a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Městské tepelné ostrovy
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Urban heat island variation.jpg|thumb|240px|Městský tepelný ostrov (UHI) v několika geografických situacích]] |
| - | [[Soubor:Atlanta_thermal.jpg|thumb|Termický obrázek amerického města [[Atlanta]] ([[Georgie]]) z 11.-12. května 1997.]] | + | [[Soubor:Atlanta_thermal.jpg|thumb|240px|Termický obrázek amerického města [[Atlanta]] ([[Georgie]]) z 11.-12. května 1997.]] |
| - | '''Městské tepelné ostrovy''' (též '''tepelné ostrovy měst''' nebo '''tepelné ostrůvky''') je [[město|městská]] zástavba, která vykazuje znatelně vyšších [[teplota|teplot]] než její okolí. Teplotní rozdíly jsou větší v [[noc]]i než ve [[den|dne]] a v [[zima|zimě]] než v [[léto|létě]] a jsou nejvýraznější při slabém větru či bezvětří. Hlavní příčinou tepelných ostrůvků je překrytí původní plochy [[vegetace]] pozemními komunikacemi a budovami. [[Asfalt]] a [[beton]], které jsou použity, nemají schopnost přijímané [[Sluneční energie|sluneční záření]] upotřebit a přeměnit na chemickou či jinou energii, jak tomu probíhá u [[vyšší rostliny|vyšších rostlin]]; mají též větší tendenci dopadající světelné a tepelné záření absorbovat. V případě térových a asfaltových silnic absorpci prohlubuje tmavá barva těchto komunikací. Druhotným přispěvatelem je vyplýtvaná tepelná energie dodávaná do jednotlivých domů a bytů. Spolu s tím, jak roste přeměna původní krajiny, roste i teplota v centrech tepelných ostrovů. | + | '''Městské tepelné ostrovy''' (též '''tepelné ostrovy měst''' nebo '''tepelné ostrůvky''') je [[město|městská]] zástavba, která vykazuje znatelně vyšších [[teplota|teplot]] než její okolí. Teplotní rozdíly jsou větší v [[noc]]i než ve [[den|dne]] a v [[zima|zimě]] než v [[léto|létě]] a jsou nejvýraznější při slabém větru či bezvětří. Hlavní příčinou tepelných ostrůvků je překrytí původní plochy [[vegetace]] pozemními komunikacemi a budovami. [[Asfalt]] a [[beton]], které jsou použity, nemají schopnost přijímané [[Sluneční energie|sluneční záření]] upotřebit a přeměnit na chemickou či jinou energii, jak tomu probíhá u [[vyšší rostliny|vyšších rostlin]]; mají též větší tendenci dopadající světelné a tepelné záření absorbovat. V případě térových a asfaltových silnic absorpci prohlubuje tmavá barva těchto komunikací. Druhotným přispěvatelem je vyplýtvaná tepelná energie dodávaná do jednotlivých domů a bytů. Spolu s tím, jak roste přeměna původní krajiny, roste i teplota v centrech tepelných ostrovů. |
== Měření == | == Měření == | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
Účinek tepelných ostrovů lze výrazně ovlivnit „zelenou zástavbou“; v případové studii u německého [[Stuttgart]]u byl v ulicích s vysázenou zelení zaznamenán úbytek tepla o 2-4 °C. Příspěvek ke [[globální oteplování|globálnímu oteplování]] je u městských ostrovů jen nepatrný a lokálního charakteru. To, co však tepelné ostrovy ovlivňují ve větší míře, jsou tepelné poměry a pochody v [[atmosféra|atmosféře]] a množství [[déšť|srážek]]. Například, měsíční dešťové srážky jsou o 28 % větší směrem po větru k městským částem než proti větru. | Účinek tepelných ostrovů lze výrazně ovlivnit „zelenou zástavbou“; v případové studii u německého [[Stuttgart]]u byl v ulicích s vysázenou zelení zaznamenán úbytek tepla o 2-4 °C. Příspěvek ke [[globální oteplování|globálnímu oteplování]] je u městských ostrovů jen nepatrný a lokálního charakteru. To, co však tepelné ostrovy ovlivňují ve větší míře, jsou tepelné poměry a pochody v [[atmosféra|atmosféře]] a množství [[déšť|srážek]]. Například, měsíční dešťové srážky jsou o 28 % větší směrem po větru k městským částem než proti větru. | ||
| - | Městské tepelné ostrovy mají negativní vliv na lidi, kteří v nich žijí - v horkých letních dnech podporují synergii zdravotních potíží způsobených vedry | + | Městské tepelné ostrovy mají negativní vliv na lidi, kteří v nich žijí - v horkých letních dnech podporují synergii zdravotních potíží způsobených vedry – přehřátí, dehydratace, a podobně.<ref>http://recetox.muni.cz/obr/File/prednasky/holoubek/chzp-i-09-primarni-znecisteni-atmosfery.pdf</ref> |
== Příklad == | == Příklad == | ||
Aktuální verze z 17. 7. 2023, 09:06
Městské tepelné ostrovy (též tepelné ostrovy měst nebo tepelné ostrůvky) je městská zástavba, která vykazuje znatelně vyšších teplot než její okolí. Teplotní rozdíly jsou větší v noci než ve dne a v zimě než v létě a jsou nejvýraznější při slabém větru či bezvětří. Hlavní příčinou tepelných ostrůvků je překrytí původní plochy vegetace pozemními komunikacemi a budovami. Asfalt a beton, které jsou použity, nemají schopnost přijímané sluneční záření upotřebit a přeměnit na chemickou či jinou energii, jak tomu probíhá u vyšších rostlin; mají též větší tendenci dopadající světelné a tepelné záření absorbovat. V případě térových a asfaltových silnic absorpci prohlubuje tmavá barva těchto komunikací. Druhotným přispěvatelem je vyplýtvaná tepelná energie dodávaná do jednotlivých domů a bytů. Spolu s tím, jak roste přeměna původní krajiny, roste i teplota v centrech tepelných ostrovů.
Obsah |
Měření
Tepelné ostrovy se dají měřit v infračervené části spektra. U největších velkoměst činí rozdíl teploty kolem 10 °C, u menších měst 5 a méně °C. Díky postupnému uvolňování tepla těchto povrchů se největší rozdíl teploty v porovnáním s nezastavěnou krajinou projevuje po západu slunce a v průběhu noci. Důvod tepelných rozdílů v zimě je skutečnost, že sníh (který má schopnost odrážet až 90 % dopadajícího slunečního záření) je v městech (a to i těch menších) během několika hodin po napadení odklizen.
Účinek
Účinek tepelných ostrovů lze výrazně ovlivnit „zelenou zástavbou“; v případové studii u německého Stuttgartu byl v ulicích s vysázenou zelení zaznamenán úbytek tepla o 2-4 °C. Příspěvek ke globálnímu oteplování je u městských ostrovů jen nepatrný a lokálního charakteru. To, co však tepelné ostrovy ovlivňují ve větší míře, jsou tepelné poměry a pochody v atmosféře a množství srážek. Například, měsíční dešťové srážky jsou o 28 % větší směrem po větru k městským částem než proti větru.
Městské tepelné ostrovy mají negativní vliv na lidi, kteří v nich žijí - v horkých letních dnech podporují synergii zdravotních potíží způsobených vedry – přehřátí, dehydratace, a podobně.[1]
Příklad
Příkladem měststského tepelného ostrovu u nás může být centrum Prahy. Průměrná roční teplota ( ) na meteorologické stanici v Praze-Karlově (261 m n. m.) činila +9,4 °C (leden -0,9 °C, červenec +19,1 °C), zatímco meteorologická stanice Semčice (234 m n. m.) ve srovnatelné nadmořské výšce a zeměpisné poloze vykazovala za stejné období průměrnou roční teplotu +8,7 °C (leden -1,9 °C, červenec +18,3 °C). Nejvýraznější efekt městského tepelného ostrova bývá za jasných, klidných, zimních nocí.
Související články
Reference
Externí odkazy
- http://old.mendelu.cz/~opr/kestazeni/apbio/seminare/ApB_Seminar_2.pdf
- http://www.infojet.cz/ekologie/warming.html
- http://www.simopt.cz/energyweb/web/index.php?display_page=2&subitem=1&ee_chapter=1.7.7
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |