V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Rutherfordium

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 7. 9. 2013, 12:32; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rutherfordium
Rutherfordium
Atomové číslo104
Relativní atomová hmotnost265 amu
Elektronová konfiguracepravděpodobně [Rn] 5f14 6d2 7s2
SkupenstvíPravděpodobně pevné
Hustota 23 g/cm3
Registrační číslo CAS53850-36-5
Atomový poloměr 1,50 Å (150 pm) (vypočítaný)
Kovalentní poloměr 0,74 Å (70 pm) (vypočítaný)
Ionisační energie Rf→Rf+ 580 kJ/mol

Rutherfordium, chemická značka Rf, (lat. Rutherfordium) je 12. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic. Rutherfordium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v Periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat hafnium.

Obsah

Historie

První příprava prvku s atomovým číslem 104 byla ohlášena roku 1964 v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu pomocí urychlovače částic. Byl přitom bombardován terč z plutonia urychlenými ionty neonu. Prvek byl poté pojmenován kurčatovium (chemický symbol Ku) na počest vedoucího sovětského jaderného výzkumu Igora V. Kurčatova. [1]

24294Pu + 2210Ne → 264104Rf

Vědci kalifornské university v Berkeley se bezúspěšně pokoušeli opakovat výše uvedený experiment. Zato však v roce 1969 za pomoci lineárního urychlovače částic bombardováním terče z izotopů kalifornia jádry uhlíku 12C. [2]

Sir Ernest Rutherford
24998Cf + 126C → 257104Rf + 4 10n

Získali nový prvek, který byl pojmenován rutherfordium na počest jaderného fyzika Ernesta Rutherforda. Uvedený název byl definitivně schválen na zasedání IUPAC v roce 1997. [3]

Izotopy

Dnes je známo celkem 19 izotopů rutherfordia:

Izotop Rok objevu Reakce Poločas rozpadu
253Rf 1994 204Pb(50Ti,n) 0,048 ms
254Rf 1994 206Pb(50Ti,2n) 0,022 ms
255Rf 1974? 1985 207Pb(50Ti,2n) 1,8 s
256Rfg 1974? 1985 208Pb(50Ti,2n) 6,2 ms
256Rfm1 2007 208Pb(50Ti,2n) 0,025 ms
256Rfm2 2007 208Pb(50Ti,2n) 0,017 ms
256Rfm3 2007 208Pb(50Ti,2n) 0,027 ms
257Rfg,m 1969 249Cf(12C,4n) 3,5 s
258Rf 1969 249Cf(13C,4n) 14,7 ms
259Rf 1969 249Cf(13C,3n) 2,5 s
260Rf 1969 248Cm(16O,4n) 22 ms
261Rfa 1970 248Cm(18O,5n) 1,1 min
261Rfb 1996 208Pb(70Zn,n) 3,0 s
262Rf 1996 244Pu(22Ne,4n) 0,21 s
263Rfa 1990? 248Cm(18O,3n) 15 min
263Rfb 2004 248Cm(26Mg,3n) 8 s
266Rf? 2006 237Np(48Ca,3n)
267Rf 2003/2004 238U(48Ca,3n) 1,3 hodiny
268Rf? 2003 243Am(48Ca,3n)

Literatura

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Reference

Externí odkazy

  • Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
  • Chemický vzdělávací portál [2]
  • WebElements (anglicky) [3]
  • Periodická tabulka prvků [4]


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Rutherfordium