland (OR), USA


1975

  • Peter M. David Gallery, Minneapolis (MN), USA
  • Studentský Hostel, Brno, Česká republika


1976

  • Art Institute of Chicago, Chicago (IL), USA
  • D.P.M. Gallery, Minneapolis (MN), USA
  • Jacques Baruch Gallery, Chicago (IL), USA


1977

  • Australian Centre of Photography, Sydney, Austrálie
  • Church Street Photo Centre, Melbourne, Austrálie
  • La Photogalerie, Paříž, Francie
  • National Gallery of Victoria, Melbourne, Austrálie
  • Photo Art, Basle, Švýcarsko
  • Photo Center, Melbourne, Austrálie
  • Photogalerie/Bardavil, Paříž, Francie
  • Rencontres Internationales de la Photographie (R. I .P.), Arles, Francie


1978

  • Cincinnati Art Museum, Cincinnati (OH), USA
  • Galeria II Diaframma, Milán, Itálie
  • Galerie im Riek, Essen, Německo
  • International Museum of Photography at George Eastman House, Rochester (NY), USA
  • Kresge Art Center, Michigan City (IN), USA
  • Photo Art, Basle, Švýcarsko
  • Wroclawska Galerie Fotografie, Wroclaw, Polsko


1979

  • G. Ray Hawkins Gallery, Los Angeles (CA), USA
  • Galerie Fiolet, Amsterdam, Nizozemí
  • Galerie Paule Pia, Antverpy, Belgie
  • Pratt Manhattan Graphic Center, New York, USA


1980

  • Camden Art Centre, Londýn, Velká Británie
  • Church Street Photo Center, Melbourne, Austrálie
  • Equivalents Gallery, Seattle (WA), USA
  • Fine Art Exposition, Association of International Photography Art Dealers, New York, USA
  • FNAC Montparnasse, Paříž, Francie
  • Galerie Lichtblick, Dortmund, Německo
  • Photokina, Cologne, Německo
  • "56/65… The Print Club 56th Annual International Competition", Philadelphia, USA


1981

  • Cincinnati Art Museum, Cincinnati (OH), USA
  • Equivalents Gallery, Seattle (WA), USA
  • Images Gallery, Sun Valley (IL), USA
  • Jacques Baruch Gallery, Chicago (IL), USA
  • Kamp Gallery, Saint Louis (MO), USA
  • Keystone Gallery, Santa Barbara (CA), USA
  • Marcuse Pfeiffer Gallery, New York, USA
  • Portfolio Gallery, Lausanne, Švýcarsko
  • Second Annual Fine Art Photography Exposition, Association of International Photography Art Dealers, New York, USA


1982

  • Art 1982 Chicago, International Art Exposition, Chicago (IL), USA
  • Evanston Art Center, Evanston (IL), USA
  • G. H. Dalsheimer Gallery, Baltimore (MD), USA
  • Het Pepertje, Depenbeeck, Belgie
  • The House of Cs Writers, Praha, Česká republika
  • Karin Steins Gallery, Frankfurt/M., Německo


1983

  • University of lowa Museum of Art, Iowa City (IA), USA
  • Wabash College, Crawfordsville (IA), USA


1984

  • Bei Liicht, Dudelange, Lucembursko
  • Jacques Baruch Gallery, Chicago (IL), USA
  • Musée national d'art moderne, Centre Georges Pompidou, Paříž, Francie
  • Watari Gallery, Tokio, Japonsko


1985

  • Alvar Aalto Museo, Jyvaskylä, Finsko
  • Galerie Le Reverbére, Lyon, Francie
  • Münchner Stadtmuseum, Mnichov, Německo
  • Suomen Valoku Vataiteen Museum, Helsinki, Finsko
  • VALR, Little Rock (AR), USA


1986

  • A Gallery of Fine Photography, New Orleans(LA), USA
  • Centre National de la Photographie, Paříž, Francie
  • Fotografie Forum Frankfurt, Frankfurt/M, Německo
  • Kicken Gallery, Cologne, Německobr/>
  • Théâtre des Réalités, Caves Ste Croix, Metz, Francie
  • Torch Gallery, Amsterdam, Nizozemí


1987

  • Fotografie Forum, Bremen, Německo
  • Musee d'Art Moderne de la Ville de Paris, Paříž, Francie
  • Robert Koch Gallery, San Francisco (CA), USA


1988

  • Primavera Fotografica, Barcelona, Španělsko
  • The Second Israeli Photography Biennale, Museum of Art, Em Harod, Israel Urbi et Orbi, Paříž, Francie


1989

  • Fotografie Forum Frankfurt, Frankfurt/M, Německo
  • Galerie Nikki Diana Marquardt, Paříž, Francie
  • In Extremis, Strasbourg, Francie
  • Jan Kesner Gallery, Los Angeles (CA), USA


1990

  • Rencontres Internationales de la Photographie (R. I. .P.), Arles, Francie
  • Robert Koch Gallery, Los Angeles (CA), USA
  • Yokohama Gallery, Yokohama, Japonsko


1991

  • Ambrosiana, Brno, Česká republika
  • Galerie Steltman, Amsterdam, Nizozemí
  • Musée national d'art moderne, Centre Georges Pompidou, Paříž, Francie
  • Nicky Akehurst Gallery, Londýn, Velká Británie
  • Portfolio Gallery, Londýn, Velká Británie


1992

  • Galerie Le Réverbere, Lyon, Francie
  • Galerie Municipale du Chateau d'Eau, Toulouse, Francie
  • Galerie Thierry Salvador, Paříž, Francie
  • Gallery Steltman, Amsterdam, Nizoezmí


1993

  • Art Temporis, Klagenfurt, Rakousko
  • Galerie David, Bielefeld, Německo
  • Galerie Faber, Vídeň, Rakousko
  • Galerie Objekte, Mnichov, Německo
  • Gallery of the City of Bratislava, Bratislava, Slovensko
  • Vision Gallery, San Francisco (CA), USA


1994

  • Galerie Aura, Olomouc, Česká republika
  • Gallery for fine Photography, Gdansk, Polsko
  • In Focus, Cologne, Německo
  • Parco Gallery, Tokio, Japonsko
  • Prinz, Tokio, Japonsko


1995

  • Gallery for Fine Photography, New Orleans (LA), USA
  • Galerie 4, Cheb, Česká republika
  • Galerie Objekte, Mnichov, Německo
  • Krisal Gallery, Geneve, Švýcarsko
  • Michalský Dvor Gallery, Bratislava, Slovensko


1996

  • Krisal Gallery, Geneve, Švýcarsko
  • Muzeum Umění, Olomouc, Česká republika


1997

  • Edelman Gallery, Chicago (IL), USA
  • Galerie du Chateau d'Eau, Toulouse, Francie
  • Kamera - und Fotomuseum, Mölkau, Německo
  • Ken Damy Museo, Milán, Itálie


1998

  • Bergamot Station Arts Center, BGH Gallery, Los Angeles, USA
  • Centre Interréginal de Conversation du Livre, Arles, Francie
  • Galerie für Fotografie, Rotenburg, Německo
  • Michalský Dvor Gallery, Bratislava, Slovensko
  • Obecní Dům, Praha, Česká Republika
  • Vrais Reves, Lyon, Francie


1998 - 99

  • BGH Gallery, Santa Monica, USA
  • The Museum of Photography, Tel-Hai, Izrael


1999

  • Stills Gallery, Sydney, Austrálie
  • Galerie Mennour, Paříž, Francie
  • Photographic Centre Kuopio, Finsko


2000

  • Louvre, Paříž, Francie


2001

  • Galerie Mennour & Le Centre Tcheque, Paříž, Francie


2004

  • Cowparade Praha 2004 – kráva „Noc a den“, Praha, Česká republika


2005

  • Zámecká galerie, Praha, Česká republika


2005 - 06

  • Retrospektivní výstava fotografií zahrnující 50 let Saudkovy tvorby. Výstava je unikátní rozsahem i výběrem vystavených děl, neboť předvádí přes 150 fotografií, a to i velkoformátových či dosud nepublikovaných; Dům U bílého jednorožce, Praha, Česká Republika


2006

  • Saudkova výstava obrazů, Prachatice, Česká republika



Společné výstavy

Filmy

Související články

Externí odkazy

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jan_Saudek“