Kjóto

Z Multimediaexpo.cz


Kjóto (japonsky: 京都市; Kjóto-ši) je město v Japonsku s populací více než 1,5 milionu. Kjóto bylo dříve hlavním městem celého Japonska, dnes je hlavním městem prefektury Kjóto a současně je významnou částí souměstí Ósaka-Kóbe-Kjóto.

Obsah

Historie

Chrám a šintoistické truhlice v pokladnici japonské kultury

Rok [794 se považuje za nejvýznamnější datum v japonské historii.V tomto roce založili obyvatelé ostrova Honšú s pomocí korejských přistěhovalců nové hlavní město a sídlo nového císaře Kammu (781-806). Původně dostalo toto město jméno Heiankjó, ale později se proslavilo jako kulturní a náboženské centrum s názvem Kjóto.

Nové císařské město bylo vystavěno podle čínského vzoru ve tvaru pravoúhelníků o délce 5 km a šířce 4,5 km. na absolutní symetrii se dabalo také při stavbě nejrůznějších čtvrtí. Všechny ulice a kanály za hradbami města tvořily pravý úhel. Strohé rozvržení města však bylo rychle obměňováno bohatostí tvarů a barev staré japonské architektury, která se zde rozvíjela stovky let a učinila z města jednu z největších japonských pamětihodností.

Podzim v Kjótu

Během 2. světové války se Kjóto ocitlo na seznamu měst, na která chtěli USA svrhnout atomovou bombu. Z tohoto seznamu bylo nakonec vyškrtnuto kvůli svému kulturnímu významu. Kjóto je jediné velké japonské město, které se může pochlubit větším množstvím předválečných budov, jako jsou například mačija (tradiční městské domy).

Kjóto se 1. září 1956 stalo „městem z titulu vládního nařízení“ (tzn., že je de facto postaveno na úroveň prefektury). V roce 1997 se v Kjótu konala konference, která vyústila v přijetí dohody o snižování emisí skleníkových plynů. Na počest místa konání byla dohoda nazvána Kjótský protokol.

Geografie

Kjóto leží uprostřed západní části ostrova Honšú. Město je ze všech stran obklopeno horami, což způsobuje, že letní noci v Kjótu jsou proslulé svým bezvětřím a dusnem. Rozvržení města bylo založeno na síťovém vzoru, který respektoval tradiční čínskou geomantii. Dnes se obchodní centrum nachází v jižní a střední části města; severní část je méně obydlená a uchovává si tak více uvolněnou atmosféru.

Městské čtvrti

Kjóto má 11 čtvrtí (ku):

Obyvatelstvo

V roce 2003 byl odhadovaný počet obyvatel města 1 466 163 a hustota osídlení 2 402,68 obyvatel na km². Celková rozloha města je 610,22 km².

Kultura

Kjóto je považováno za kulturní centrum japonska. Během 2. světové války byla japonská města těžce poničena spojeneckým bombardováním, pouze Kjóto a jeho 1600 budhistických chrámů, 400 šintoistických svatyní, paláce, zahrady a architektura bylo ušetřeno. Díky tomu je dnes Kjóto jedním z nejlépe uchovaných měst v japonsku. V Kjótu se nacházejí některé z nejznámějších chrámů, svatyň, paláců a zahrad v Japonsku, včetně:

Mezi další významné lokality patří Arašijama a její malebné jezero, gejša okrsky Gion a Pontočó, Stezka mudrců a vodní kanály podél některých starých ulic. Od roku 1994 jsou některé památky v Kjótu a jeho okolí zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO pod názvem „Památky na starobylé Kjóto“. Mezi tyto památky patří Svatyně Kamo (Kami a Šimo), chrámy Tódži (Kjó-ó-gokoku-dži), Kijomizu-dera, Daigodži, Ninnadži, Saihódži (Kokedera), Tenrjúdži, Rokuondži (Kinkakudži), Džišódži (Ginkakudži), Rjóandži, Hongandži, Kózandži a Hrad Nidžó. Na seznamu je i několik památek za hranicemi města. Kjóto je v Japonsku známé svou pestrou etnickou kuchyní. Obyvatelé Kjóta mluví dialektem japonštiny zvaným Kjóto-ben, ten je variantou Kansaiského dialektu používaného v západním Japonsku.

Ekonomika

Turismus je důležitou součástí Kjótské ekonomiky. Díky velkému množství památek je město navštěvováno skupinami školáků z celého Japonska a také většinou zahraničních turistů, kteří přijedou do Japonska. Průmysl je založen ponejvíce na malých továrnách a dílnách, z nichž většina produkuje tradiční japonské výrobky. Obzvláště známá je výroba Kjótských kimon - město stále zůstává hlavním centrem jejich výroby. V posledních letech ale odbyt tradičních výrobků stagnuje, což se projevuje na problémech, do kterých se místní firmy dostávají.

Kopie sochy Myslitele od Augusta Rodina v Kjótském národním museu

Důležité místo v Kjótu zaujímá elektronický průmysl: ve městě mají ústředí společnosti Nintendo, OMRON Corporation, Kyocera (Kyoto Ceramic) Corporation a Murata Manufacturing. Oděvní gigant Wacoal Corporation také působí v Kjótu. Ovšem růst high-tech průmyslu nedokázal vyrovnat pokles průmyslu tradičního, a tak celkový Kjótský produkt relativně poklesl ve vztahu k produktu ostatních japonských měst.

Vzdělávání

Kjóto je známé jako jedno z akademických center Japonska, sídlí v něm 37 institucí vyššího vzdělávání. Tři největší a nejznámější místní univerzity jsou Univerzita Dóšiša, Kjótská univerzita a Univerzita Ricumeikan. Kjótská univerzita je považována za jednu z nejlepších v Japonsku (vychovala několik držitelů Nobelovy ceny, např. Jukawu Hidekiho). Kjóto má také unikátní síť vyššího vzdělávání zvanou Společenství univerzit v Kjótu, kterou tvoří tři národní, pět veřejných a 41 soukromých univerzit, čtyři další organizace a samo město.

Doprava

Typický Kjótský městský autobus

Mezinárodní letiště Kansai je od Kjóta vzdáleno 72 minut cesty vlakem (Haruka Express). Mnoho zahraničních návštěvníků přijíždí do Kjóta šinkansenem z Tokia, což trvá jen něco málo přes dvě hodiny. Levnější je využít autobus. Levnými cestují téměř výhradně Japonci, za dvojnásobnou cenu je možno využít extrémě luxusní spací autobus s polovičním počtem míst, využívají ho téměř výhradně turisté. Z města rovněž vedou běžné železniční spoje do dalších měst v regionu Kansai. Městská doprava je tvořena systémem metra a autobusových linek. Většina turisticky zajímavých míst je od sebe značně vzdálena a autobus je nejvýhodnějším způsobem dopravy mezi nimi. Vzhledem k tomu, že Kjóto leží v celkem rovinatém terénu, je pronájem kola jednou z praktických možností cestování po městě. Autobusová jízdenka stojí 220 jenů (za jednu jízdu), celodenní jízdenka pak 500 jenů (bez omezení počtu jízd). V centru Kjóta se ulice protínají v pravých úhlech. Mnoho hlavních ulic vedoucích od východu na západ má ve svém názvu číslovky, např. Nidžo a Sandžo (ni znamená dvě a san znamená tři). Kjótské nádraží leží na Hačidžo (hači znamená osm). Hlavní severo-jižní ulice mají názvy jako Karasuma nebo Horikawa. Metro má dvě linky - severo-jižní linku Karasuma a východo-západní linku Tozai.

Festivaly

Sport

Fotbalový klub Kjóto Purple Sanga hraje v druhé japonské lize J. League's Division 2 neboli J2. Kjóto nikdy nemělo vlastní klub v profesionální basebalové lize, a tak nedaleký klub Hanšin Tigers hraje několikrát do roka na místním stadionu utkání na „neutrální půdě“.

Sesterská města

Fotogalerie

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kjóto
 Japan  Japonské památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Gusuku (Hrad Šuri, Kacuren, Naka, Nakidžin, Seifa-utaki, Sonohjan Utaki Išimon, Šikina-en, Tamaudun, Zakimi) • Hrad HimedžiHórjúdžiPamátník míru v HirošiměPoloostrov Kii (Hora Kója) •
Kjóto, Udži a Ócu (Bjódóin, Daigodži, Enrjakudži, Ginkakudži, Hongandži, Hrad Nidžó, Kijomizu-dera, Kinkakudži, Kózandži, Ninnadži, Rjóandži, Saihódži, Svatyně Kamo, Svatyně Udžigami, Tenrjúdži, Tódži) •
JakušimaNara (Tódaidži, Kófukudži, Kasuga, Gangódži, Jakušidži, Tóšódaidži, Palác Heidžó) • Nikkó (Rinnódži, Svatyně Futarasan, Tóšógú) • Stříbrný důl Iwami Ginzan
Svatyně IcukušimaŠirakami-SančiŠirakawa-gó a GokajamaŠiretoko