a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Nikkó Tóšógú
Z Multimediaexpo.cz
(+ šablona) |
(+ Aktualizace) |
||
| Řádka 12: | Řádka 12: | ||
| V ohrožení= | | V ohrožení= | ||
| Poznámky= | | Poznámky= | ||
| - | }} | + | }}'''Nikkó Tóšógú''' (japonsky: 日光東照宮) je [[šintoistická svatyně]] ve městě [[Nikkó]] v [[prefektura Točigi|prefektuře Točigi]] v [[Japonsko|Japonsku]]. Je zasvěcená slavnému [[šógun|šógunovi]] [[Tokugawa Iejasu|Tokugawovi Iejasuovi]] – prvnímu šógunovi z rodu Tokugawa. |
| - | '''Nikkó Tóšógú''' (japonsky: 日光東照宮) je [[šintoistická svatyně]] ve městě [[Nikkó]] v [[prefektura Točigi|prefektuře Točigi]] v [[Japonsko|Japonsku]]. Je zasvěcená slavnému [[šógun|šógunovi]] [[Tokugawa Iejasu|Tokugawovi Iejasuovi]] – prvnímu šógunovi z rodu Tokugawa. | + | |
Původní stavba z roku 1617 prošla rozsáhlou přestavbou a rozšířením za vlády třetího šóguna Tokugawy Iemicua, Iejasova vnuka. Lemicu nařídil zahájit práce roku 1634. Následující dva roky 15 000 řemeslníků pracovalo na rozsáhlém díle, které mělo demonstrovat bohatství a moc rodu Tokugawa. | Původní stavba z roku 1617 prošla rozsáhlou přestavbou a rozšířením za vlády třetího šóguna Tokugawy Iemicua, Iejasova vnuka. Lemicu nařídil zahájit práce roku 1634. Následující dva roky 15 000 řemeslníků pracovalo na rozsáhlém díle, které mělo demonstrovat bohatství a moc rodu Tokugawa. | ||
| - | |||
Během období Edo se vydávala okázalá, slavnostní procesí z [[Edo|Eda]] do Nikkó Tóšógú. Každoroční jarní a podzimní festivaly připomínají tyto události a jsou známé jako ''procesí tisíce válečníků''. | Během období Edo se vydávala okázalá, slavnostní procesí z [[Edo|Eda]] do Nikkó Tóšógú. Každoroční jarní a podzimní festivaly připomínají tyto události a jsou známé jako ''procesí tisíce válečníků''. | ||
| Řádka 22: | Řádka 20: | ||
Pět staveb Tóšógú patří mezi japonské ''Národní poklady'' a tři další mezi ''Důležité kulturní památky''. Navíc dva meče uložené ve svatyni jsou Národními poklady a množství dalších objektů je Důležitými kulturními památkami. | Pět staveb Tóšógú patří mezi japonské ''Národní poklady'' a tři další mezi ''Důležité kulturní památky''. Navíc dva meče uložené ve svatyni jsou Národními poklady a množství dalších objektů je Důležitými kulturními památkami. | ||
| - | Mezi slavné stavby v Tóšógú patří '''Jómei-mon''', brána také známá jako „Higuraši no mon“, což znamená brána, na kterou se můžete dívat až do západu slunce, a přesto vás to neomrzí. Celá brána je pokrytá dřevořezbami bohatě zdobenými pestrými barvami. Další bránou je '''Kara-mon''' pojmenovaná podle svých dřevořezeb v čínském stylu. Všechny dekorace jsou na ní vyvedeny v bílé barvě. V areálu je také '''Posvátná stáj''' z nezdobeného dřeva. Uvnitř stáje stojí dřevěný bílý kůň. Podle pověsti posvátnému koni sloužily opice. Tři z nich jsou vyřezané u vchodu do stáje. První má zakryté uši (neslyší zlo), druhá ústa (nemluví zlo) a třetí oči (nevidí zlo). Tyto ''tři opičky'' (三猿, ''sanzaru'') jsou tradičním symbolem v čínské a japonské kultuře. K hrobu Tokugawy Iejasua se prochází další bránou, na které je vyřezaná slavná spící kočička ''nemurineko''. Samotný hrob slavného šóguna je překvapivě prostý a jednoduchý. | + | Mezi slavné stavby v Tóšógú patří '''Jómei-mon''', brána také známá jako „Higuraši no mon“, což znamená brána, na kterou se můžete dívat až do západu slunce, a přesto vás to neomrzí. Celá brána je pokrytá dřevořezbami bohatě zdobenými pestrými barvami. Další bránou je '''Kara-mon''' pojmenovaná podle svých dřevořezeb v čínském stylu. Všechny dekorace jsou na ní vyvedeny v bílé barvě. V areálu je také '''Posvátná stáj''' z nezdobeného dřeva. Uvnitř stáje stojí dřevěný bílý kůň. Podle pověsti posvátnému koni sloužily opice. |
| + | [[Soubor:NikkoNoEvil4902.jpg|thumb|240px|Tři opičky]] | ||
| + | Tři z nich jsou vyřezané u vchodu do stáje. První má zakryté uši (neslyší zlo), druhá ústa (nemluví zlo) a třetí oči (nevidí zlo). Tyto ''tři opičky'' (三猿, ''sanzaru'') jsou tradičním symbolem v čínské a japonské kultuře. K hrobu Tokugawy Iejasua se prochází další bránou, na které je vyřezaná slavná spící kočička ''nemurineko''. Samotný hrob slavného šóguna je překvapivě prostý a jednoduchý. | ||
Svatyně Tóšógú byla v roce [[1999]] zapsána na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]] společně se svatyní '''[[svatyně Futarasan|Futarasan]]''' a chrámem '''[[Rinnódži]]'''. | Svatyně Tóšógú byla v roce [[1999]] zapsána na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]] společně se svatyní '''[[svatyně Futarasan|Futarasan]]''' a chrámem '''[[Rinnódži]]'''. | ||
==Fotogalerie== | ==Fotogalerie== | ||
| - | <center><gallery> | + | <center><gallery perrow="3"> |
| - | + | Soubor:Le chat qui dort du sanctuaire shinto Toshogu de Nikko (Japon) (42552390274).jpg|Spící kočička na jedné z bran v Tóšógú | |
| - | + | File:ToshoguToriiPagoda.jpg|Brána [[torii]] a pagoda u vchodu do Tóšógú | |
File:NikkoCarvings5044.jpg|Bohatě dekorovaná Jómei-mon | File:NikkoCarvings5044.jpg|Bohatě dekorovaná Jómei-mon | ||
| - | + | File:NikkoHoto5147.jpg|Urna s ostatky Tokugawa Iejasua | |
| - | + | File:NikkoToriiTablet5127.jpg|Tabulka Tóšó Dai-Gongen (東照大権現) na bráně [[torii]]. Je připisována císaři Go-Mizunóovi | |
| - | + | File:NikkoKaramonCarvings5205.jpg|Vyřezávání na bráně ''Karamon'' („Čínská brána“) | |
</gallery></center> | </gallery></center> | ||
Aktuální verze z 5. 6. 2022, 15:00
Nikkó Tóšógú (japonsky: 日光東照宮) je šintoistická svatyně ve městě Nikkó v prefektuře Točigi v Japonsku. Je zasvěcená slavnému šógunovi Tokugawovi Iejasuovi – prvnímu šógunovi z rodu Tokugawa.
Původní stavba z roku 1617 prošla rozsáhlou přestavbou a rozšířením za vlády třetího šóguna Tokugawy Iemicua, Iejasova vnuka. Lemicu nařídil zahájit práce roku 1634. Následující dva roky 15 000 řemeslníků pracovalo na rozsáhlém díle, které mělo demonstrovat bohatství a moc rodu Tokugawa.
Během období Edo se vydávala okázalá, slavnostní procesí z Eda do Nikkó Tóšógú. Každoroční jarní a podzimní festivaly připomínají tyto události a jsou známé jako procesí tisíce válečníků.
Pět staveb Tóšógú patří mezi japonské Národní poklady a tři další mezi Důležité kulturní památky. Navíc dva meče uložené ve svatyni jsou Národními poklady a množství dalších objektů je Důležitými kulturními památkami.
Mezi slavné stavby v Tóšógú patří Jómei-mon, brána také známá jako „Higuraši no mon“, což znamená brána, na kterou se můžete dívat až do západu slunce, a přesto vás to neomrzí. Celá brána je pokrytá dřevořezbami bohatě zdobenými pestrými barvami. Další bránou je Kara-mon pojmenovaná podle svých dřevořezeb v čínském stylu. Všechny dekorace jsou na ní vyvedeny v bílé barvě. V areálu je také Posvátná stáj z nezdobeného dřeva. Uvnitř stáje stojí dřevěný bílý kůň. Podle pověsti posvátnému koni sloužily opice.
Tři z nich jsou vyřezané u vchodu do stáje. První má zakryté uši (neslyší zlo), druhá ústa (nemluví zlo) a třetí oči (nevidí zlo). Tyto tři opičky (三猿, sanzaru) jsou tradičním symbolem v čínské a japonské kultuře. K hrobu Tokugawy Iejasua se prochází další bránou, na které je vyřezaná slavná spící kočička nemurineko. Samotný hrob slavného šóguna je překvapivě prostý a jednoduchý.
Svatyně Tóšógú byla v roce 1999 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO společně se svatyní Futarasan a chrámem Rinnódži.
Fotogalerie
_(42552390274).jpg) Spící kočička na jedné z bran v Tóšógú |
 Brána torii a pagoda u vchodu do Tóšógú |
 Bohatě dekorovaná Jómei-mon |
 Urna s ostatky Tokugawa Iejasua |
 Tabulka Tóšó Dai-Gongen (東照大権現) na bráně torii. Je připisována císaři Go-Mizunóovi |
 Vyřezávání na bráně Karamon („Čínská brána“) |
Souřadnice
Externí odkazy
|
 Japonské památky na seznamu světového dědictví UNESCO
|
|---|
|
Gusuku (Hrad Šuri, Kacuren, Naka, Nakidžin, Seifa-utaki, Sonohjan Utaki Išimon, Šikina-en, Tamaudun, Zakimi) • Hrad Himedži • Hórjúdži • Památník míru v Hirošimě • Poloostrov Kii (Hora Kója) • |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |